„Ještě pár zápasů v takhle rychlém sledu a budou otázky zbytečné, protože ze sebe nevydám ani hlásek,“ pravil ochraptělým hlasem.

Byla by to škoda, protože po Seville to bylo mimořádně zajímavé povídání. Však také Jílkův tým sehrál mimořádný zápas.

Proti čtvrtfinalistovi posledního ročníku milionářské Ligy mistrů sehrál jeho tým úžasnou a naprosto vyrovnanou partii. Devět fotbalistů ze základní jedenáctky přitom prošlo klubovou akademií a deset z jedenácti hráčů hrálo před rokem a půl ještě ve druhé české lize.

Úžasný pohádkový příběh tak porážka 0:1 vlastně ani nemohla pokazit.

Jak hodnotíte zápas, po kterém vám publikum i přes porážku aplaudovalo ve stoje?
Mám obrovský respekt vůči výkonu hráčů. Obrovsky to na mě zapůsobilo, stejně jako skvělá kulisa. Fotbal se však hraje na góly. Výsledek 0:1 je z mého pohledu krutý, ale zasloužený. Rozhoduje řešení finální fáze. V tom byla Sevilla lepší. Měli jsme záměr, jak hrát. Kluci dokonale plnili taktiku a vydrželi v ní celých 90 minut. Velká škoda, že minimálně remízu jsme nevydolovali. Tento výsledek soupeři dává do odvety větší klid.

Jak moc vás taková prohra mrzí?
Chytil jsem se do vlastní pasti. Včera jsem mluvil o tom, že chceme hlavně dobrý výkon a že třeba i při porážce o gól budu v takovém případě spokojený. Nečekal jsem ale, že ten gól dostaneme čtyři minuty před koncem. Ta porážka je velmi bolestivá. Strašně mě mrzí, že jsme neodkázali ten bodík zůstat. Kvůli hráčům, kteří vynaložili extrémní úsilí. I kvůli lidem.


Můžete poodhalit trochu víc taktiku?
Především jsme měli velký respekt ke způsobu hry Sevilly. Systém 3-4-3 u nás nikdo nehraje. Kluci jsou zaběhlí ve způsobu hry proti klasickým rozestavením. Tohle je diametrálně odlišné. Fungují tam jiné vazby v obranné i útočné činnosti. Dlouho jsme se tomu věnovali, abychom to rozklíčovali. Ještě v kontextu toho našeho pondělního nepovedeného zápasu (1:4 s Baníkem – pozn. red.).

S jakým záměrem jste tedy do zápasu šli, protože to byla zjevně správná volba…
Základ byl tlačit na jejich obrannou trojku. Nahrálo nám, že jim chyběli zkušení obránci Mercado a Kjaer. To jsou špičkoví stopeři. Kvalita těch, co nastoupili, v rozehrávce nebyla taková, takže možná i díky tomu jsme měli díky nátlakové hře převahu. Druhá klíčová věc pak byla zavírat jejich halvbeky, což se dařilo skvěle. Šimon Falta i Tomáš Zahradníček odvedli obrovské penzum práce. A dovolím si tvrdit, že v tomto jsme to Seville hodně ztížili. Dokázala nás zatlačit, ale nebyla tolik nebezpečná.

Brejky jsme asi měli řešit jinak

Nakonec však přece jen udeřila…
Bohužel se potvrdilo to, co jsem říkal už před zápasem. V momentě, kdy jim nabídneme brejkovou situaci, tak je to smrtící. Nejde ani tak o rychlost soupeře, ale o rychlost řešení, což zvládli velmi dobře. Obě ty brejkové situace jsme asi měli řešit jinak. Byli jsme tam v základním postavení dobře srovnaní a Honza Štěrba se měl asi víc svézt s tím nabíhajícím hráčem a dohrát to víc do hloubky. Ale je to pro všechny velká škola.

Situaci možná mohl vyřešit obránce Martin Sladký, kdyby vystoupil a soupeře vystavil do ofsajdu.
Nedokážu to odhadnout úplně přesně. Ale ta přihrávka i náběh byly skvěle natajmované. Navíc máme určitě herní principy a vystavování do ofsajdu v nich úplně není. Je to naopak spíš dohrávání těch situací s hráči. Vystavovat do ofsajdu mají hráči jen v jasných situacích. Pokud je to hraniční, tak by si to neměli dovolit.



Takové zakončení, jaké předvedl Sarabia v české lize nevídáme. Většina hráčů by si asi míč přebrala, souhlasíte?
Souhlasím s vámi. To můžu podepsat. Nebyla to vůbec jednoduchá situace. Myslím, že to udělal dokonale. Kdyby si to posunul, tak už by tam Miloš Buchta možná byl. Ale trefil to šajtlí nahoru pod víko. Bylo to nechytatelné. Ale ať už to byl Sarabia, nebo v jiných situacích Banega… Ti hráči jsou prostě lépe technicky vybavení než naši a mají pak lepší řešení i pod tlakem.

Byl právě Banega hráčem, který na vás z týmu soupeře nejvíc zapůsobil?
Ten neztratil balon. Byli jsme na něj připravení, chtěli jsme hrát agresivně, ale ten hráč i pod tlakem, kdy má na sobě dva hráče, je schopen se z toho dostat. To je pro presink strašně těžké, protože ti hráči pak jdou do něj naprázdno. Z tohoto pohledu byl pro mě naprosto skvělý. A po příchodu Jesuse Navase jsme viděli, že i tento hráč je velmi těžko bránitelný. Jinak mi ale nepřišlo, že by někdo vyloženě vyčníval a byl jasně rozdílový.

Obrovský zážitek, i díky divákům

Přál jste si, abyste byli schopní Sevillu přehrávat jako třeba místy Plzeň. Překvapilo vás, jak se to dařilo?
Překvapilo mě, kolik situací jsme si připravili. I když řekl bych, že to nebylo až tak úplné finále, ale spíš předfinální situace. Opravdové šance byly možná dvě. Byla tam spousta situací, které se daly vyřešit dřív a přesněji a pak by z toho byla velká šance. Byla tam jedna šance po nacvičeném rohu, kdybychom třeba z toho dali gól, tak se to otevřelo a mohlo to být ještě zajímavější. Ale jsem velmi spokojený s tím, jak jsme pracovali v přechodové fázi. Na druhou stranu fotbal dělají šestnáctky a tam nám trochu kvality scházelo.

Byl tohle nejlepší výkon Sigmy pod vaším vedením?
Nevím. Je to všechno umocněno kvalitou soupeře. Hodně lidí nám nedávalo absolutně žádnou šanci. Spousta lidí dnes řekne, že Sevilla hrála na 50-70 procent, a další řeknou, že nastoupila s náhradníky. Tak to ale není. Kvalita soupeře na všech pozicích je velká. Dnes to bylo také o tom, že jsme byli plní energie a dokázali jsme celých devadesát minut pracovat. I díky divácké kulise a tomu, kolik jsme si vytvořili nebezpečných situací ze hry, to byl obrovský zážitek. Pro mě určitě a věřím, že i pro hráče.

Jak může takové utkání nabudit hráče do dalších zápasů?
Byl bych rád, kdyby si hráči uvědomili, že dokáží pracovat na určité úrovni a potom to dokázali přenést do ligových zápasů. Protože to je největší problém. Pracuje tam ohromně hlava hráče. Tady jsme viděli vrchol, obrovská motivace, ale pak přijde ligový zápas, návštěva třeba dva nebo tři tisíce diváků a najednou neudělají ten krok navíc. Naším dlouhodobým cílem je, aby hráči hráli fotbal v požadavcích, které po nich chceme, vždycky. Ne, aby to bylo v několika úrovních – pohár, liga, evropský pohár. Dnes si museli uvědomit, že se dá hrát s každým, pokud se tvrdě pracuje. Dnes si ověřili, že se můžou měřit i s absolutní špičkou.

Kondičně to byl strop, herně máme na víc

Byl to strop možností tohoto týmu?
Z pohledu kondičního si myslím, že to byl strop, tam už to moc posouvat nemůžeme. Z herního pohledu si ale myslím, že máme na víc. Situace jsme schopní řešit ještě s větším klidem a kvalitněji. O tom jsem přesvědčení. Zápas je ale v tomto směru nekompromisní. Kluci mají desetinku nebo dvě na rozmyšlení. A to, co by v tréninku vyřešili, tak pod tlakem už nevyřeší.

Myslíte, že když podáte podobný výkon i v odvetě, máte ještě pořád šanci postoupit?
Před zápasem jsme se bavili s Laďou Minářem, že máme šanci jedno procento, tak teď to třeba o jedno procento vzrostlo (usmívá se). Ale ne… Ve sportu ale rozhodují maličkosti. Nevíte, co se může stát. Může přijít jeden brejk, jeden faul, červená karta, standardka. Pokud nedostaneme rychle gól a budeme hrát podobně, tak máte vždycky určitou šanci. Počítám však, že Sevilla bude doma ještě silnější. Bude mít na své straně diváky, což bude věc, se kterou se budou muset naši hráči vyrovnat. Začíná se ale 0:0. A kdyby se podařilo dát branku nám, tak by pak nějaká šance byla.

Jak moc jste museli s mužstvem pracovat po psychické stránce? Tým, který v pondělí dostal čtyři góly od Baníku, byl dnes schopen takového výkonu proti elitnímu evropskému týmu…
V úterý byl velký céres dopoledne. Na rovinu jsme si vyříkali, že takhle hrát nemůžeme. Mužstvo na to reagovalo dobře a ještě strávili nějaký čas pohromadě po tréninku a zaujali k tomu stanovisko. Byl jsem rád, že se tomu hráči tak sami postavili. Ve středu už fungovala příprava na soupeře. Nemuseli jsme pak už na tým působit nějak extra. Hráči viděli kvalitu soupeře, ale to, že se s nimi dá hrát. Od rána jsem od hráčů cítil obrovskou snahu dokázat, že pondělní zápas nezapadá do naší výkonnosti. V tom byla odezva perfektní. Možná trochu složitější to bude teď směrem k neděli.

Kulisa? Kdyby na lize byla aspoň poloviční…

Dnes dorazil plný stadion a přesně jak jste si přál, tak to nebyli jen diváci, ale opravdu fanoušci, kteří fandili a vytvořili báječnou kulisu. Co jste tomu říkal?
Nechci nikoho urazit, ale tady v Olomouci se traduje, že se chodí hlavně na soupeře. Byli bychom strašně rádi, kdybychom si to jádro získali natrvalo. Dnes to byla dobrá pozvánka na další zápasy. Ale je to Sevilla. Je to top tým a spousta lidí přišla na ni a nikomu se nelze divit. Ale byl bych rád, kdyby fakt, že jsme ukázali, že jsme schopní hrát na takové úrovni, nám přilákal diváky i na ligu. Já tvrdím, že tady byla aspoň z poloviny taková kulisa jako dnes i při ligových utkáních, tak budeme mít bodů mnohem víc.

Před třemi lety, když jste k mužstvu přicházel, měl jste už tehdy pocit, že z takového kádru budete schopen vybudovat tým, který zvládne odehrát vyrovnaný zápas s týmem jako je Sevilla?
Upřímně řečeno po pádu do druhé ligy tam asi taková vize nebyla. A po třech kolech té druholigové sezóny spíš byla vize, že si budu hledat nějaké dorostenecké mužstvo. Dnes tady sedíme po skvělém zápase se Sevillou. To je sport. Strašně tenká hrana mezi úspěchem a neúspěchem. Osudové okamžiky. V jednu chvíli se to otočí proti vám a jindy vám všechno vychází. Tam se to všechno nastartovalo. Když jsme postoupili do ligy, tak jsem byl přesvědčený o tom, že nebudeme hrát o záchranu. Že mužstvo má na to hrát v horních patrech a třeba to dotáhnout až sem. Věřil jsem, že jsme schopní hrát evropké poháry tak, aby nikdo nemohl říct, že jsme pouhými účastníky a jenom jsme zkazili český koeficient.