Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Rozhovor

Tato sezona pro vás asi byla přelomová, je to tak?
Tak dopadlo to dobře. Vyhráli jsme poslední zápas. Dostali jsme se do toho poháru. Teď se to tak bere. Na druhou stranu, kdybychom uhráli o dva body míň, tak se to tak třeba neříká.

A osobně? Zdá se, že jste definitivně zakotvil v základní sestavě.
Určitě. Na podzim i na jaře jsem hrával pravidelně, i když jsem tam měl nějaké výpadky, ať už kvůli kartám nebo kvůli zranění, ale patřil jsem do základní sestavy. Tak s tím můžu být spokojen.

Dá se říct, že z bezejmenného mladíka jste se vypracoval v jednu z nejvýraznějších postav týmu. Už vás v Olomouci poznávají fanoušci?
Tak občas se mi to stane, že mě někdo pozná, ale že bych byl nějaká hvězda, tak to vůbec. Podpisy dávám maximálně na autogramiádě, třeba teď nedávno, jak jsme měli. Možná přijde o něco víc lidí než dřív, ale že by mě někdo zastavil třeba na ulici nebo tak, to fakt ne.

Ani holky?
A tak nějaké fanynky by byly. Něco se najde, ale že by to byl nějaký extrém, tak to ne. Že by se na mě stály před barákem fronty, to určitě ne.

Za trenéra Pulpita jste tolik nehrával, čím to, že jste letos tak vyletěl?
Mně osobně trenér Pulpit moc nesedl a myslím, že já jemu asi taky ne. Takže si asi nemáme moc co vyčítat. Asi se mu nelíbil můj styl hraní, nevím.

V čem je trenér Psotka jiný?
Trenér Psotka je určitě víc komunikativnější a taky bych řekl demokratičtější. Ta atmosféra je celkově taková uvolněnější a hlavně pozitivní. Pořád se do nás snaží vlévat sebevědomí, že na to máme, a asi to má něco do sebe. Nechá nás hrát to, co umíme, nesnaží se nás předělat.

Patřil jste k nejlépe hodnoceným hráčům Sigmy, kdo byl podle vás nejlepší? My jsme v redakci vybrali Brazilce Rossiho.
Asi bych vybral taky toho Daniela. Na podzim moc nehrával, měl nějaké zranění, ale pak se do toho dostal a na tom pravém obránci hrál pak fantasticky. Měl tam spoustu asistencí na gól. Je fotbalový, důrazný, moderní bek.

Přitom původně je střední záložník jako vy.
Z toho záložníka tam hodně využije. Snaží se všechno řešit fotbalově, nenakopává, umí obejít hráče, je rychlý, navíc velmi dobře fyzicky disponovaný. Jako Brazilec má asi to útočení v sobě a tím, že ovládá i tu defenzivní část hry, tak to z něho dělá kompletního hráče.

Který zápas z letošní sezony byl pro vás ten nejpovedenější? Který vám zůstal v paměti?
Asi ten podzimní domácí s Baníkem. Na stadionu bylo hodně fanoušků. Oni hráli super fotbal, my jsme měli pořádný kus štěstí. Ale dokázali jsme dát o ten gól víc. To bylo super.

A když vezmeme váš vlastní výkon?
Vždycky je hezké, když dá člověk gól, takže třeba ten s Příbramí a určitě taky ten poslední zápas s Bohemians. To byla velká radost. Vyhráli jsme 3:0, což se nám celou sezonu nepovedlo, a závěr už jsme si užívali.

Dá se tedy říct, že to čtvrté místo je největším úspěchem v kariéře?
Těžko říct. Už za béčko jsme byli první v MSFL, ale zase první liga je první liga. Těžko se to srovnává.

Tak podle oslav? Které byly bouřlivější?
Tak to byly asi ty poslední (smích).

Vy jste měl prodlouženou sezonu kvůli startu za reprezentaci, nevadilo to?
Dřív jsem na reprezentace nejezdil, na žádném šampionátu jsem nebyl, takže je to pro mě velká motivace. V jednadvacítce už je to celkem prestižní, takže by to určitě bylo fajn, kdybychom postoupili z kvalifikace.

Jaký je rozdíl mezi ligovým fotbalem na dospělé úrovni a mezinárodním, i když věkově omezeným?
Řekl bych, že v jednadvacítce hrajeme možná o něco techničtější fotbal. V lize je to přece jen víc o rychlosti a o důrazu, které tam přinášejí ti zkušenější hráči. Fotbal, který můžeme hrát v jednadvacítce, by mohl být hodně dobrý, protože máme hodně široký kádr a někteří hráči ještě chyběli. Ale zase podle San Marina se to nedá hodnotit.

San Marino bylo na úvod asi příjemný soupeř. Bylo od začátku jasné, že byste je měli v pohodě přejet?
Určitě. Oni moc ani fotbal nehráli. Nebo takhle, hráli asi to, na co měli. Hodně polehávali. V každém souboji hned spadli a dívali se po rozhodčím a řvali po něm. A zase na opak, když člověk měl balon, tak musel být hodně opatrný, protože kdykoliv mohl přijít nějaký skluz. Hráli hodně bezohledně. Byl to prostě outsider, i trenér nám říkal, že pro ně bude takový dílčí úspěch každý roh nebo střela na branku.

Se Sigmou v přípravě hráváte i s týmy z nižších soutěží, kam byste zařadil San Marino?
Já si myslím, že asi tak nějaká divize u nás.

Vy jste si kromě gólu z toho zápasu odnesl nepříjemné zranění. Jak k tomu došlo?
Prošlápl mi nohu nad kolenem, při zápase jsem to ani nepociťoval, až vlastně po zápase večer mi to oteklo, tak uvidím, jak to dopadne.

Do přípravy, kterou začínáte 22. června, to bude v pořádku?
Abych řekl pravdu, tak vůbec nevím. Teď momentálně se určitě necítím na to, že bych mohl naplno trénovat. Kontroloval mi to trenér reprezentace a ještě dneska jsem byl tady v Olomouci u doktora a podle všeho by aspoň vazy měly být v pořádku. Ale já tomu moc nerozumím, tak to nechávám na doktorech. Uvidíme, jak to bude vypadat po dovolené.

Co příští sezona, jaké si dáváte cíle? Trenér Psotka říkal, že jste si na sebe čtvrtým místem upletli bič.
Tak je to je taková fráze, že jsme si upletli bič. My můžeme být jedině rádi za ten výsledek, který jsme udělali. Jsem si jistý, že jako tým se určitě ještě můžeme hodně zlepšit a to by měl být asi náš nejhlavnější cíl. Určitě i přes to čtvrté místo jsme tam měli hodně zápasů, které nebyly ideální. Poztráceli jsme zbytečně dost bodů, tak na tom bychom měli zapracovat, aby se nám to nestávalo v příští sezoně.

A v Evropě? Chtělo by to radši nějakého atraktivního soupeře, nebo spíš něco snazšího a postoupit co nejdál?
Nemáme s tou Evropskou ligou vlastně žádnou zkušenost, ale určitě by bylo dobře, abychom udělali nějaký výsledek a aby sem přijel nějaký zajímavý soupeř tady na ten náš stadion. Tak jak jsem se tak díval v tom druhém předkole, tak tam moc velké týmy nejsou, ale jim asi taky nic neřekne Sigma Olomouc. Každopádně z toho prvního dvojzápasu by asi měla být povinnost postoupit a pak už se uvidí. Kdybychom dostali někoho většího, tak by to asi bylo příjemné a navíc se pořád o to můžeme porvat. Každý zápas začíná od stavu 0:0, je to dvojzápas a stát se může všechno.

Kde byste si rád zahrál vy? Ze které země by byl váš vysněný soupeř?
Asi Anglie, nebo Španělsko, Německo. To už je asi jedno (smích).

Tak hned ve třetím předkole můžete dostat třeba Hamburk? To by vyhovovalo?
Jo, to by šlo (smích).

Spekuluje se o tom, že tentokrát už doopravdy odejde Melinho. Jste připravený převzít vůdčí úlohu, co se týče ofenzivy?
Já můžu být připravený, ale kdyby Meli odešel, tak je to na trenérovi, jestli si někoho přivede, komu dá důvěru a tak.

Melinho je určitě důležitá osobnost toho týmu. Je pro vás třeba v něčem vzorem?
To asi ne. Možná když jsem přišel do toho týmu, tak trochu. Ale jako jinak jsem ho vždycky bral jako spoluhráče. Ne že bych k němu nějak vzhlížel.

A co byste si z jeho hry rád vzal?
Tak asi tu jeho techniku a hlavně ty kolmičky, které má úplně úžasné.

Techniku? Když jsme se ptali Melinha, kdo je lepší technik, jestli vy, nebo on, tak na vážno řekl, že Hořava.
Fakt? No, já bych řekl, že on je asi přece jenom lepší. Já těch parádiček moc neumím jako on. Přece jenom je to Brazilec.

A koho byste si tak přál k sobě do zálohy místo Melinha?
No, mně se hraje dobře určitě s Nepem (Radim Nepožitek), s tím si na hřišti rozumím, jeho styl mi vyhovuje. A pak ještě s bráchou. Takhle ve třech bychom si to tam mohli zkusit. Akorát bychom nejspíš nikomu nepůjčili balon a nahrávali si jenom mezi sebou (smích).

Patříte k hráčům, na nichž Sigma podle expertů v budoucnu hodně vydělá. O kterém zahraničním klubu sníte?
Když tak člověk dívá na ten evropský fotbal, tak teď momentálně určitě Barcelona, ale na to bych asi potřeboval tak tři fotbalistovy životy, abych se tam dostal. Třeba v Anglii se hraje hodně fyzicky. V něčem je to určitě krásné, ale to, co hraje Barcelona, to je stoprocentní fotbal. Přihrávky, narážečky. Nenakopnou to, hrají takové bago ve středu.

To by vám vyhovovalo?
Jo, jo, ale s takovými hráči v týmu by se to líbilo asi každému.