Hubník šel do Ruska jako jeden z největších defenzivních talentů českého fotbalu, hovořilo se o jeho budoucnosti v reprezentačním áčku. Jenže nakonec je všechno trošku jinak. Roman za poslední dva roky v ruské lize mnoho zápasů neodehrál.
V roce 2007 pět, letos čtyři. První ruskou sezonu ho trápila zranění, druhou nepřízeň trenéra Olega Blochina. „Nehrál jsem a ani mi neřekl proč,“ diví se Roman Hubník.
A jestli bude jeho ruské fotbalové trápení dál pokračovat? „Uvidíme. Zase máme nového trenéra. Buď v klubu zůstanu, nebo půjdu jinam,“ podotkl Hubník.
Rozhovor
Jak se má Roman Hubník po druhé sezoně v Rusku?
Teď jsem rád, že jsem doma. Takže je to dobré. Horší to je po fotbalové stránce, protože jsem toho vlastně moc neodehrál.
Proč to tak dopadlo i v roce 2008? Na rozdíl od toho předchozího jste nebyl zraněný.
Přišel nový trenér. Ze začátku jsem dostal šanci. Pak nakoupili jedenáct hráčů a už jsem se do sestavy nevlezl. Nevím proč, trenér mi neřekl ani půl slova. Komunikace s ním byla nulová.
Myslíte kouče Blochina. A to se v klubu nenašel nikdo, kdo by si o tom s vámi promluvil?
Přesně tak.
Ukázalo se, že v tom bohatém ruském fotbale je jedno, že hráč stojí hodně peněz a klidně ho nechají sedět lavku? Třeba jinde, pokud by za vás dali v přepočtu sto milionů korun, byste hrát musel. Tam vás klidně nechají jen na lavičce.
V ruské lize je kvalita o hodně vyšší než v české. Tam přijde nový trenér, přivede si nové hráče. Blochin si jich přivedl snad jedenáct. Jako hráče Blochina neznám, ale jako trenér byl myslím si docela namistrovaný. A komunikace s ním byla prakticky nulová.
Takže cítíte, že v Moskvě už to pro vás nemá budoucnost?
Odvolali trenéra, místo Blochina přijde zase nový. Krize, která je ve světě, je tam také, takže třeba místo deseti nových hráčů přijdou jen dva. Takže čekám na nového trenéra a pak se bude dál řešit, co bude.
Vy už jste to zkoušel řešit i během roku. Byl jste i na nějaké zkoušce.
Byl jsem v Ipswichi na zkoušce. Ale tam jsem nebyl fyzicky připravený. Myslím, že kdybychom trénovali daleko víc, jako například Spartak, co mi říkal Radek Kováč, kde mají i třikrát v týdnu dvoufázové tréninky, tak to mohlo dopadnout jinak. My jsme ale měli dvoufázový trénink jednou za půl roku. Prakticky jsme netrénovali. V posilovně jsme byli párkrát na soustředění, jinak vůbec. S tréninky to bylo špatné.
Což pro vás nebylo moc dobré, protože vy patříte k hráčům, kteří musí mít hodně natrénováno.
Přesně tak. Bylo to takové, že trenér přišel na trénink, sedl si na lavičku a vedli to jen asistenti, někdy tam ani nepřišel.
Tak to asi v Rusku chodí.
Nemyslím, že by to tak v Rusku bylo všude. Jsou tam trenéři, kteří mají náročné dvouhodinové tréninky. My jsme je měli tak hodinu patnáct, maximálně hodinu dvacet. Ale v takovém tempíčku… Trénovali jsme hodně špatně.
A ostatní kluci z týmu to vnímali také tak jako vy?
Určitě. Proto odešel Semak do Kazaně, Adamov tam šel kvůli němu taky. Pohádal se s Barrientosem, to je nejlepší hráč ruské ligy, co jsem poznal. Odešli tři klíčoví hráči a to pak bylo znát. Rozhádal si tam spoustu hráčů, bylo to špatné.
Jak jste vůbec stačil poznat ruskou ligu? I když jste si v ní moc nezahrál.
Úroveň je úplně někde jinde než tady. Nejen hráčskou kvalitou, ale i servisem. Třeba zraněné hráče posílají ke specialistům do Německa. V některých klubech je to hodně na vysoké úrovni, ale v některých i hodně podprůměrné.
A je tam trošku cestování.
Není to tak strašné. My jsme měli devět letů v roce, což není moc. Horší to měl třeba Radek Kováč ve Spartaku. Ti hráli ruskou ligu, evropský pohár, ruský pohár, byli pořád někde na cestách.
Jaký kádr měl FK Moskva? Bylo na lepší umístění?
Myslím, že jsme měli průměrný mančaft. Když přišel Blochin, tak mluvil o třetím místě. Ale tam je osm týmů na vysoké úrovni a my jsme byli zhruba ten osmý. Skončili jsme devátí, takže to tak dopadlo. Na víc jsme neměli. Po špatném začátku, kdy jsme měli po šesti kolech tři body.
Jste hráčem klubu, který nepatří v hlavním městě Ruska k tradičním a nejpopulárnějším. Je to znát?
Diváků máme strašně málo. Chodí jenom hrstka. Není to jako tradiční kluby. Kdybych to měl přirovnat, tak co se týče diváckého zájmu, tak jsme na tom podobně, jak byly kdysi v české lize Blšany. FK zdědil stadion a bázu po Torpedu, ale lidí chodí málo. Ale třeba Lokomotiv je také hodně mladý klub a tam už chodí dvacet tisíc.
Byl pro vás dobrý krok jít do Moskvy? Když teď máte tu zkušenost, že jste poslední dvě sezony nehrál?
To člověk dopředu neví, když tam přestoupí, co bude. Každý čekal, že budu hrát víc, já sám jsem také čekal, že budu hrát víc. První rok jsem měl hodně zranění. Dostal jsem šanci a cítil jsem, že bych ji dostal zase, kdybych nebyl zraněný. Pak přišel nový trenér a už to bylo takové… Odehrál jsem první čtyři kola, myslím, že ne špatně. Cítil jsem se dobře. Ale trenér je trenér, rozhodl tak, jak rozhodl.
Máte nějaký termín, do kdy se rozhodne, co dál? Jestli zůstanete v Moskvě nebo půjdete jinam?
Plánovalo se něco už v průběhu sezony. Mohl jsem jít na hostování do Norimberka. Ale tři dny před koncem přestupního termínu vyměnili trenéra. Takže smůla, mohl jsem jít alespoň na hostování. Řešilo se to v průběhu sezony, řeší se to pořád. Teď je zase nový trenér, neví se, co bude.
Hodně se v médiích píše o tom, že by mohl jít Roman Hubník do Sparty.
Slyšel jsem o nabídce Sparty. Zatím takhle nic neřeším, nevím, co bude dál. Bude se jednat.
A šel byste do Sparty?
Moc bych se do české ligy nechtěl vracet. Ale kdyby to byla ta, když to řeknu na rovinu, nejkrajnější varianta, tak proč ne Sparta.
Takže čekáte, co bude v FK Moskva, a uvidíte, jak to dopadne.
Určitě. Jsou třeba i varianty na hostování v Rusku. Všechno to jde přes manažery. Něco se řešilo v německé lize. Uvidíme.
Rozhodovat se tedy bude až v novém roce. Jak dlouho vůbec máte dovolenou?
Do Ruska letím jedenáctého ledna, dvanáctého máme sraz. Pak už se bude řešit, co bude dál.
A když se nový trenér pak rozhodne, že vás nechce, tak v Evropě může skončit přestupní termín. V Rusku začíná liga později. Je pro vás nevýhoda?
Dá se říct, že ano. Kdyby se tohle stalo, tak jsou i varianty, že bych šel na hostování do nějakého moskevského mančaftu.
V Rusku jste hrál soutěž záložních týmů. Jakou má úroveň?
Jsou tam i hodně kvalitní zápasy. Když mají mančafty pětadvacet hráčů, tak třeba sedm jde za béčko. Takže proti Spartaku nebo CSKA, to měly dobrou úroveň. Některá utkání by se dala srovnat s českou ligou. Ale pak jsou i zápasy, které nejsou tak dobré. Za začátku jsem nehrával ani za béčko, ale pak jsem řekl trenérovi, že než sedět na tribuně, tak raději půjdu hrát za béčko.
Sledujete stále, jak se daří Sigmě?
Sleduju. Když mám čas, tak se podívám na zápasy na internetu. Určitě jsem překvapený, kde teď kluci jsou. Fandím jim, jen tak dál.
