„Je vidět, že nikdo nemá nic jistého,“ říká sám devětadvacetiletý fotbalista.

„Ale trenérovi nemůžu mít za zlé, že mě dvakrát nepostavil. To on mě do Sigmy přivedl a já nejsem nevděčný. Věřím ve svoje schopnosti a kvality. Udělám všechno pro to, abych se do sestavy vrátil,“ dodal.

V neděli jde na Mladou Boleslav, které za finále poháru máte co vracet. Berete to jako možnost pro odplatu?
To je pravda, že jim máme co vracet. Myslím si však, že spíš než nějakou pomstu to bereme tak, že potřebujeme tři body. Sami pořádně nevíme, kde v tabulce jsme. Víme, že každý bod je pro nás hodně důležitý a potřebujeme se dostat do klidných vod.

Na fotbalové půdě se dá asi kauza považovat za uzavřenou. Takže by mělo být jasné, o co hrajete, ne?
Nevím. Přijde mi, že si s námi pohrávají, jak se jim to hodí. Věřím, že to ještě dopadne jinak, než to je momentálně.

Zpět k Boleslavi. Opravdu na ně tedy nemáte zvýšenou motivaci?
Je jasné, že máme nějaké nepříjemné vzpomínky. Hráli místo nás Evropskou ligu, takového červíka, že se to nepovedlo, v hlavě každý z nás má. Navíc i ten způsob, jakým k tomu došlo. Vnímáme pochopitelně i některé hráče, kteří se na hřišti nějak chovají.

Budete konkrétní?
Každý asi ví.

Viděl jste už ten květnový zápas, nebo se ho spíš snažíte z hlavy vymazat?
Viděl jsem asi dvakrát tu svou penaltu. Říkal jsem si, jak jsem to mohl tak blbě kopnout. Celý zápas jsem neviděl. Ale není to tak, že bych ho chtěl vymazat z hlavy. Není proč. I tak to byl velký úspěch, i když jsme to nedotáhli až do konce. Na druhou stranu, kdo může říct, že hrál finále domácího poháru. Cesta byla dlouhá. Neměli jsme se za co stydět.

Budete proti Boleslavi znovu na hřišti?
Já doufám.

Co se vlastně stalo? Překvapil vás ten přesun na lavičku?
Jako hráče v mém postavení mě to překvapilo. Není to příjemné. To pro nikoho. Myslím si, že každý, kdo sedí na lavičce, tak chce hrát. A kdo říká, že ne, tak lže. Fotbal hraju proto, abych byl na hřišti. Zatím to nijak nehrotím a nehodnotím negativně. Trenér se rozhodl, že tam po několika nevydařených zápasech dá Vaška Koutného, a mně nezbývá nic jiného, než to respektovat. Já věřím ve svoje schopnosti a kvality a věřím, že v sestavě zase budu.

S trenérem jste se o té věci bavili?
O něčem jsme se bavili. Ale to je mezi námi. Nebylo to nic ve zlém.

Celý olomoucký tým nehraje na podzim podle představ. Cítil jste i na sobě, že to není ideální?
Nechci, aby to znělo jako nějaká samochvála. Ale v minulé sezoně jsem měl výborné výkony. Vím, že jsem se jim letos zatím nepřiblížil. V té současné sezoně jsem zatím podával spíš průměrné. Nebylo tam něco navíc. Nějaký gól, nebo asistence. Ale to je do určité míry také tím, že soupeři už pochopili, že z pravé strany hodně hrozíme. Když jsem měl v minulé sezoně čtyři góly a sedm nahrávek, tak ty týmy se na to nachystají a jsou obezřetnější. Pro mě je to signál, že se musím ještě zlepšovat a hledat další cesty, abych se i proti tomuto prosadil. Je to motivace dál na sobě pracovat a zdokonalovat se.

Nikam neutíkám

Kdybyste se už do konce sezony do základní sestavy nedostal, přemýšlel byste o nějakém radikálnějším řešení, třeba o odchodu?
Nebylo by mi to příjemné. Jak jsem říkal, na lavičce to není příjemné nikomu. Zatím to neřeším. Pokud by to pokračovalo, tak bych si to musel v zimě nějak vyhodnotit. Asi bych se musel pobavit s trenérem, jaká je moje budoucnost v klubu, ale myslím si, že zatím se není o čem bavit. Kvůli dvěma zápasům z toho zatím nedělám žádnou vědu. Nemůžu mít trenérovi za zlé, že mě nepostavil ke dvěma zápasům, když mě předtím postavil padesátkrát v řadě. Ani to nikdy neudělám. Trenér Psotka mě do Olomouce přivedl, takže já jsem ten poslední, který mu má co vyčítat.

Na druhou stranu, kdyby přišla nějaká nabídka z klubu, kde byste hrál? Navíc třeba ze zahraničí, tak by vás to asi lákalo, nebo ne?
Koho by to nelákalo. Je to o konkrétní nabídce, zázemí klubu a celkově o tom městu. Pokud by nějaká seriózní nabídka byla a zázemí by pro rodinu bylo dobré, tak bych v tom neviděl větší problém. Malá už má přes rok, takže bych v tom problém neviděl. Pravda je ale taková, že odsud nikam neutíkám. I kdybych neměl do konce podzimu hrát, tak bych to asi nějak překousl a pokusil bych se v zimě trenérovi dokázat, že do kádru, nebo ne do kádru, ale na hřiště, patřím. Člověk nemůže mít trenérovi za zlé, že třeba tři zápasy nehraje, nemůže být nevděčný. Já takový nejsem. Naopak se snažím začít u sebe. Udělám maximum pro to, abych ukázal, že do sestavy patřím, a zase tam byl.

Jsme pořád dost kvalitní

Ukazuje se, jak je všechno pomíjivé? Loni se mluvilo o reprezentační formě a najednou jste na lavičce.
Je vidět, že tady nikdo nemá nic jistého. Člověk nic nemůže brát jako samozřejmost. Beru to tak, že trenér chtěl něco změnit. Pravdou je, že forma celého týmu není taková, jak bychom si představovali. Sečetlo se, že více hráčů je za svým standardem a ten herní projev je pak za očekáváním.

V čem je ta příčina, že tolik hráčů hraje pod svoje možnosti?
Kdybychom to věděli, tak bychom s tím určitě něco udělali. Jsme lidi, nejsme stroje a občas má každý trochu kolísavou výkonnost. Samozřejmě by se to nemělo stávat, a hlavně u zkušených hráčů by to mělo být stabilní. Pro tým je to samozřejmě těžké, když nezahraje pět hráčů najednou, protože to je hned vidět. Když jsou dva, tak ti ostatní to dokážou třeba nahradit a vyrovnat. Pokud je jich ale víc, tak je to problém. Ale nedělal bych z toho vědu. Pořád si myslím, že máme dost kvalitní tým na to, abychom se naším útočným projevem dokázali prosadit. V našich silách to je.

Neustále se ta otázka opakuje, ale může být současná situace také důsledkem té nejistoty okolo klubu. Body se přičítají, pak zase odečítají.
Je to pravda. Ale na hřišti to opravdu nikdo nevnímá. Během týdne se to motá a člověk to vnímá, ale když rozhodčí zapíská, tak to nikdo nevnímá. Ale chtěl bych ještě říct, že je nějaké deváté desáté kolo a před námi je pořád strašně moc zápasů. Liga je hrozně vyrovnaná. Jen se podívejte, jak Příbram najednou vylétla nahoru. Tabulka se úplně otočila. Každý může porazit každého. Všichni si ještě budou navzájem brát body.

Vy jste se osobně zúčastnil disciplinárky i soudu. To jsou taky dost nepříjemné věci.
Myslím si, že výslech u soudu není příjemný pro nikoho. Na druhou stranu jsem rád, že jsem ještě předtím byl na disciplinárce, protože pan Golda mě na to nachystal. Nebyl na mě moc příjemný. Ten soud byl pak pro mě možná jednodušší. Ale ty pocity, když člověk k soudu jde, bych nikomu nepřál.