Klub FC Sigma Hodolany válcoval soupeře ve IV. třídě, na jaře potvrdil prvenství zápasem v derby s béčkem Slavonína.
O víkendu převzal tým z olomoucké čtvrti pohár vítěze a jasným výsledkem 9:0 poté potěšil čtyři stovky fanoušků v duelu s Libavou.
Hodolanský kouč Lubomír Kopečný si pochvaluje nejen nevídanou podporu příznivců obnoveného klubu, ale také spolupráci s olomouckou legendou Romanem Sedláčkem.
„Pokud má volnou chvilku, tak za námi na hřiště vždy přijde. Je to osobnost a kdykoliv nám pomůže jak radou, tak svou autoritou," oceňuje trenér Kopečný, který se s týmem bude připravovat na zápasy ve III. třídě.
Fotbalisté FC Sigma Hodolany. Autor: DENÍK/Stanislav Heloňa
V Hodolanech se obnovil tradiční klub a hned v první sezoně jste si počínali hodně suverénně. Jaké jsou vaše dojmy?
Určitě jsme stoprocentně spokojení. Tohle před rokem nikdo nečekal. To, co se v Hodolanech událo, je jeden velký zázrak. Nejenom, že jsme první, ale za dvaadvacet utkání máme dvacet vítězství a dvě remízy. Je to hodně nadstandardní, já jsem to nečekal a určitě ani žádný fanoušek, že za celou sezonu zatím nic neprohrajeme. Je to nádhera, nic jiného k tomu nelze říct.
V čem vidíte silnou stránku vašeho týmu?
Máme neuvěřitelně zkušený mančaft. Asi by kluci hráli výborně i beze mě, všichni něco hrávali, takže to je bez debat. Až takový zázrak z mé strany to nebude, hráči jsou beze sporu vynikající.
Také divácká podpora je velkou devízou klubu…
K tomu je asi zbytečné cokoliv říkat. Kolikrát taková atmosféra není ani na prvoligových stadionech, na Julisce nebo v Příbrami. Olomoučáci nám udělali domácí prostředí i na venkovních hřištích a kamkoliv přijedeme, tak jsme tam doma.
Kondici nahradit taktikou
Zkušenosti jsou asi klíčem k zajímavé bilanci v tabulce, které vévodíte se skóre 97:14…
Zkušenost je samozřejmě neskutečná. Po zápase ve Slavoníně jsem si podle zápisu spočítal, že jsme byli v základní sestavě v součtu o devadesát pět let starší než Slavonín B. Vyhráli jsme 2:0, ale domácí nás přehráli v poli. Snažím se, abychom hráli to, na co máme. S béčkem Slavonína a Chválkovic se moc nemůžeme kondičně měřit, zvlášť když posílí hráči z áčka.
Jaký je v takovém případě recept na úspěch?
Musíme to uhrát po taktické stránce. Mám tady pár mladých kluků, ale i fotbalisty, kteří jsou ročník 71. Věk hraje velkou roli a zkušenosti jsou těžko nahraditelné. V této třídě určitě. Kdyby přišel nějaký soupeř, který by nás rozběhal, tak by to bylo horší. Ale my samozřejmě víme, kde jsou naše slabiny a snažíme se je taktikou eliminovat. Myslím, že se to podařilo, což dokazují výsledky, které máme a které, doufám, ještě neskončily.
Diváci strašně pomohli, nenechají vydechnout
Klíčový zápas jste hráli ve Slavoníně. Jak se za tímto utkáním ohlížíte?
Jeli jsme tam s tím, že domácí musí uspět, my jsme měli šanci i v dalších zápasech. I kdybychom tam neuspěli, tak bychom to chtěli zvládnout doma proti Libavé, kterou jsme nakonec porazili 9:0. Ale nastoupili hráči, kteří bývali spíš na lavičce. Dostali příležitost, chvilku to bylo poznat. Ve Slavoníně to bylo v první poločase vyrovnané, po přestávce tam dali dva borce z áčka a začali nás přehrávat. Ale my jsme hráli více zezadu. Ale pak jsme měli i více vyložených šancí a myslím, že to bylo hodně zasloužené vítězství.
Ve slavonínském areálu byli více doma Hodolanští?
Určitě. Bylo tam oficiálně 395 platících diváků, pět set lidí tam bylo určitě. Z Hodolan byla naprostá většina a kdo tam byl, tak ví, že to stálo za to. Nejenom herně, ale i po divácké stránce. Všechno bylo v poklidu a ve vší slušnosti. Hodně nám to pomohlo, zvlášť ve druhém poločase, když nás Slavonín zatlačil. Hráli jsme na stranu, kde byli fanoušci. Když hráče hecují fanoušci, tak vždy ty dva tři kroky navíc udělají, i když už nemůžou. Diváci je nenechají vydechnout a opravdu nám strašně pomohli.
Co očekáváte od zápasů ve III. třídě?
Asi to bude o něco těžší, ale nedovedu to posoudit. Loni vyhrál Majetín čtvrtou třídu a letos ve třetí třídě opět uhrál první místo a postup. Neříkám, že to u nás bude takové, ale chtěli bychom hrát lepší polovinu tabulky. Opravdu nevím, do čeho půjdeme. Taky nevím, jak to dopadne z hráčského hlediska. Věk už tady nějaký je a dva tři hráči možná skončí. Nechtěl bych, aby nikdo končil. Kádr je hodně dobrý. Uvidíme, až to začne.
Sedláček? Velká osobnost
Trenérskou taktovku jste převzal po velezkušené olomoucké osobnosti Romanu Sedláčkovi. Jak se to seběhlo?
Naskočil jsem do rozjetého vlaku ve čtvrtém kole, kdy jsem byl požádán, jestli vypomůžu. Myslel jsem, že budu dělat, když to hloupě řeknu, jen nosiče vody Romanu Sedláčkovi. Má neuvěřitelné zkušenosti. Jednak toho hodně dokázal a je to oproti mně pan trenér. Ale má Mohelnici, která hraje třetí ligu. Je hodně zaneprázdněný, pak to na mě celé přešlo. Já pokračuji jen v jeho práci. Určitě je to i jeho velká zásluha.
Pomůže vám Roman Sedláček i třeba v letní přípravě?
Pokud má volnou chvilku, tak za námi na hřiště vždy přijde. Je to osobnost a kdykoliv nám pomůže jak radou, tak svou autoritou. Cokoliv řekne, tak to platí. Všichni v Hodolanech se od něj můžeme učit a když něco řekne, tak si za tím stojí a platí to.