Když si v 66. minutě stavěl Tomáš Janotka míč na bílý penaltový puntík, většina fanoušků olomoucké Sigmy byla relativně v klidu.
Osmadvacetiletý rodák z Brna, který ale nehrál ligu v jiném dresu než v olomouckém, patří k těm, kterým se kolena pod tíhou zodpovědnosti nerozklepou.
Však si také ze snahy plzeňských protihráčů, kteří ho chtěli před důležitou exekucí v prvním pohárovém semifinále rozhodit, dělal legraci.
„Bylo to vážně docela srandovní. Asi třikrát mi ten balon ukopli, “ vykládal Janotka s úsměvem.
Schválnosti jim v současnosti stabilní pravý bek olomoucké sestavy vrátil měrou vrchovatou. Rozběhl se a střelou doprostřed branky vyrovnal na 2:2.
Sigmě tak zajistil do odvety více než nadějný výsledek.
„Určitě máme mnohem lepší pozici než Plzeň, ale pořád musíme být obezřetní. Kvalita soupeře je veliká,“ varuje Janotka.
Jak jste spokojení s výchozí pozicí pro odvetu?
Myslím si, že musíme být všichni spokojení. Výsledek 2:2 je pro odvetu vynikající, ale pořád se musíme mít na pozoru, protože domácí zápas bude určitě ještě hodně náročný, takže se na něj musíme maximálně připravit.
Deník Sport před prvním utkáním ohodnotil vaše šance na postup v poměru 30 ku 70 pro Plzeň, teď se ta situace docela výrazně proměnila. Cítíte se být favoritem?
Když jsem to viděl, tak jsem si řekl, že nás tedy mají za pěkné nazdárky. Jestli byla Plzeň favoritem, tak jsem to viděl tak 51:49 pro ně. Teď se to pro nás určitě vylepšilo. Pozici máme mnohem lepší než Plzeň, ale ten odvetný zápas ještě bude hodně těžký.
Obezřetnost je na místě. Výsledek pro odvetu je skvělý, ale dal docela hodně práce, souhlasíte?
Přesně tak. Plzeň potvrdila, že má velice kvalitní kádr a hraje velmi dobrý fotbal. Hlavně v prvním poločase měli opravdu hodně gólových šancí. Dali dva góly, ale pro nás bylo skvělé, že jsme dokázali reagovat a pokaždé jsme vyrovnali. Doma se musíme pokusit dát první gól my. Ale vzadu musíme být hodně obezřetní, protože tu kvalitu do ofenzivy má Plzeň doopravdy obrovskou.
Čím to bylo, že vás dokázala dostat pod takový tlak?
Myslím si, že hlavně prvních třicet minut jsme byli pod velkým tlakem. Byla tam spousta centrů do vápna, takové trmy vrmy. Pak hodně standardek, které výborně zahrával Horváth. Dlouho jsme se z toho nemohli vymanit. Pak už jsme tu hru zlepšili a trochu to vyrovnali. I ve druhém poločase se sice hrálo spíš na naší polovině, ale už to bylo spíš jenom po vápno a oni tolik těch šancí neměli.
To bude asi cílem i pro odvetu…
Naším cílem bude určitě udržet vzadu nulu a neinkasovat, ale zároveň budeme i aktivní směrem dopředu, protože každý gól, který dáme, bude takovým hřebíčkem do jejich rakve. Hlavně jim nesmíme dovolit tolik těch centrů do vápna a vyvarovat se faulů před vápnem a rohů, aby ty standardky nejlépe vůbec neměli, protože Horváth to umí kopat fakt výborně a vždycky to smrdí gólem.
Trenér Psotka zmínil, že jste se mu zdáli v úvodu málo sebevědomí, jako ve většině zápasů v Plzni. V domácím prostředí by to ale mělo být lepší, souhlasíte?
Domácí prostředí nám určitě pomůže. Je to logické, každému se hraje daleko líp na hřišti, které zná a před domácími fanoušky. Domácí kulisa a prostředí určitě mohou hrát velkou roli. Doufám, že ten výsledek doma potvrdíme a když to nepůjde jinak, tak to ukopeme a ubojujeme.
Někteří byli až takoví namistrovaní
Postavil jste se k penaltě za stavu 1:2. Byl jste určený, nebo jste si tak věřil, a proto šel kopat?
Trenér vždycky určí dva až tři lidi. Já jsem si věřil a tak jsem na to šel. Bylo to docela srandovní, jak se mě snažili rozhodit. Asi třikrát mi ten balon z puntíku ukopli. Jednou to byl Limberský, ten mi tam pak ještě vykopal drn, abych zakopl. Pak tam šel brankář Daněk, který balon asi třikrát převalil. Já tam nejdřív pořád chodil a znova si to upravoval. Nakonec ale ještě přišel Horváth, který ho jen tak přešlápl a to už jsem si říkal: Kluci, kašlu na vás, já už si to rovnat nebudu. Prostě jsem se rozběhl a kopl to tak, jak jsem víceméně chtěl.
Uvědomoval jste si, že to může být třeba rozhodující moment semifinále?
To jsem si uvědomoval, že je to důležité, a jsem moc rád, že jsem to zvládl. Ono to je celkově i o tom mančaftu, který v Plzni je, a který po pravdě moc nemusíme. Chování některých hráčů je takové namistrované, až arogantní. Vlastně vždycky, když jsme s nimi hráli, tak tam byla taková rivalita. Hlavně zápasy v Plzni byly většinou vyhrocené. Kolikrát jsme se cítili ukřivdění, protože rozhodčí občas prováděli divné věci. Takže s Plzní nemáme moc dobré zkušenosti. Myslím si ale, že už jsme si řekli, že je toho dost, a konečně jim to začínáme úspěšnými výsledky trochu vracet.
Slavia je pořád cenný skalp
V lize vás teď čeká Slavia. Její trenér Cipro už naznačil, že některé hráče bude šetřit. Je možné, že to nastane i u vás?
Já si myslím, že se určitě nestane, že by trenér Psotka obešel kabinu a zeptal se někoho z hráčů, jestli chce hrát, nebo ne (směje se). To by asi nebylo úplně správně. Je to na jeho rozvážení, koho postaví a koho ne. Náš trenér je známý tím, že sestavou rotuje a je to bez ohledu na to, jestli hrajeme pohár. Síly se postupně rozkládají na všechny. Mně osobně třeba systém středa-neděle nevadí. Spíš mě ten zápas naopak dobíjí.
Přesto nemůže být tento tradičně hodně sledovaný duel trochu ve stínu těch pohárových semifinále?
Minimálně pro fanoušky je to jeden z těch atraktivnějších duelů. To je koneckonců vidět na návštěvnosti. Chodí se hlavně na Spartu, Slavii a na Baník. To jsou zápasy, kdy diváků na stadion přijde mnohem víc než obvykle. Ta atraktivita jména Slavia tam pořád figuruje, takže bych se nebál toho, že by ten zápas zůstal jakoby ve stínu toho poháru.
Porazit Slavii pořád pro vás znamená něco výjimečného?
Určitě ano. Slavia je pořád pojem. A pro nás i pro fanoušky je to cenný skalp.
