Hanáci paradoxně bez jednoho z nejtalentova­nějších hráčů vybojovali nejen ligovou příslušnost, ale i domácí pohár – první trofej v klubové historii.

Hořava se mezi tím ze zlomeniny zánártní kůstky zotavil, podepsal s klubem novou smlouvu a rád by si trápení vynahradil. V nové sezoně má Sigma vysoké cíle.

„Víme, že to zatím není ono, ale věřím, že to brzy přijde. Tým je silný," říká čtyřiadvacetiletý záložník.

Po zranění máte za sebou první čtyři ostré zápasy. Tak jaké to je?
Samozřejmě je to příjemné, že můžu zase každý den trénovat a hrát na této úrovni. Cítím se fyzicky dobře. Doufám, že zdraví bude držet.

Musíte se ještě nějak hlídat, nebo už jste stoprocentně v pořádku?
Snažím se dělat kompenzační cviky, které mi doporučil fyzioterapeut. Občas to ještě ucítím, ale není to nic hrozného. Cítím se být stoprocentně v pořádku. Jen si přeju, aby to tak zůstalo.

Sigma v době, kdy jste byl mimo, oslavila zatím největší úspěch ve své historii. To pro vás muselo být těžké.
Nebylo to pro mě jednoduché. Vypadalo to zpočátku, že doba léčení by mohla být kratší, ale to se bohužel nepotvrdilo. Já jsem s tím ale trošku i počítal. U těchto zranění se zkrátka neví, jak rychle se budou hojit. Musel jsem se s tím srovnat. Takový je život fotbalisty. Zranění k fotbalu patří a každý s tím musí počítat. Mrzelo mě to hodně, ale že bych byl nějak psychicky dole, to zase ne. Vyrovnal jsem se s tím, myslím, v pohodě.

Původně to vypadalo, že byste mohl ke konci sezony naskočit. Nemrzelo vás, že jste se tam nakonec nedostal?
Ke konci už jsem trénoval. Trenér ale v té době nechtěl nijak měnit sestavu. Já bych možná zvládl pár minut. Ale to asi ani nemělo cenu. Nakonec je asi dobře, že to tak dopadlo. Zranění zánártních kůstek se často obnovují, což by se třeba mohlo stát i mně. I proto to bylo lepší. Čas na rehabilitace byl delší a i díky tomu je to teď v pohodě.

Byla minulá sezona ta nejtěžší ve vaší kariéře? Začalo to už nepovedeným Eurem jednadvacítek (Hořava tam odjel jako hráč základní sestavy, ale odehrál jen tři poločasy – pozn. red.), pak se na podzim nevedlo Sigmě a do třetice zranění v zimě.
Možná, že ano. Ale že bych si to sám takhle říkal, to ne. Snažím se to všechno brát tak, jak to přijde. Pracovat naplno a odevzdávat fotbalu sto procent. Když přijdou nějaké překážky, tak se je snažím překonávat.

Karel Piták z Jablonce a Tomáš Hořava z Olomouce.

V době, kdy jste byl zraněný, přišel podpis nové smlouvy se Sigmou. To muselo být pro vás velké povzbuzení, že?
Bylo to od vedení klubu hezké. Byl jsem za to moc rád.

Berete to jako závazek? Že se na vás bude hodně spoléhat?
Je to pravda. Už tady nějaký rok jsem. Té roli se nebráním. Zkušeností už mám docela dost. Zodpovědnost za výsledky už je u mě určitě větší, než byla v minulosti.

Vedení se v létě trochu odvázalo a vyhlásilo smělé cíle. Cítíte i zevnitř mužstva takovou sílu, aby je mohlo naplnit?
Tým je silný. Takové jádro týmu zůstává vlastně už od trenéra Petržely. Ale před sezonou může říkat každý cokoliv. Až zápasy ukážou, jak na tom ve skutečnosti jsme. Zatím si myslím, že výsledkově to není úplně špatné, po stránce hry je určitě co zlepšovat. Věřím, že to bude lepší. Na Slavii to od nás dobrý výkon nebyl.

Jak jste zatím spokojený se startem do ligy. Čtyři body ze tří zápasů, to není špatné. Ale zase to není nic navíc, že?
Je to tak. Zkomplikovali jsme si to hned v prvním kole, kdy jsme prohráli v Budějkách. Tam jsme určitě nějaké body získat měli. Z dalších dvou zápasů ale máme čtyři body, i když herně to nebylo ono. Doma nás teď čeká velmi důležitý zápas. Musíme to s Hradcem potvrdit. Doma chceme vyhrávat. Věřím, že už nám to půjde i herně.

Barcelona zůstává stále mým snem

Cítíte od soupeřů větší respekt vůči Sigmě než dřív? Ať už pod dojmem výhry v poháru nebo letních prohlášení.
Neřekl bych, že respekt. Spíš možná mají ještě větší touhu nás porazit. Všichni vědí, že jsme minulý rok vyhráli pohár a že patříme k nadprůměrným týmům. Mám pocit, že se proti nám chtějí vytáhnout víc, než tomu bývalo dřív.

Pohár Sigma vyhrála, ale do Evropy nesměla. Jak moc vás to osobně mrzelo? Byla to přece jen možnost zase se připomenout.
Samozřejmě jako pro všechny ostatní mi to bylo líto. Všichni si pamatujeme na ty zápasy s Aberdeenem a Evertonem. Chtěli jsme si to zopakovat. Bohužel to dopadlo takhle. Nic jsme s tím udělat nemohli. Už jsme to hodili za hlavu.

Ještě před vaším zraněním se o vás živě zajímala Plzeň, která teď poháry hraje. Vy jste ale prohlásil, že v české lize klub nevyměníte. To zůstává?
Je to tak. Nabídky byly. Ale nová smlouva v Sigmě tomu i pro mě dala jiný obraz. V rámci Česka se není o čem bavit. V Olomouci jsem spokojený. Jsem tady od dorostu, mám to tady rád. Pro mě, stejně jako pro většinu mladých hráčů u nás, je pořád cílem dostat se do zahraničí. Zahrát si ve velkých ligách a fotbalově růst. Já se na to ale nijak neupínám. Žiju tady a teď, a ne někde v budoucnosti. Snažím se prostě hrát co nejlíp v Sigmě.

A sen zahrát si v Barceloně také platí?
Samozřejmě (směje se). Je to stále můj sen. Sice možná nesplnitelný, ale pořád platí. Od toho jsou sny.