Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Od té doby jen dvě domácí remízy a dvě prohry z venku.

„Ale zvedneme se!“ nepochybuje kapitán souboru trenéra Zdeňka Psotky Marek Kaščák.

Nedávná historie mu dává za pravdu. I v loňském ročníku si Sigma několikrát prošla výsledkově nepovedenou sérií a nakonec dokráčela až na práh základní skupiny Evropské ligy. Důvod k panice tedy není.

„Rozhodně bych nemluvil o nějaké krizi,“ říká Kaščák.

Čekání na další úspěšný výsledek se od odvety s Aberdeenem nepříjemně protahuje. Jaká je v mužstvu nálada?
Nálada není dobrá. Jsme ale jeden mančaft. Jako mužstvo vyhráváme i prohráváme. Ale vyhrabeme se z toho. Ne jako jednotlivci, ale jako mužstvo. Týmovou prací.

V lize jsou to už čtyři zápasy bez výhry. Porazit jste zatím dokázali jenom střížkovské Bohemians.
Výsledkově se nám v lize nedaří. Musíme se vrátit k tomu, co nás zdobilo v minulé sezoně, že jsme hráli jako mužstvo, jako jeden tým a ne jako individuality. Na tom máme naši hru založenou. Rozhodně bych nemluvil o nějaké krizi, to je spíš pro vás novináře. Když se chvilku nevyhrává, tak se začne mluvit o krizi. Ale prožili jsme si to loni.

Dostáváme výstavní góly

Uklidňuje vás, že i když to nejde výsledkově, tak v zápasech nejste horším týmem?
Přesně tak. Není to tak, že by nás některý soupeř vyloženě přehrál. Kdybychom hráli špatně, tak asi budeme nervóznější. Samozřejmě děláme chyby a ty nás pak třeba stojí gól, ale taky dostáváme jiné góly.

Jaké?
Výstavní. To jsou góly, které se budou pouštět na konci roku, až se bude vyhlašovat nejkrásnější gól.

Může to být výhoda, že loni jste se z podobného marastu dostali nakonec až do Evropy?
Asi ano. Sami víme, že soupeře jako Slovácko, Bohemka nebo Příbram bychom měli porazit, ale bohužel někdy se stane, že to nevyjde. Musíme šlapat dál a semknout se.

Příbrami risk vyšel

Trenér Psotka říkal, že v Příbrami jste se pomalu rozjížděli, taky jste to tak viděl?
Určitě jo. Cítil jsem to sám na sobě. Cestování nám nepřidá, únava se pomalu kumuluje. Měli jsme teď opravdu náročný program. Není to, že by to dolehlo ze dne na den, ale ta únava se postupně čtrnáct dnů načítá a už je to pomalu znát. Chvilku nám opravdu trvalo, než jsme se do toho dostali.

Pak se to ale pro vás vyvíjelo dobře, jenže to stejně jako loni nedopadlo.
V první půli neměl soupeř vůbec nic, k ničemu jsme je nepustili. Pak jsme dali gól, ale přestali jsme hrát. Oni to trochu přeskupili, otevřeli hru, začali to nakopávat a riskovali. A ten risk jim vyšel. Navíc, kdyby to levák Pleško netrefil pravačkou takhle úžasně, tak nám v životě nedali dva góly.

Sparta? Soupeř jako každý jiný

Kde byla chyba, že jste si nechali dát takhle rychle dva góly.
Měli jsme víc uklidnit hru. My jsme hned rozehráli, najednou tam byla jedna, druhá ztráta a oni toho využili, zakombinovali a dali druhý gól. Neměli jsme je pustit do toho tlaku, protože jak dali gól, tak byli v euforii a využili toho. Myslím, že na to jsme tam my zkušení. Já, Ruda, Ordži, Laco… Musíme to vzít na sebe a ukočírovat to.

Vy jste měl v závěru velkou možnost na vyrovnání…
Byl to dlouhý nákop do šestnáctky, oni to odhlavičkovali a já jsem to trefil z halfvoleje, gólman nic neviděl, zvedl ruku, trefilo ho to a skončilo to vedle. V posledních deseti minutách jsme je zmáčkli, že vůbec nevěděli, bylo tam víc šancí, ale žádnou jsme nedali, bylo to už pozdě. To je prostě fotbal.

Teď vás čekají další dvě těžká utkání. Everton a Sparta. To nejsou lehcí soupeři na to, abyste se zase chytli.
Tak Everton si chceme užít, rozloučit se s poháry vítězstvím. A pak máme Spartu. Já bych to neřešil, jestli je to silný nebo slabý mančaft na chycení. Porazit v lize může každý každého. Tak jako nás porazila Příbram, tak my můžeme za týden porazit Spartu nebo Slavii. Je to prostě soupeř jako každý jiný. Sparta je sice pořád pojem, ale nám se zase na druhou stranu asi hraje lépe proti těm zvučnějším soupeřům. I když v žádném případě nechci říct, že bychom Příbram nějak podcenili.