Lyon pojistil svůj hubený náskok až sedm minut před koncem.

I proto byl trenér Tomáš Janotka navzdory porážce s výkonem svého týmu spokojen.

„Nečekal jsem, že budeme hrát až tak dobře. Lyon ukázal velkou kvalitu a rozhodla jeho efektivita v řešení gólových šancí. S výkonem týmu jsem spokojený, na druhou stranu je i velké zklamání, protože jsme cítili, že to dnes bylo hratelné,“ říkal krátce po utkání.

Potěšil vás váš tým proti Lyonu?
S utkáním jsem spokojený. Ve hře, ani v počtu šancí jsme se neztratili. Zúročili jsme standardní situace. Lyon ukázal obrovskou kvalitu a sílu na balonu. Tam byl oproti nám rozdíl. Po zisku míče jsme ho zase zadarmo ztráceli, což oni prakticky neudělají. A další rozdíl byl v efektivitě. Jakmile se dostanou na dostřel, tak to vždycky smrdí. Kvalitnější řešení v gólových situacích rozhodlo.

Vaši hráči bohužel i v těch největších selhali.
V prvním poločase Matoušek sám před gólmanem vysoko přestřelil. Honza David byl po standardce také úplně sám. Chyběl nám větší klid a taková chytrost. Ale to, že jsme dokázali být i proti takovému gigantovi, jako je Lyon, konkurenceschopní, je pro mě potěšující. Když jsem viděl, že tady museli zdržovat, tak jsem si řekl, že jsme nějakou sílu ukázali.

Sebevědomí, někdy až za hranou

Jakou strategií jste vlastně chtěli čelit soupeři, který byl viditelně fyzicky vyspělejší?
Jejich rychlost a síla byly hned vidět a to ještě některé hráče oproti zápasům ve skupině proti nám neměli. Rezervy ale mají v defenzivě a i tady v ní byli zranitelní. Měli problémy s míči za obranu, toho jsme chtěli využít. Ne vždy se nám to bohužel dařilo realizovat. Byla to škoda, v prvním poločase se to tam dalo ještě více větrat.

Proč i my nemáme takové hráče?
Je to evropský top tým. Jejich konkurence a výběr je jiný než u nás. My, když si někoho chceme koupit, tak koupíme hráče za 100 tisíc korun. Oni si minulý rok do dorostu pořídili borce za 5 milionů eur. To jsou dva roční rozpočty celé Sigmy Olomouc. Nemyslím si, že bychom v tréninku zaostávali. Důraz, který mi od nás trochu chyběl, byl spíš v agresivním dostupování hráčů, když soupeř byl na balonu. Byli jsme tam pozdě a špatně se chytali s narážečkami. Vrcholem byl gól na 1:0, kdy jsme to nepřečetli, špatně jsme vystoupili a najednou se jejich hráči otevřela celá obrana a zakončoval bez tlaku. Nebylo to ale vyloženě o síle.

Druhou branku jste dostali z brejku po rohu, kdy už vzadu skoro nikdo nezůstal. To už byla hra vabank?
Vůbec. Kluci mají jasné pokyny. Věděli jsme, že mají neskutečně rychlý přechod do ofenzivy. Já jsem se ale mohl u každé standardky uřvat. V závěru nám ale už kluci trochu vypadli z těch rolí.

Hráči se prý o poločase trochu naštvali, že se nad ně soupeř povyšoval.
Vnímali jsme, že hráči Lyonu jsou prostě takoví. Měli jsme ráno rozcvičku a oni šli na procházku. Absolutně ale nehnuli brvou. Znají svou sílu a podle toho se chovají. Jsou sebevědomí, někdy je to až trochu za hranou. Viděli jste sami, že byli citliví na každý kontakt, pobrečeli si po faulu.

Rezervy v rychlosti a technice 

Našel jste ve svém týmu někoho, kdo se soupeřům vyrovnal?
V rychlosti i v rychlosti práce s míčem jsme měli rezervy. Po technické stránce asi taky. Oni zkoušeli prakticky neustále nějaké parádičky, to ale pramení právě z jejich sebevědomí. Naši kluci ty kličky umí úplně stejně. Je to ale otázka realizace a odvahy předvést to v zápase. Neviděl jsem u nás nikoho, kdo by vzal balon a přešel přes tři hráče, byť třeba Štěpán Langer, nebo Kuba Matoušek jsou zdravě drzí a jsou schopní se jeden na jednoho prosadit.

Cítíte, že Lyon vyhrál zkrátka zaslouženě? Nebo jste zklamaný z vyřazení, protože šancí jste měli dost?
Zklamání moje i kluků je veliké, protože jsme viděli, že to bylo hratelné. Ani já jsem nečekal, že budeme hrát až tak dobře. Lyon jsem viděl ve všech zápasech ve skupině a byli opravdu vynikající. Na Manchesteru City vyhráli 4:1 a doma jim dali 2:0, úplně v pohodě. Kluci odvedli velice dobrou práci.

Dovedeme hrát líp

Byl toto strop vašeho mužstva?
Myslím si, že ještě dovedeme hrát mnohem líp. Těch chyb tam pořád bylo plno – vypadávali jsme z těch rolí, pozdě jsme přepínali, špatně jsme dostupovali. Já tomu říkám, že se kluci trochu kochali. Byl to pro ně veliký zápas a chvilkami asi nevěděli, kam se dřív dívat. Aby se udrželi v koncentraci celých 90 minut, to bylo na ty jejich mladé hlavy pořád ještě příliš. I když by to zvládnout už měli.

Co jim účast v Youth League dá?
Dá jim obrovské zkušenosti. Jsou to zápasy, které na zemi nenajdete. Tato mezinárodní konfrontace nám chybí. Jediní, kdo ji mají, jsou hráči, kteří jsou v reprezentaci. V lednu jsme se to snažili kompenzovat soustředěním v Německu a Rakousku, kdy jsme hráli s Augsburgem a Mnichovem 1860, právě proto, aby kluci zjistili, že i s těmito soupeři se dá hrát. Aby nebyli vyjukaní, kdykoliv přijede zahraniční tým. Jakmile si projdou větším počtem takových zápasů, tak to budou zvládat lépe.

Jílek: Čekal jsem větší rozdíl ve výkonnosti

„Čekal jsem možná ještě větší rozdíl ve výkonnosti obou týmů. Lyon na můj vkus působil v prvních dvaceti minutách hodně bohorovně. Mysleli si, že to asi bude jednodušší. Vyzdvihl bych pracovitost našeho mužstva. Rozhodla kvalita řešení finální fáze, v tom byla podobnost našeho měření se Sevillou. To je ale český fotbal. Bohužel nám toto chybí.

V týmu Lyonu byli hráči, kteří by byli zajímaví i pro naše A-mužstvo i další ligové celky. Když jsem viděl hráče číslo 23 (Ryan Cherki – pozn. red.), který má necelých 16 let, tak bylo až neuvěřitelné, s jakým klidem a přehledem řešil některé situace. Přitom stále v rychlosti. To nemá možná tak 90 procent našich prvoligových hráčů. To ale souvisí s tím, že Lyon je schopný si stáhnout ty nejlepší hráče už v mladém věku. Nejen z Francie, ale i dalších zemí.“

Václav Jílek, trenér A-týmu Sigmy