Aspoň doma na Hané. Jeho beseda z cyklu Za oponou, který pořádá Univerzita Palackého v Olomouci, zaplnila aulu fakulty tělesné kultury do posledního místečka.

Vlastně se šlo ještě daleko přes standardní kapacitu. Když přestaly stačit přinesené židle, posedali si studenti i zájemci z řad veřejnosti spontánně na zem přímo před pódium.

„Vyprodáno, plný dům. Kontakt s publikem je opravdu velmi blízký,“ glosoval s úsměvem hojnou účast moderátor a děkan FTK Michal Šafář.

„Nečekal jsem to,“ přiznal Rozehnal, který přišel vyprávět o své bohaté kariéře.

Kousl se a do Sigmy se vrátil

A že bylo na co vzpomínat. Na začátky v Kožušanech, ale i na to, že kvůli mamince dlouho hrál pozdější úspěšný reprezentant také házenou.

„Myslím, že jsem se nakonec nerozhodl špatně a že mamka už mi to odpustila,“ říkal.

Pár slov padlo také o idolech, kterými byli v jeho případě legendy jako Maradona či nizozemský trojlístek Gullit, Rijkaard a van Basten.

„Ale největší vzor byl brácha. Byl o pět let starší a když se hrálo na dědině, tak jsem byl odstrčený, chtěl jsem se mu vyrovnat,“ rozesmál nabité hlediště.

Řeč pak šla o prvních krůčcích k velkému fotbalu v Sigmě.

A o tom, že v sedmnácti si „odskočil“ zpátky domů do Kožušan, kde hrál s dospělými.

„Byl jsem trochu nechtěný, ale kousl jsem se. A nakonec jsem se do Sigmy vrátil,“ říkal pyšně Rozehnal.

Kariéra i svatba. David Rozehnal v obrazech

PSG, Lazio, Kožušany

K tématu vůle či extrémní touhy uspět v mezinárodní konkurenci se pak během dvouhodinové besedy ještě vrátil. Třeba když byla řeč o současné hráčské generaci.

„Je jiná doba, ale můj dojem je, že to naši hráči v zahraničí až moc lehko vzdávají. I já jsem měl období, kdy jsem si nerozuměl s trenérem, ale dokázal jsem to překonat,“ poznamenal Rozehnal.

Sám nakonec udělal hvězdnou kariéru. Zahrál si v Belgii za Bruggy, za Paris St. Germain, anglický Newcastle, Lazio Řím či německý Hamburk.

S Lille vyhrál mistrovský titul ve Francii a kariéru dohrával v belgickém Ostende.

Zahrál si proti hvězdám jako jsou Cristiano Ronaldo či Zlatan Ibrahimovič. Nejhůř se prý ale bránil český obr Jan Koller.

Dnes už kope znovu jen za Kožušany, kde taky předává zkušenosti začínajícím fotbalistům.

Trénovat se nechystá

Když měl ale promluvit o plánech, které má do budoucna. Na chvíli se zarazil.

„Zkoušel jsem studovat, dokonce i přímo tady na fakultě trenérství a management, ale dnes už to můžu říct, že to bylo spíš kvůli mámě. Ale nevěděl jsem, jestli v Sigmě prorazím. Když se mi ale začalo dařit, tak šla škola stranou a obětoval jsem všechno svým cílům. Nejlíp jsme zkrátka uměl fotbal,“ prozradil.

Trénovat se prý nechystá, i když ho práce s dětmi naplňuje.

„Na druhou stranu zatímco fotbalista si odtrénuje a má volno, krásný život. Trenér začíná v 8 ráno a končí ve stejnou dobu večer. Nedovedu si představit, že bych tomu teď obětoval tolik času. Možná někdy v budoucnu,“ usmál se Rozehnal.

Předávat zkušenosti ho ale láká.

„Moc se mi líbí formát podobných besed. Přemýšlel jsem nad charitativní činností. Až se pro něco rozhodnu, tak to budu chtít dělat na 100 procent. Zatím si ale užívám fotbalového důchodu.“

Je to jen o píli. Využijte toho!

Na závěr pak obecenstvu, v němž byla řada začínajících fotbalistů, zprostředkoval i spolu se svým první trenérem Miroslavem Recmanem stručnou radu.

„Všichni, kdo tu jste, tak jste na tom stejně jako byl ve vašem věku David. Je to jen o píli a práci,“ řekl Recman.

„Máte lepší podmínky, než jsme měli my. Využijte toho,“ doplnil ho Rozehnal.