Nicméně ruku na srdce, překvapilo to někoho? Rokem 2017 projeli fotbalisté Sigmy jako nůž máslem.

Začalo to na jaře, kdy Olomoučtí suverénně ovládli druhou ligu (deset výher, dvě remízy, dvě prohry) a čtyři kola před koncem mohli slavit zasloužený návrat mezi elitu.

V ní však šokovali ještě víc. Přestože klub udržel všechny své opory, rozhodně se nečekalo, že Hanáci přezimují třetí (jen díky horšímu skóre, protože mají 32 bodů stejně jako Slavia) a že například na zaplněném Andrově stadionu po devatenácti letech porazí hvězdnou Spartu!

Sigma sice zůstává pokorná, nicméně s jistotou záchrany roste chuť, a tak není divu, že chce na jaře naplno zabojovat o účast v evropských pohárech.

Byla by to senzace. Nepochybně.

Při detailním zkoumání však musí i laik uznat, že v tuto chvíli již nejde o sci-fi scénář.

„Průběžné třetí místo je skvělé, ale jsme teprve v polovině závodu. Samozřejmě bych byl rád, kdyby to tak bylo i na konci,“ usmíval se na slavnostním vyhlášení kouč Václav Jílek.

Jednačtyřicetiletý muž, který si odnesl cenu pro nejlepšího trenéra roku, je strůjcem prvoligové senzace.

Vsadil na progresivní metody, náročný fotbal, dravé mládí a hlavně zdravý kolektiv, lačnící po úspěchu.

Pozitivní Olomouc, natěšená na fotbal

„V mužstvu panuje neskutečná pohoda, všichni si to teď užíváme,“ přiznal i kapitán Michal Vepřek, jenž pro změnu převzal cenu pro nejlepší družstvo.

Fráze a klišé? V tomto případě opravdu ne.

Zkušený levý bek ví, o čem mluví. S klubem zažil lepší i horší časy, s přibývajícím věkem si současného úspěchu cení víc než dřív.

Když Olomoučtí na konci listopadu přehráli již zmíněný celek z pražské Letné a napráskané tribuny děkovaly sigmákům za nádherný podzim, dvaatřicetiletý fotbalista měl slzy v očích.

Věděl, že s „no name“ kádrem, jenž byl před sezonou pasován opět do role outsidera, dosáhl mimořádné věci.

„Je to zásluha celého týmu, včetně trenérů, kustodů a všech, co k Sigmě patří. Tímto bych jim chtěl poděkovat,“ prohlásil od srdce šumperský rodák.

Haná po chudých letech opět ožila fotbalem, městem se nese pozitivní duch, fanoušci se upřímně těší na ligové jaro.

Na atraktivní hru Jílkova souboru, který ve většině duelů na trávníku dominoval.

A podobně smýšlejí i hráči, i pro ně samotné je výzvou navázat na podzimní výkony.

„Na start jara už se těšíme, čeká nás Plzeň, což je další výborný soupeř. Doufáme, že bude vyprodáno a skvělá atmosféra,“ naznačil své přání Vepřek.

Cena pro Machalu

Třetím z fotbalového rybníčku, kdo byl oceněn, je Oldřich Machala, který momentálně vede Prostějov.

Olomoucká legenda, která za Sigmu odehrála více než čtyři stovky zápasů, se do práce v „eskáčku“ pustila loni v létě, kdy klub spadl zpět do MSFL po nepovedeném ročníku v druhé lize.

Machala dal porozpadlý kádr do kupy, vyčistil jej od negativních elementů, začlenil odchovance a namotivoval zkušené opory.

Realita dneška? Prostějov vede s 32 body tabulku, jeho defenziva je dokonce nejlepší ze všech.

„Máme dost odchovanců, kteří mají ke klubu vztah, a postupně se snažíme zapracovávat další. I s nimi je ale náš cíl jednoznačný, chceme zvítězit a znovu postoupit,“ vyhlásil někdejší skvělý záložník, později stoper, když přebíral cenu Olomouckého kraje.

„Hodně to pro mě znamená. Když se ohlédnu za sebe a vidím, kdo ji dostal přede mnou, mohu říci, že jsem se ocitl v dobré společnosti. Toho si moc vážím. Prakticky celou kariéru jsem odehrál v Olomouci, i když jsem měl nabídky odjinud. Držela mě tady vždycky skvělá parta a hlavně vynikající trenér,“ zavzpomínal závěrem čtyřiapadesátiletý Machala.

Bude rok 2018 pro fotbal stejně plodný jako ten předešlý?