Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Na utkání se Zlínem by už měl být připraven.

„Pokud mě trenér vybere, tak budu hrát,“ hlásí dvacetiletý středopolař se zkušenostmi z mládežnických reprezentací.

Jak to vypadá s vaším zraněním?
Už by to mělo být dobré. Trénoval jsem minulý týden před Příbramí, ale v kopačce mě to hodně bolelo. Nebyl jsem schopen hrát. Teď už je to lepší. Celý týden už jsem trénoval s mužstvem. A jsem schopen jít do toho naplno každý den.

Takže se Zlínem budete hrát?
No, pokud mě trenér vybere, tak hrát budu. Já jsem připravený.

Do kabiny jste po tréninku zamířil až s velkým zpožděním za ostatními. Přidával jste si?
Já mám takhle rád, když se dostanu sám na hřiště a můžu si tam tu svoji techniku trochu procvičit.

Co přesně bylo dnes na programu?
Piloval jsem střelbu s technikou, nějaké slalomy a tak. Běhání s míčem. Prostě od všeho trochu.

Pojďme ke Zlínu. Sice hraje o záchranu, ale má nejlepší formu v lize.
Čtyřikrát po sobě vyhráli. Určitě to nebude lehký soupeř, i když jsou v sestupových vodách. Zápas právě proto bude daleko víc vyhecovanější. Oni hrají o záchranu, my zase o poháry. Hrajeme ale doma, a i když mají formu, tak si myslím, že my jsme favoriti a měli bychom to potvrdit a vyhrát.

Vám by mohlo sedět, že Zlín si nemůže dovolit bránit tady, jak to předvedly třeba Budějovice.
To jsou jenom spekulace, to se uvidí v neděli v zápase. Těžko říct, jakou jejich trenér zvolí taktiku. Můžou bránit a vyrážet do rychlých brejků. Nepředpokládám, by přijeli s nějakou otevřenou taktikou a od první minuty se hnali do útoku, přestože potřebují bodovat. To asi ne.

Co patří k silným stránkám Zlína a zase naopak, kde by mohli mít slabiny?
Mají tam hodně vysokých hráčů, minule jsme tam dostali gól ze standardní situace, takže standardky budou určitě nebezpečné, na to bychom si měli dát pozor. My bychom asi měli hrát po zemi. Nějaké nakopávané balony k úspěchu nejspíš kvůli těm vysokým obráncům nepovedou. Když už se k tomu odhodláme, tak budeme muset sbírat ty odražené balony. Uvidíme v neděli.

Jak vzpomínáte na ten poslední zápas. Vedli jste, hráli proti deseti a nakonec stejně dovezli jen bod.
Byla to škoda, že jsme nevyhráli. Ale někdy, když to mužstvo hraje v deseti, tak se dokáže ještě víc vyhecovat. Tenkrát je tam ještě hnali dopředu fanoušci. Nakonec tam měli i nějakou šanci na 2:1, takže jsme ke konci byli ještě rádi, že jsme ten bod uhráli.