Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Z Olomouce jsem neutíkal. Jen jsem chtěl být víc vytížený, než jsem byl na podzim. Proto jsem nad nabídkou Jablonce, dá se říct, ani chvilku neváhal," svěřil se devětadvacetiletý útočník, který má na kontě i čtyři reprezentační starty.

Jak dlouho jste přemýšlel nad jabloneckou nabídkou?
V podstatě se to celé odehrálo během dvou dnů. V neděli to vypadalo, že zůstanu v Olomouci. Nějaké nabídky pro mě byly, ale rozhodli jsme se je odmítnout. Pak se do toho ale vložil Jablonec. Zavolal mi pan Pelta, jestli bych to nešel zkusit. Musím přiznat, že mě to překvapilo. Dá se říct, že jsem ani chvilku neváhal. Na to angažmá se těším.

Co bylo největším lákadlem přijmout tu nabídku?
V Jablonci jsou typologicky podobní hráči jako v Olomouci. Ten jejich fotbal je zajímavý. Hodně rotují, což si myslím, že by mi mohlo vyhovovat. To bylo pro mě dost důležité, a proto jsem tu nabídku také vzal.

Podzim jste začal v základní sestavě, ale ke konci už jste tolik prostoru nedostával. Proto jste se rozhodl zkusit to jinde?
Je to tak. Podzim byl pro celou Sigmu fantastický. Zpočátku to tak bylo i pro mě. Nějakých těch dvanáct kol jsem hrál, ale pak už jsem cítil, že těch šancí tolik nedostávám. A přece jenom v mém věku už je lepší, abych spíš hrál. Jinak jsem ale z Olomouce neutíkal. Jen jsem chtěl být víc vytížený, než jsem byl na podzim.

Už jste mluvil i o nabídkách z jiných klubů. Mohl byste to rozvést?
Nabídky jsem měl hlavně z Česka, ale bylo tam i nějaké zahraničí. Dá se ale říct, že to nebylo nic konkrétního. Naopak od Jablonce přišla konkrétní nabídka na přestup, výhodná pro mě i pro klub, což rozhodlo. Takže teď budu bojovat v Jablonci.

Máte za sebou už i první zápas proti diviznímu Mšenu (6:0). Jaké jsou vaše první dojmy?
Docela mě překvapilo, že jsem vůbec hrál. Vlastně o půl sedmé ráno jsem teprve odjížděl do Prahy a pak do Jablonce. Takže jsem měl za sebou tu několikahodinovou cestu, přišel jsem na stadion, nafasoval věci. A když jsem se šel seznámit s mančaftem, tak jsem se dozvěděl, že je místo tréninku vložený zápas. Trenér se mě zeptal, jestli bych si nechtěl zahrát aspoň poločas, tak jsem na to kývnul, protože jsem se potřeboval trochu protáhnout. Je pravda, že se nehrálo úplně nejlíp, protože bylo minus deset stupňů, trochu sněžilo, takže to hodně klouzalo. Ale jinak to šlo. První dojmy z mužstva jsou velmi dobré.

Trenér Kotal je hodně známý tím, že praktikuje u nás ne tolik obvyklé herní systémy. Už jste s ním stihl mluvit?
I včera jsme hráli nejdřív 
3–5–2, pak 4–3–3, takže z toho taktického hlediska to bylo zajímavé. Jak jsem říkal, hodně se na těch postech rotuje, což by mi mohlo svědčit. Jinak jsme si spolu povídali jen chviličku. Říkal mi, co by ode mě chtěl, ale taky, že na to teprve přijde čas na trénincích, abych zapadl do té taktiky Jablonce.

Počítáte s tím, že se od vás bude čekat, že nahradíte Davida Lafatu a jeho góly?
Už jsem to říkal tady lidem přímo v Jablonci. Rozhodně jsem nepřišel nahrazovat Davida Lafatu. Jsme sice oba útočníci, ale každý úplně jiný. David je rozhodně výjimečný hráč, to všichni víme. Já hraju svůj styl a tím budu chtít Jablonci co nejvíc pomoct.

Rossi se už na mne tešil

Do Jablonce v zimě přestoupil z Olomouce i Daniel Rossi. Jak vás přivítal?
Říkal mi, že už to věděl den předem, že přijedu, a že se těšil. Známe se spolu vlastně víc než pět let. Pro mě je příjemné, mít tam někoho, koho znám. Trochu už mi pomohl s klukama, ale musím říct, že šatna je v pohodě. Znali jsme se s ostatními hráči z ligy, takže bych neměl mít žádný problém.

Nebude to pro vás trochu divné hrát po všech těch letech proti Sigmě?
To teprve uvidíme, jaké to bude. Hrajeme spolu v předposledním kole tady v Jablonci. Důležité asi také bude, jestli ještě o něco oběma mužstvům půjde. Uvidíme, jak se liga vyvine. Asi to bude zajímavé. Když jsem ale hostoval v Opavě, tak jsem proti Sigmě hrál a shodou okolností jsme v Olomouci vyhráli 1:0.

Cíle Jablonce jsou asi podobné jako v Sigmě, že?
Je to stejné jako v Olomouci. I když prodali dva kvalitní hráče, tak ten boj o nejvyšší příčky a o poháry pořád zůstává jako hlavní cíl.

Na Olomouc budu vzpomínat jen v dobrém

Jak budete vzpomínat na Olomouc? Co jsou vaše nejsilnější vzpomínky?
Na Olomouc samozřejmě budu vzpomínat vždycky jenom v dobrém. Trenér Uličný mi tady dal možnost zahrát si ligu. Dal jsem tady proti Slovácku první gól. Šel jsem tam na devět minut a paradoxně Petru Drobiszovi jsem dal tehdy v nastavení gól na 1:0. Na ten krásný zážitek vzpomínám dodnes. Zahrál jsem si v Olomouci evropské poháry, proti Evertonu, Aberdeenu…

O Aberdeenu se mluví často jako o vašem nejlepším zápase za Sigmu vůbec, souhlasíte s tím?
Je to pravda. Byl to skvělý zápas. Připomínají mi ho i trenéři nebo spoluhráči. Góly tam padaly, byla to neuvěřitelná lehkost. Podobné to bylo i během toho mého gólového podzimu. Kdy jsme pod trenérem Psotkou po těch třech letech, kdy se mužstvo budovalo, hráli asi nejlepší fotbal. Nikdo neodcházel, byli jsme dlouho spolu a pak to bylo vidět. Já jsem dal dvanáct gólů, dostal se do reprezentace a pak i na zahraniční angažmá do Polska. To byly také nádherné zážitky. Všem spoluhráčům a trenérům z Olomouce můžu jen poděkovat, protože bez nich by to samozřejmě nešlo.

Mimochodem v té vaší nejlepší půlsezoně jste dal Jablonci hattrick. Už vám to na severu Čech někdo připomenul?
Zatím jsem se o tom s nikým nebavil, ale určitě jim to tady brzo připomenu já (směje se).