V Určicích už netrénujete, ale vaše jméno tam rezonuje pořád. O víkendu jste dal dva góly Čechovicím. Budete hrávat za tým pravidelně?

Když jsem skončil v Určicích jako trenér, tak jsme se domluvili, že si tam nechám registračku a když to půjde, tak budu ještě pořád hrát. Na divizi ve Frenštátu už nemám fyzické parametry (směje se). Za dva roky jsme si vytvořili vztahy mezi sebou. Rád tam zatím zůstanu, i když nabídky hrát jinde se mi pořád ještě objevují (usmívá se).

Co ty vaše dvě branky?

Byl to trestňák a penalta. Klasika. Měl jsem ale dobrý pocit i z toho, že jsem se posunul na svůj obvyklý post na křídlo. Jako trenér jsem hrával v obraně, abych měl hru před sebou a viděl ji.

Z výsledku už taková radost nebyla. Hattrickem vás sestřelil Jan Šteigl, donedávna ještě druholigový hráč Prostějova či Líšně.

Čechovice mají celkově velmi dobrý kádr. Spousta kluků tam hrála ve vyšších soutěžích, často v Prostějově. Každoročně to byl pro mě aspirant na postup. Teď se Šteiglem jsou ještě silnější. Na tuto soutěž je to pochopitelně nadstandardní hráč. Myslím, že ho paradoxně kluci ve hře docela dobře bránili. On se ale dokázal prosadit v šestnáctce. Dvakrát dával do prázdné a potřetí to prokopl. Ukázal, že je kvalitní hráč.

Jak se vám líbí ve Frenštátu?

Je to zatím nejvyšší soutěž, kde mám jako trenér angažmá. Nabídky jsem měl i ze třetí ligy, ale vždycky si vybírám tak, aby do sebe všechno zapadlo. Ve Frenštátu už jsem byl, když hrál v krajském přeboru. Znám tamní prostředí i lidi, kteří mě za klub oslovili. Věděl jsem, co mám čekat. Navíc moravskoslezskou divizi považuji za hodně silnou ve srovnání s ostatními skupinami. I tato výzva se mi líbila. Nezastírám, že trenérské ambice mám a chtěl bych se posouvat dopředu.

Jak se změnil Frenštát za dobu, co jste byl pryč?

Změnilo se zázemí, všechno je trochu poopravené. Na tribuně jsou pěkné nové sedačky. Chodí i diváci, za což jsem rád. Mužstvo se změnilo hodně. Od mého minulého působení zůstal v podstatě jediný hráč – útočník Pavel Klimpar. Nadstandardní hráč, kapitán, který pořád dává góly. Ostatní kluci jsou noví. Celkově už je to blíže určité poloprofesionální úrovni, což znamená, že na kluky můžu mít vyšší nároky. To jsem měl i na nižších úrovních, ale tam narážíte na limity. Lepší jsou i možnosti jako využití videa, což usnadňuje taktickou přípravu.

Začátek angažmá ve Frenštátu se vám povedl možná až nad očekávání?

Mám zatím jednu prohru a potom tři výhry. S Opavou nebo Bílovcem jsou hodně cenné. Výsledky mě samozřejmě těší. Ale já především rád tvořím tým a partu. Bez toho nikdy nic nevyhrajete. A jak to zatím vnímám, tak kluci naší cestě věří. Jsou tu hráči ze širokého okolí a potřebuju je přesvědčit, že nejde přijet minutu před tréninkem a pak si to odbydou a zase jedou. Chci, aby tím víc žili. Zatím mám pocit, že se to daří a že na to slyší. Fotbalovou kvalitu mají, důležitý je ale i charakter. Jak mužstvo poznávám, tak myslím, že ho má.


Načítám tabulku …