Hlavně v úvodu utkání, kdy agresivní Klokani měli zřetelně navrch.
„Bohemka je typ soupeře, který jde po krvi, když ji vycítí,“ říkal trenér olomouckých fotbalistů Václav Jílek.
Remízový bod, který ranou z trestného kopu zajistil Jakub Plšek, tedy bral.
„Musíme ho brát, i když je to doma málo,“ prohlásil s odkazem na boj o evropské poháry, který jde do finiše.
„Pořád jsme v uvozovkách komfortní situaci. Máme to ve svých rukou a neskládáme zbraně,“ uvedl.
Jak jste viděl zápas s Bohemians?
Myslím, že jsme do utkání nevstoupili dobře a v tom duchu se nesl i celý první poločas. Celkově byl soupeř hodně aktivní a agresivní a vydržel to skoro celý zápas. K tomu jsme ještě hodně nešťastně inkasovali z první vážnější akce soupeře. Potom je to s Bohemkou vždycky strašně složité. To mužstvo kvalitu má a ukázalo to i v předchozích zápasech, i když to třeba nakonec nezvládlo bodově. Měli jsme ještě štěstí ještě při Tettehově střele, na druhou stranu i my jsme tam měli situaci, kdy hlavičkoval Řezníček.
Druhá půle už byla o dost lepší.
Ve druhém poločase jsme přidali. Sešlápli jsme plyn a dokázali jsme Bohemku zatlačit. Byť neustále narušovala naši rozehrávku. Naším cílem bylo hru malinko zjednodušit, nehrát tak složitou rozehrávku. Ne vždy se to povedlo, ale když ano, tak si myslím, že jsme si byli schopní vytvořit dostatečný tlak a počet centrovaných míčů. To už zase byla otázka finálního řešení. Ne vždy míč našel adresáta nebo prostor, kam to mělo jít. Hodně nám toho sebrali hráči v prvním prostoru. Pak jsme se dočkali standardky a vyrovnání, ale je třeba říct, že soupeř tam měl situace, kdy mohl navýšit vedení. Byla tam jedna situace, kdy to skončilo na tyči. Ten bod musíme brát, byť když hrajeme doma, tak je to málo.
Čemu jste přičítal slabší úvod?
Kvalitě soupeře a jeho agresivitě a naopak naší nekvalitě. Co si pamatuju, tak třeba Lukáš Kalvach do dvacáté minuty ztratil tři nebo čtyři míče, které běžně uhrává. Nebyly ani nijak těžké. Byl sice pod určitým tlakem, ale normálně to zvládá. Také David Houska ztratil několik míčů. Tím dáte soupeři sílu a Bohemka je typ soupeře, který jde po krvi, když ji vycítí. S tím jsme měli velké problémy. Neřešili jsme situace dostatečně rychle a přesně.
Překvapilo vás, že Bohemians takhle hráli?
Předpokládal jsem přesně takový styl hry. Viděl jsem je v Jablonci a tam nebyli ve druhém poločase horší než domácí, které považuju v současnosti za jeden z našich nejlepších týmů. Taky jsem ale čekal, že si s tím způsobem hry malinko líp poradíme. Hlavně v úvodu. Že se vymaníme z toho tlaku, získáme jistotu a otupíme tlak soupeře. Dopadlo to nakonec tak, ze jim narostla křídla a v zádech s jednogólovým vedením to byli schopní udržet skoro celý zápas. Dneska na nás jejich styl hry platil. Pro nás je to zase ponaučení, protože musíme být schopní zareagovat a malinko rytmus hry změnit.
Byl to asi hodně jiný zápas než při předchozích domácích ztrátách s Jihlavou, nebo Karvinou, že?
Soupeř byl dnes opravdu hodně aktivní a kvalitní. V osobě Tetteha tam měli hráče, který je pro mě jeden z nejlepších ligových hrotových útočníků. Komplexní hráč jak technicky, tak rychlostně i silově. U něj je to snad jen otázka toho, jak se vyspí. A když to trefí, tak dovede rozhodnout sám zápas. K tomu má Bohemka rychlé kraje, velmi slušnou rozehrávku, velmi dobrou organizaci hry. Bohemka se tady prezentovala jako jeden z nejkvalitnějších soupeřů.
Neskládáme zbraně, máme to ve svých rukou
Vyčítáte Jemelkovi ten nešťastný vlastní gól, nebo byl problém jinde?
V té rychlosti a z úrovně hřiště to není úplně zřejmé. V tom máte lepší úhel pohledu než já, to bez ironie. Byl bych hodně kritický spíš k tomu, že jsme pozdě dohráli dvě presinkové situace a dali jsme soupeři čas na to, aby tam dal velmi dobrý balon. Věděli jsme, že Bohemka bude chtít řešit takovéto situace kombinačně. Samozřejmě jsme nezachytili ani výborný náběh Vaníčka přes osu, ale i tak si myslím, že jsme tu situaci mohli dohrát.
Jakub Plšek v minulosti hodně zahrával standardní situace, ale v poslední době už tolik ne. Byl na ten přímý kop, ze kterého vyrovnal určený?
Hráči v tom mají určitou volnost. Jedná se i to, jestli je to z pravé nebo z levé strany, jestli je to blíž, anebo dál. Tohle byla situace spíš pro střelce z větší vzdálenosti, což splňuje Lukáš Kalvach i Plša. Vzal si to on. Ještě jsem to neviděl, ale myslím, že ani brankář neměl úplně čisté svědomí. Nicméně trefil to skvěle. Několikrát jsem zmiňoval fakt, že Stanciu pomůže Spartě dvakrát standardkou, tak jsem rád, že i my jsme si pomohli tímto způsobem.
Po vyrovnání stadion hodně bouřil a hnal vás za vítězstvím.
Chtěl bych diváky pochválit. Myslím, že viděli velmi dobrý fotbal ve velmi dobré kulise. A hlavně, když jsme dali vyrovnávací branku, tak jsem tady z publika po dlouhé době cítil velkou sílu. Doufám, že nám tady budou schopní pomoct, kdyby v posledním kole případně došlo k nějakému rozhodujícímu zápasu. Dnes to bylo cítit a i oni přispěli k tomu, že jsme to aspoň k tomu jednobodovému zisku dotáhli.
V boji o poháry je však domácí remíza ztrátou. Před zápasem jste mluvil o tom, že by čtyři, případně šest bodů asi mohlo stačit. Co pro vás ten výsledek momentálně znamená?
Jsou před námi dva venkovní zápasy. Moje myšlenky se ubíraly k tomu, že bychom doma zvládli Bohemku a minimálně bodovali ve Zlíně. Teď to potřebujeme otočit. Bodovali jsme s Bohemkou, tak potřebujeme ve Zlíně vyhrát.
Liberec prohrál doma s Jihlavou a zdá se, že z čela odpadá. Vnímáte to stejně?
Je to tak, jak jsem říkal po zápase v Teplicích, kdy mi bylo podsouváno, že máme náskok pěti bodů na páté místo. Každé kolo absolutně mění rozložení sil. Jakmile je někdo schopen uhrát dva nebo tři zápasy po sobě, tak obrovsky vyletí a zase obráceně. Liberec nezvládl několikátý zápas po sobě. My jsme měli šňůru, nebo spíš šňůrku dvou vítězných zápasů, dnes jsme mohli navléknout třetí vítězný a to si myslím, že už by bylo svým způsobem rozhodující. Ale pořád jsme v uvozovkách komfortní situaci. Tam, kde jsme chtěli být. Máme to ve svých rukou a neskládáme zbraně.
