Právě posledně jmenovaný už tuto funkci zastával minulá dvě volební období. Pro Deník zhodnotil uplynulé roky ve funkci nebo současný stav regionálního i toho velkého fotbalu.

A prozradil, že pokud bude Ivan Hašek kandidovat na předsedu svazu, může počítat i s jeho hlasem. „Určitě bych ho podpořil. Koneckonců jsem ho podpořil i minule. Myslím, že změna je naprosto nutná,“ říká Miroslav Koutek.

Rozhovor

V sobotu budete kandidovat do svého třetího volebního období ve funkci předsedy Krajského fotbalového svazu. Jak byste zhodnotil uplynulá dvě období?
Každé období mělo svá specifika. Ale rád mohu konstatovat, že právě během toho druhého volebního se celá práce někam posunula. Byla nasměrovaná určitým směrem, a ten se nám podařilo po celé ty čtyři roky udržet. Na všech úrovních je nejdůležitější zabezpečit veškerou organizaci soutěží a poskytovat tak klubům, které v soutěžích hrají, určitý servis. Podstatná věc v této oblasti je složení odborných komisí, které si výkonný výbor stanovuje na začátku volebního období. Ty skládáme tak, abychom propojili všechny okresní fotbalové svazy, protože ty nám do kraje nominují jednotlivé členy. Takže se snažíme, aby tam bylo paritní zastoupení všech okresů.

Těch je v Olomouckém kraji pět. Jak funguje spolupráce mezi vaším svazem a těmi okresními?
Každý fotbalový svaz si žije svým životem a má své soutěže, zrovna tak jako krajský fotbalový svaz. Nedá se říct, že bychom okresům byli nadřízenými. To tak vůbec není. My máme své soutěže, které jsou na vyšší sportovní úrovni, ale od těch okresních jsou zvlášť. Samozřejmě mezi sebou komunikujeme. Některé komise spolu úzce spolupracují, například komise rozhodčích. Protože rozhodčí musí napřed přijít do okresu a z něj teprve potom postupuje do kraje.

Mluvil jste o tom, že jedním z úkolů KFS je poskytovaní servisu klubům. Jak to v praxi vypadá?
Zejména se jedná o zabezpečení organizace jednotlivých utkání. Je třeba si uvědomit, že za ten rok se ve všech věkových kategoriích dohromady odehraje přes sedm tisíc utkání. A my je musíme zabezpečit rozhodčími, delegáty. Musí fungovat sportovně–technická komise, musí pasovat všechna data, a to je prostě strašně náročná věc.

Úlohou KFS je i práce s mládeží. Jak jste dokázali naplnit tuto agendu?
Mládež je budoucnost fotbalu i jakéhokoliv dění. Co se týká tohoto, tak jedna z velmi pozitivních věcí se odvíjí od našeho hospodaření. KFS žije velmi skromně a účelně. Díky tomu se nám podařilo už podruhé uvolnit pro mládež do jednotlivých oddílů více než milion korun. To jsme věnovali právě mládeži. Ta jedna část před dvěma roky byla formou materiální pomoci, že jsme nakoupili míče a další technické pomůcky a rozdělili je od benjamínků po dorostence. Teď jsme uvolnili finanční částku přes 500 000 Kč, která by měla sloužit na cestovné a podobně. Z toho máme radost. V krajských fotbalových svazech je to ojedinělé.

Jestli budete kandidovat i potřetí, nebylo tak úplně jisté. Proč jste se nakonec rozhodl, že to ještě zkusíte?
Pro kandidaturu jsem se rozhodl i potřetí, protože mě oslovila spousta skutečně slušných lidí, kteří ve fotbale ještě taky pracují. I když je dnes pohled na fotbal různý, hlavně díky výkonnému výboru ČMFS a tomu všemu, co se ve velkém fotbale děje. Co se týká Olomouce a celého kraje, tak je tu dostatek slušných lidí, kteří by chtěli, aby ten trend, co jsme nastavili, pokračoval dál. To znamená, abychom to dělali pro fotbal. Aby se skutečně jenom nebafuňařilo a slibovalo se něco za něco, tak jak to vidíme na té nejvyšší úrovni. A samozřejmě by se měly dotáhnout do konce některé věci, které se částečně rozkryly ve velkém fotbale, a my se konečně mohli odrazit od toho pomyslného dna.

Hovoříte zřejmě o korupci. Myslíte, že se poměry od té aféry aspoň o něco posunuly k lepšímu?
Nevím, jestli se nějak zásadně změnily. Spíš se to všechno ještě víc roztříštilo. Pozoruji určitou nevraživost a úplně neuvěřitelné způsoby chování. Na naší úrovni to sice není, ale třeba v některých krajích v Čechách řeší mezi sebou problémy i předsedové jednotlivých svazů. A to třeba i soudními přemi. Vezměte si, jak je absurdní, že na určitá jednání nevpustí prvního místopředsedu fotbalového svazu (Jiřího Kubíčka, pozn. aut.), který byl legálně zvolen. To je přece nenormální, neuvěřitelné a nepochopitelné.

Olomoucký deník se začal podrobněji věnovat zápasům krajského přeboru, kde se také hodně mluví o nečistých praktikách jednotlivých klubů. Kritizují se rozhodčí, padají vzájemná obvinění z uplácení. Jde proti tomu vůbec bojovat, nebo už je to v lidech tak hluboce zakořeněno, že sportovního úspěchu mohou dosáhnout jen pomocí peněz?
Je to velice složité. Možná je potřeba se na to dívat ve dvou rovinách. Skutečností je, že v krajském přeboru a nižších krajských soutěžích jsou hodně mladí rozhodčí. Jsou mnohdy takzvaně nevypískaní. I to prostředí pro ně není kolikrát vůbec jednoduché. Přijedou někam na vesnici, kde je tři sta diváků, každý z nich si myslí, že fotbalu rozumí. Ono to ale není vůbec tak jasné, často diváci pravidla neznají. Vidí to v jakémsi rozčilení. A jejich agresivita strašně rychle roste. To je jedna záležitost. Někdy ta kvalita rozhodčích není na opravdu nejlepší úrovni, i když se s nimi velice intenzivně pracuje. Co se týká rozhodčích, tak je jich podstav, a pokud někde není kvantita, tak je méně i kvality. Někdy jsou momenty, kdy to rozhodčí neodpíská úmyslně špatně, ale prostě píská na obě strany špatně. Není to v tom, že by tam byl úmysl. Pokud by se něco takového vyskytlo, tak se to jednak hrozně špatně prokazuje, ale na druhé straně jsou různá opatření, kterým se věnujeme. Sledujeme, když někomu nevychází zápasy často. Pak se snažíme s tím rozhodčím pracovat formou pozastavení činnosti nebo pokut.

Mluvil jste o podstavu rozhodčích. Může to být jeden z důsledků nečistého fotbalového prostředí? Že se už do něj zkrátka nikdo nehrne?
Může. Rozhodčí to opravdu na hřišti nemají jednoduché. Určitě by to chtělo tu rozhodcovskou základnu přes okresy opět získat. Aby ti kluci byli ze všech okresů a řady se opět doplnily. Ubylo by to obrovské množství zápasů, které musejí jednotlivý rozhodčí odpískat, aby se soutěže vůbec hrály.

Už víte, koho byste volil za předsedu ČMFS?
Pokud bych byl zvolen tady v Olomouckém krajském fotbalovém svazu, tak mám jeden hlas z 202 kandidátů. Ještě nemohu říct, koho bych volil. Z jednoho prostého důvodu, ještě není ani zdaleka uzavřena kandidátka. Pořád se čeká, kdo se vlastně přihlásí. Všichni víme, že čekáme na vyjádření Ivana Haška, který by se měl vyslovit příští týden.

Kdyby Ivan Hašek kandidoval, dal byste mu svůj hlas?
Určitě bych ho podpořil. Koneckonců jsem ho podpořil i minule. Myslím, že změna je naprosto nutná, ne-li nevyhnutelná.

Vy jste už dlouhá léta i ředitelem litovelského pivovaru. Jak vůbec stíháte obě dvě funkce?
Je to velká porce, ale já jsem celoživotní výrobák, takže jsem zvyklý brzy ráno vstávat. Můj den začíná velmi brzy, v šest hodin ráno jsem takzvaně na place. Neumím dlouho spát. Snažím se všechno si připravit tak, abych nikde nechyběl.

Co na to říká vaše rodina?
Mám výbornou manželku, která tohle všechno chápe, fotbalu fandí a pivu pochopitelně taky. Ví, že se to snažím dělat pro dobro věci. Často se mnou moje paní chodí na fotbal, chlapci ho sami aktivně hrají. Nemáme s tímto žádné problémy.