Strategie s defenzivnějším rozestavením vedla ale ke třem bodům, takže nebylo co řešit.

„Chtěli jsme hrát o něco defenzivněji než doma. Podle mě to fungovalo. Slovácko se do vyložených šancí kromě jedné střely v prvním poločase prakticky nedostalo. Ukázali jsme, že jsme variabilní mužstvo,“ liboval si jednadvacetiletý stoper olomoucké Sigmy Pavel Dreksa.

Zatlačil vás už někdo v letošní lize tak jako Slovácko?
Nemyslím si, že by nás oni dostali až tak pod tlak. Spíš my jsme tak chtěli hrát sami. Stoupli jsme si do bloku a z toho to všechno vyplynulo.

Takže to byl od trenéra taktický záměr? Vycházet více z defenzivy, z hlubšího postavení?
Ano. Chtěli jsme trochu změnit ten náš styl hry a hrát o něco více defenzivněji, než obvykle hráváme doma. Možná to vypadalo, že mají trochu tlak, ale podle mě ta strategie fungovala. Slovácko se do vyložených šancí kromě jedné střely v prvním poločase a jednoho náznaku ve druhé půli prakticky vůbec nedostalo. Skoro nic jsme jim nedovolili.

Takže to vlastně byl docela pohodový zápas?
No, pár hluchých míst jsme tam měli. V prvním poločase nám tam několikrát propadl balon, ale to se prostě v zápase stane. Důležité je, že jsme to ubojovali a vydřeli tady tři body.

Museli jste ofenzivnější spoluhráče v záloze víc korigovat než obvykle?
Určitě ano. Byl to pro nás přece jen trochu nezvyk a klukům chvilku trvalo, než se přizpůsobili tomu defenzivnějšímu rozestavení. Dá se říct, že si ani nepamatuji, že bychom takhle zezadu někdy hráli. Možná minulý rok v Boleslavi nebo na Slavii, když jsme byli v deseti, ale jinak ne. Když jsme byli v jedenácti, tak jsme asi nikdy nezalezli do takového bloku.

Ukázalo se, že i toto je cesta, která vede k úspěchu.
Někdy je potřeba styl hry změnit. Když předvádíte pořád to samé, soupeři se na to dokážou připravit. Ukázali jsme, že jsme daleko variabilnější a umíme hrát různými způsoby.

Jak jste si užil souboje s Petrem Švancarou? Především doma bývá hodně nebezpečný. Proti Sigmě se ale neprosadil.
Švancara je hodně nebezpečný. Na patnáct minut se schová na kraj hřiště a tam pomalu stojí a dívá se, jak ostatní hrajou. Pak dostane míč do nohy a dokáže velké věci. Ty jeho zasekávačky jsou opravdu fantastické. Je to nevyzpytatelný hráč, pro obránce hodně nepříjemný. Někoho podobného jsem asi ještě neviděl hrát.

A druhý útočník Ondřejka? Na toho se vám hrálo jak?
Ten byl dost jiný. Hodně rychlý, až zákeřný a sprostý. Chodil do všeho hodně tvrdě a agresivně. Často se ani nesnažil hrát míč a chodil do těla. Když se k míči dostal, tak byl nepříjemný hlavně svou rychlostí.

Co jste říkal kulise zápasu?
Krásná atmosféra. Místní stadion tomu jen nahrává. Diváci jsou hodně slyšet. Je to krásné fotbalové prostředí. V tomto ohledu to bylo super. I proto, že si vezeme tři body.