Stačí se vrátit jen o pár týdnů zpátky do minulosti. Po vydařeném podzimu se v hanácké metropoli evropskými ambicemi ani moc netajili.

Očekávání byla velká. Úvod do jara však znamenal poměrně rychlé vystřízlivění. Výkony v zápasech doma se Spartou a v Jablonci se daly hodnotit jako dobré, ovšem scházelo bodové ohodnocení. Pak přišlo „ukradené“ utkání s Mladou Boleslaví, kdy Hanáci promarnili dvoubrankový náskok, a výbuch s Kladnem.

Po čtyřech dějstvích jarní části ligy pohárová bublina splaskla.

Svazuje tým nervozita?

Se Sigmou se v bitvě o poháry přestalo počítat a jako mávnutím kouzelného proutku byla forma zpátky. Tedy zas až takové kouzlo to nebylo.

Trenér Psotka i po dílčích neúspěších vytrvale obhajoval svou filozofii a poukazoval na to, že na podzim se tým v úvodních kolech také zrovna nevytáhl. Pak ale dokázal svou sílu, zlepšil se a první polovinu soutěže zakončil na šestém místě.

Víra ve své ovečky se Psotkovi vyplatila i v březnu. Málem už odepisovaný tým povstal a třikrát za sebou vyhrál. V Brně, doma s mistrovskou Slavií i na žižkovském oraništi. Tohle psychicky slabá mužstva neumějí.

„Než v nějaké psychické nestabilitě, bych ten důvod viděl v tom, že po úspěšné sérii přijde logicky vždycky neúspěch. Nic netrvá věčně a v Česku není žádný tým, který by dokázal sehrát třicet vynikajících zápasů,“ soudí šéf olomoucké lavičky. „Nemyslím si, že by nás svazoval nějaký vnější tlak od novinářů nebo lidí kolem,“ tvrdí Psotka a přizvukují mu i sami fotbalisté.

„Opravdu si nemyslím, že by nás to nějak ovlivňovalo. Samozřejmě každý to má v podvědomí, že hrajeme o ty nejvyšší příčky. Já za sebe můžu říct, že je to pro mě spíš výzva,“ říká záložník Marek Kaščák, kapitán týmu.

„V nějaké nervozitě bych to nehledal,“ prohlašuje David Kobylík.

Má Sigma kvalitu?

Je tedy problém v kvalitě? Disponuje tedy vůbec kádr, který má trenér k dispozici, kvalitou potřebnou pro postup do Evropy? Víceméně na odchovancích postavený tým totiž před sezonou žádný úkol v podobě umístění na pohárových příčkách nedostal.

„Cíle stanovuje představenstvo a my je musíme respektovat a snažit se je naplnit. Poháry nám za úkol nikdo nedal. My, jako realizační tým, máme před sebou nějakou vizi a úkol, za kterým jdeme a na kterém pracujeme,“ říká Psotka.

„Nejsme natolik nadstandardní mužstvo, abychom dokázali předvést, jak už jsem říkal, třicet vyrovnaných výkonů za rok. Slavie třeba takovým mužstvem je a taky má výpadky,“ myslí si Psotka.

„Liga je ohromně vyrovnaná a nemohou to být pořád jen úspěchy. Samozřejmě, že přijdou neúspěchy. Tak to je. My jsme rádi, že zatím ty úspěchy převažují, že máme dostatek bodů a že v tabulce jsme tam, kde jsme,“ poznamenal kouč.

„To, že na tom teďka jsme dobře a máme nějakou reálnou možnost hrát poháry, je nadstavba, která by nás měla motivovat a myslím, že nás i motivuje k tomu, aby ty výkony byly lepší,“ prozradil.

Hledáte-li někoho z hráčů, který vyhlásí útok na Evropu veřejně, zeptejte se Davida Kobylíka.

„V naší situaci by byla zbabělost říkat, že nad poháry nepřemýšlíme. Můj cíl je to uhrát. Vypadá to, že postupovat z ligy by mohlo pět mužstev a teď je tam šest sedm mužstev. A nikdo jiný už se tam nedotáhne. Myslím, že to páté místo je reálné,“ prohlásil otevřeně muž, který by měl být jednou z vůdčích osobností.

Chybí tahouni?

Právě absence vůdčí osobnosti, která by tým do první pětice dotáhla, může být v závěrečných kolech jedním z klíčových faktorů.

Přece jen v utkání s Českými Budějovicemi se nenašel nikdo, kdo by probral spoluhráče z letargie a dodal týmu jiskru, která nedělnímu výkonu chyběla. Fotbalista takových hráčských i lidských kvalit, aby lidově řečeno všechno okolo seřval, zajel do soupeře a rozhodl zápas, v Psotkově týmu nefiguruje.

Kapitán mužstva Marek Kaščák, zkušenostmi ze zahraničí ověnčený David Kobylík, řízní obránci Hudec nebo Škerle dávají mužstvu tvář, ale ve své podstatě jsou to „hodní kluci“. Brazilec Melinho tvoří hru, ale vyhrávání soubojů nebo mluvený projev ke spoluhráčům nepatří mezi jeho domény.

I proto možná Sigma byla v posledním utkání více faulujícím týmem, ale pro zranění střídali Rossi a Hubník, tedy domácí fotbalisté. Navíc Škerle dohrával se sebezapřením.

Nějaký raubíř v dobrém slova smyslu prostě schází. „Je pravda, že takového fotbalistu tam nemáme. Celý český fotbal takové osobnosti nemá a hledá je,“ potvrzuje Psotka.

„Na druhou stranu tenhle nedostatek plně nahrazujeme naším týmovým pojetím. My o tom víme, že nám tam něco takového chybí, ale zároveň jsme si vědomi, že existuje i tato druhá cesta. Když jsme schopní dát svoje nejlepší ve prospěch týmu, pak jsme úspěšní, oponuje jedním dechem olomoucký kouč.

„Rostou nám tam mladí kluci, kteří jsou schopní takovou pozici v budoucnosti zastávat,“ dodává.

„Ale bohužel také všichni víme, jak to je. I kdyby takový hráč byl, tak do půl roku je pryč, připomíná Psotka ještě smutnou ekonomickou realitu českého klubového fotbalu.

Kdo provede Sigmu závěrečnými ligovými koly až do pohárů?

Varianta 1: MAREK KAŠČÁK

PRO: I přesto, že pochází ze Slovenska, se může řadit k olomouckým patriotům. Začínal v Holici ve druhé lize, pak povýšil do prvoligové Sigmy. Tam se vypracoval z málem nechtěného hráče až v nepostradatelného člena základní jedenáctky a kapitána. Trenér Psotka na něm staví.
PROTI: Ve středu hřiště platí za nesmlouvavého bojovníka, ale mimo trávník je až příliš hodný. Jako by mu chybělo pro lídra nezbytné sebevědomí.

Varianta 2: DAVID KOBYLÍK

PRO: Jeden z mnoha olomouckých odchovanců v týmu. Má zkušenosti ze zahraničí, patří mezi oblíbence fanoušků. Nebojí se mluvit o nejvyšších cílech na veřejnosti. Dokáže rozhodovat zápasy.
PROTI: Trenér Psotka jej zatím využívá spíš jako střídajícího žolíka. Z lavičky se zápasy rozhodují těžko. Potřeboval by víc hrát.

Varianta 3: MELINHO

PRO: Úžasná kreativní síla. Každý soupeř v lize ví, že právě na něj si musí v utkání s Olomoucí dávat velký pozor. Brazilská bezstarostnost mu dovoluje brát na sebe zodpovědnost v důležitých momentech.
PROTI: Neumí dost česky na to, aby mohl strhnout spoluhráče plamenným projevem. Bojovnost a tvrdost, kterou by spoluhráče inspiroval není jeho doménou.