„Podle toho, co tady předvedl, nepatří na místa, kde v tabulce momentálně je," říkal na tiskové konferenci po výhře 3:2.

Sigma musela proti soupeři, který přijel jen s provizorním koučem, dvakrát dotahovat. Nakonec ale přece jen tři body vydřela.

Vyhráli jste potřetí za sebou. Nebylo to s Mostem ale těžší, než jste čekali?
Věděl jsem, že nás čeká těžký soupeř. Most podle toho, co tady předvedl, nepatří na místa, kde je. Přeju jim, aby se z toho vyhrabali a hráli tam, kam v tabulce patří. Viděl jsem je hrát proti Táborsku a to hráli podobným stylem. Sice prohráli, ale hráli dobře. Jsem rád, že jsme dnes dvakrát dotáhli a podařilo se nám to dotáhnout do vítězného konce.

Michal Ordoš mluvil o tom, že se mu z lavičky zdálo, že Most byl od začátku živější. Čím to podle vás bylo?
A co vám řekl on?

Nevěděl.
Já to taky nevím. Je to možná v typologii hráčů. Most tam má více jižanských typů. Tihle hráči to mají vrozenější. Každý z našich hráčů si ale musí sáhnout do svého svědomí, co dělá pro přípravu na zápasy.

Nedostavilo se třeba určité uspokojení po dvou výhrách?
Samozřejmě. Sledoval jsem už v tréninku, že někteří hráči si zase začali hrát na velké fotbalisty. A to nejde. Nechci je kritizovat nebo shazovat, ale musí si uvědomit, že pokud nebudou hrát jednoduše a agresivně, tak nemůžou hrát. Musí se prezentovat výkony a přístupem, který ukázali v minulých zápasech. Jinak se dál neposuneme.

Když jste dvacet minut před koncem dostali z penalty na 1:2, byl jste přesvědčený, že to zvládnete obrátit?
Věřit se musí vždycky. Je to nápor na nervy, ale když se to podaří, tak to z vás spadne. Já jsem ale pořád hráčům věřil. Až na první dvacetiminutovku, kdy nás soupeř přehrával a měl více ze hry, jsme hru kontrolovali. Jen jsme se těžko dostávali do finální části, protože soupeř dobře bránil.

Tak proti vám ale budou hrát asi všichni soupeři.
S Ústím to bylo podobné. Až když jsme vedli dva nebo tři nula, tak museli hru trochu otevřít. Když tady ale soupeř vedl 1:0, tak bylo jasné, že nic takového dělat nebude. A to se hraje jiným mužstvům těžko do plné obrany.

Co jste vůbec říkal těm penaltám. Obě se zdály být hodně přísné.
Zahradníček (kterému rozhodčí odpískal ruku – pozn. red.) mi říkal, že to dostal do prsou. Pro mě je to ale hodně daleko, takže vlastně vůbec nevím. Nebylo to vidět. U penalty, kterou jsme kopali my, si Hála obhodil soupeře… Ale zase – z lavičky je to hrozně těžké hodnotit. Musí to vidět rozhodčí.

Proti Mostu vám vyšla střídání. Chorý a Ordoš, to byla síla, která zápas nakonec rozhodla, souhlasíte?
Souhlasím. Vašíček, kterého jsem střídal, ale také nehrál špatně. Sice ze začátku byl takový mrtvý, ale pak se rozehrál a odehrál to slušně. Sázel jsem ale na to, že Tomáš Chorý vyhraje více hlaviček a udrží nějaký balon, protože to je jeho velká síla. A taky se to ukázalo.

A co říct k Michalu Ordošovi?
Ordži, když se dá do pořádku a bude připravený kondičně, tak bude ještě hodně platný. Nehrál půl roku a to je dlouhá doba. Je těžké se do toho dostat. Znám to ze své zkušenosti. Já už jsem se do toho po zranění nedostal nikdy, a pak mě tady vyhodili. Věřím ale, že když na sobě bude pořád pracovat a prodělá kvalitní zimní přípravu, tak bude ještě platným hráčem.