Právě Drobisz jako jeden z obžalovaných byl spolu s dalším z nich, Miroslavem Obermajerem, účastníkem nejvýznamnějšího včerejšího jednání, vzájemné konfrontace. „Jak dopadla, to musí posoudit soud,“ řekl pětatřicetiletý Drobisz, kterému hrozí až dvouletý trest.

Mohl byste okomentovat dnešní jednání a zejména konfrontaci s Miroslavem Obermajerem?
Samozřejmě už to, že tu člověk musí být, není příjemné. Konfrontaci chtěli, proběhla, tak si musí soud vzít z toho výsledek, to já neposoudím.

Proč podle vás Obermajer v konfrontaci tvrdil to, co tvrdil?
Co vám můžu říct. Tvrdí to celou dobu. Nevím, proč to tvrdí, je to pro mě záhada. Jestli ho někdo vtáhl do nějaké hry, kterou chce hrát, nevím. Nechápu to, nerozumím tomu, ale bohužel, nic s tím nenadělám. Je to o tom, že teď se ukazuje, že z ničeho… Když to přirovnám ke kuchaři, tak když mu přinesete vodu, tak těžko z toho uvaří menu o šesti chodech. A to se tady stalo.

Mohl byste se ještě vyjádřit k tykání a vykání při konfrontaci, na které se vás ptal i státní zástupce? Obermajer vám na začátku vykal, a vy mu naopak tykal.
Pro mě je naprosto normální, když přijde spoluhráč, tak že nebudu vykat, ale že mu budu tykat. To znamená, že já jsem neměl proč mu vykat.

Fotbalová disciplinárka vám včera znovu zastavila činnost a Sigmě odebrala body. Jak toto rozhodnutí vnímáte?
No, podle mě to bylo jediné možné rozhodnutí. Kdyby ta disciplinární komise řekla cokoli jiného, tak už by byla všem pro smích. Už tak je mi z toho fotbalového svazu a komisí naprosto nechutně, protože tam, jak jsem řekl, nemá vůbec cenu se na ně obracet.

Jak nesete to, že soud byl ještě jednou, tentokrát už asi naposledy, odročen?
Pro mě je to zase špatně, že se to zase odsunulo, což pro mě znamená zase dalších ztracených čtrnáct nebo dvacet dní, to znamená, zase se budu připravovat v podstatě na nic, protože chytat nemůžu. Pro mě to znamená dalších dvacet dní nejistoty, tápání a hledání sama sebe. Doufám, že to toho pětadvacátého skončí a budu moct začít znovu fungovat.