„Musíme to nějakým způsobem zlomit,“ říká Lošťák odhodlaně.

HFK doma ztratil další body. A znovu zbytečně, protože šancí jste měli více než Most.
Je to už několikátý zápas, hlavně domácí. Bojovnost tam je, snahu nelze upřít. Je to takové křečovité, zase jsme měli vyložené šance, ale bohužel jsme je neproměnili. Je to pořád dokola… Soustředíme se na to, cvičíme to na tréninku, ale jak je vidět, tak je to málo.

Může to být tím, že chybí zkušený kanonýr Kropáček a v útoku nastupují hráči, kteří jsou ještě mladí?
Tak zkušenosti… David Korčián už třeba také hraje nějakou dobu. Už to musí vzít na sebe. Ale my se trápíme v útočné fázi celkově jako mužstvo. Musíme to nějakým způsobem zlomit.

Hraje tam roli už třeba i ta psychická stránka, přece jen ta série bez vítězství už je celkem dlouhá. Není už tým nervózní?
Snažíme se být v pohodě, trenéři se snaží uvolňovat atmosféru, aby to na tým nedopadlo. Ale samozřejmě v hlavách hráčů to je. Chtěli jsme se odpoutat od spodku, ještě navíc, když Vítkovice vyhrály, ale pořád se nám to nedaří.

Jste v celkem složité situaci. Moc zápasů do konce podzimu už nezbývá, pokud nezaberete, tak to bude hodně těžké přezimování.
Určitě. Víme to. Chtěli jsme na podzim získat alespoň osmnáct devatenáct bodů. Stále se nám to nedaří a už asi nepodaří. Ale jdeme zápas od zápasu. Chce to jedno vítězství, někde se chytnout. Hrát se dá s každým a je to jedno, jestli je to venku nebo doma.

Jaké je to pro vás osobně? Už jste neměl hrát druhou ligu.
Už jsem skončil. Ale situace se tak vyvinula, že jsme se dohodli tak, že se snažím týmu pomoci.