„Asi je z Anglie zvyklý na ještě horší fukot,“ glosoval s úsměvem jeden z diváků. Řeč je o Tomáši Kalasovi, sedmnáctiletém obránci, odchovanci Sigmy Olomouc, který od zimy působí v londýnské Chelsea.

Po čekání na pracovní povolení už naskakujete pravidelně do zápasů, tak jak jste v Anglii spokojený?
Líbí se mi tam asi čím dál tím víc. Za posledních šest zápasů, které jsem hrál, jsme pětkrát vyhráli a jednou remizovali. Nemám si vůbec na co stěžovat. Tréninky i všechno okolo je v naprostém pořádku. V lize rezerv bojujeme o titul. Ztrácíme čtyři body na prvního, ale máme tři zápasy k dobru. Navíc v Youth Cupu (dorostenecký FA Cup – pozn. red.) nás čeká semifinále s Manchesterem United, takže si možná zahraju na Old Trafford. Všechno je tak, jak má být (úsměv).

Pořád pravidelně trénujete s hvězdami z áčka?
Od tréninků s áčkem trochu ustoupilo, protože máme s rezervou opravdu hodně zápasů, takže trénuju spíš s nimi. Ale když spousta hráčů odjela na reprezentaci, tak byl trénink společný, to znamená, že jsme s áčkem v kontaktu.

Už jste odehrál několik zápasů, tak můžete z vlastní zkušenosti posoudit úroveň anglických mládežnických soutěží. Jaká je?
Není to tolik silové jako třeba první liga tady v Olomouci, ale zase to vynahrazuje rychlost, kvalita přihrávek a kombinací. Občas se ani já nestíhám dívat (smích). Myslím si ale, že tomu hodně pomáhají perfektní hřiště, která v Anglii jsou. Samozřejmě i tam jsou nějaká škaredá, a když přijedeme tam, tak už je to daleko větší nakopávaná. Ale i na to máme hráče. Daří se nám, tak snad to tak bude pokračovat. Vyhrát ligu rezerv i Youth Cup, to by byl pro mě určitě kvalitní začátek.

Jak prestižně se obě soutěže v klubu berou? Je ze strany Chelsea tlak na vítězství i na této úrovni?
Liga rezerv se zase tolik nebere, protože to je doopravdy příprava na ten velký fotbal v Premier League, ale Youth Cup, to je nesmírně prestižní soutěž, a to po celé Anglii. Každý tam ovládá její historii. Když se na to ptali mě, tak jsem vůbec nevěděl, protože jsem se o to doopravdy nikdy nezajímal. To si pak připadám trochu jako z jiného světa. Bere se to tam hodně vážně. Hraje se to na těch velikých stadionech, na Old Trafford na Stamford Bridge. Na ten zápas s Manchesterem se bude otevírat celá polovina stadionu, aby se tam všichni vešli. Čeká se, že přijde asi patnáct tisíc lidí. Na zápas dorostu! To si tady ani neumíme představit.

Na internetu bylo k vidění krátké video z taneční soutěže hráčů Chelsea. Zdálo se, že jste docela bodoval?
(směje se) Ne, ne. Já jsem moc neuspěl. Na internetu byly jen nějaké úryvky, kde to nebylo tak hrozné, ale já jsem nikdy netancoval. Už odmala jsem nebyl špatný v gymnastice, tak jsem tam ukázal pár kousků a byl jsem rád, že po mně nikdo nic dalšího nechtěl. Na taneční kreace opravdu moc nejsem. Ale každý, kdo je prvním rokem v Chelsea, tam musí vždycky něco předvést a pak už je to jen taková exhibice, kde se ukáží ti naši nejlepší černoši, kteří to opravdu umějí. A pak užse jde trénovat.

Jak to máte s reprezentací? Z poslední akce jste se omluvil, v květnu vás čeká elitní fáze kvalifikace o Euro.
V tom je menší problém. Naposledy jsem se omluvil, protože nás čekal zápas v Youth Cupu a Chelsea moc nechtěla, abych odjížděl, takže jsem hrál tam. Teď na další sraz to bude také složité. Osmnáctého dubna hrajeme na Manchesteru United, jednadvacátého na Manchesteru City a mezi tím je ještě odveta semifinále Youth Cupu. Možná se tam bude něco překládat, ale to se teprve uvidí. Sraz reprezentace je od 18. do 21. dubna, takže to budeme s agenturou i panem trenérem Hřebíkem ještě řešit. Myslím si totiž, Chelsea mě asi nebude chtít pustit, i když je to generálka na kvalifikaci o mistrovství Evropy.

Počítám ale, že reprezentovat určitě chcete?
Samozřejmě ano. Beru to jako velkou čest reprezentovat Českou republiku. Ale já před nějakou volbu nespíš vůbec postavený nebudu.