29. prosince vyšel již 18. díl jeho komentářů.

Zajímá vás další díl komentářů Jiřího Kubíčka? Aktuální najdete vždy ve středečním tištěném vydání Olomouckého deníku, o týden později pak na našem webu.

Deník Jiřího Kubíčka - vyšlo 29. prosince 2010

Retro 2010 aneb dny, které otřásly fotbalem

V době vánočních svátků jsem s velkou chutí přečetl článek Petra Nárožného – Věštec aneb Evropa nám pomalu umírá a knihu Jaroslava Kmenty – Svědek na zabití, ukazující na hrůznost stavu nevyšetřených kauz a vražd z posledních let.

Tato kniha ve mně opět vyvolala vzpomínky i na útoky, které jsem na sebe zažil. Ke konci roku se pokusím o malé ohlédnutí za letošním děním v českém fotbale.

Leden
Lednové titulky deníků o tom, že ekonomická krize nebuší v českém fotbale na dveře, ale řádí přímo v něm, byly potvrzeny omezením přestupů mezi kluby a snižováním platů hráčů.

I ČMFS omezil svůj rozpočet na 200 milionů. Kluby začaly viditelně šetřit.

Co však nebylo tolik na očích, byla změna proklamací vyřčených ve volebním programu nové fotbalové vlády. Zejména znemožnění vytvoření progresívnější směrnice pro agenty hráčů fotbalu, kterou smetl ze stolu sám výkonný výbor, bylo signálem o strachu „nejvyšších“ z reakce agentů.

Lednová schůzka a otevřená „výhrůžka“ předsedovi komise pro agenty o omezení přísunu hráčů do reprezentace a hlavně nechuť přísnější regulace v této oblasti byla předzvěstí odstranění legislativní rady, která změny přichystala (realizováno v červnu 2010).

Únor
Los kvalifikace ME 2012 a stav u národního mužstva velel k ostražitosti, a proto nepřekvapila značná opatrnost ve vyjádřeních předsedy Haška. Jeho slova „Já bych o pohodě z losu nemluvil“ se ukázala jako věštecká…

Zveřejněný problém dluhu Slavie u bývalého spolumajitele Enic nevěštil nic dobrého pro samotnou Slavii Praha a další kluby. Vždyť peníze Slavií vydělané z Ligy mistrů v předchozích dvou letech „propadly“ z velké části právě do českých klubů za přestupy.

O co méně se připravovaly kroky právní a organizační, o to intenzivněji se jednalo s některými politiky o budoucích povolebních tazích, jako byly představy o konání ME 2020 v Česku nebo vzniku vládního výboru pro sport.

Politicky si nový předseda až příliš notoval s předsedou ČSSD a jejich březnová tisková konferenci patrně zůstala v paměti pozdějších koaličních partnerů…

Březen
Třetí kalendářní měsíc v českém fotbale určitě nenaplnil přísloví o lezení za kamna. Naopak. Na světlo světa vylezly věci nevídané. Nejprve audit ČMFS ukázal v plné nahotě to, o čem si cvrlikali vrabci na střechách již dlouho. Předchozí funkcionáři si nejen mohutně „papali“, ale ještě u toho i řádně mlaskali, až finanční zásoby ČMFS doslova vyjedli. Přátelská prohra ve slabém Skotsku neukazovala rovněž na žádnou heroickou sílu národního mužstva.

Ranou pod pás fotbalu bylo spuštění nepříjemné aféry s nařčením Sigmy Olomouc Karlem Kaprem o úplatcích pro klub Bohemians Praha na konci předchozí sezony, oznámené po deseti měsících od údajného děje…

A aby toho nebylo málo, nechuť vytvořit nové a progresivnější stanovy se dala vyčíst na společné schůzce výkonného výboru s legislativní radou. Zejména zarážela chuť současných vládců fotbalu, po předchozích demokratických prohlášeních, mít pod kontrolou i rozhodující zákon ve spolku.

Duben
Své soutěže už rozehráli i fotbalisté v okresech. Proto tolik překvapilo, že poprvé odmítli hrát svou Gambrinus ligu profesionálové z Bohemians Praha a tímto historickým zásahem se „proslavili“ dokonce v přímém televizním přenosu.

Jen málo věcí by člověka mohlo v Česku víc proslavit jako skrečování pražského vyprodaného derby dvou Bohemek. Už ani nepřekvapilo, že do čela této aktivity se postavil opět Karel Kapr.

Toto one man (klub) show pak následně ohodnotila disciplinární komise dosud nejvyššími tresty v českém fotbale. Následná reakce odsouzených: „že na půdě zločinecké organizace se vyhrát spor nedá“ dovršila dílo „v budování vlastního produktu“.

Tato nepříjemná kauza nenechala však v klidu ani další orgány ČMFS a následný rozkol v odvolací a revizní komisi vyvolal její absolutní rozklad, který nakonec vedl k jejímu rozpuštění a k nové volbě komise na mimořádné valné hromadě v červnu 2010.

Květen
Měsíc lásky byl i svědkem obratu, na který by před rokem nevsadili fanoušci Sparty ani zlámanou grešli. Nejen, že po dvou vítězstvích Slavie v lize se Spartě možnostmi nejprve vzdálila na nedohledno, ale následně spácháním vlastního harakiri Slavia umožnila získat titul Spartě.

Po výletu do Ameriky a ostudné prohře s Turky si vzal na pranýř národní mužstvo sám předseda Hašek a slova o nesoudržnosti bez kolektivního ducha, víry ve vítězství a bez sebevědomí nevěstila před kvalifikací nic dobrého.

Zmar ve spolupráci „vládní fotbalové party“ táhnoucí za jeden provaz dovršilo zmizení místopředsedy ČMFS a předsedy profesionálního fotbalu Ing. Kříže, který se nenašel dodnes. Předsedovi Haškovi pak radost neudělaly ani výsledky parlamentních voleb, vždyť pro něj bylo připraveno v programu ČSSD již místo ve vládním výboru pro sport…

Červen
Ani červen se nestal pro fotbalovou vládu měsícem vítězství a znovu naznačil, jak rychle se u fotbalových funkcionářů mění nálady a ztrácí podpora.

Valná hromada, která měla přinést silnou „kontrolní“ komisi v „Haškově dresu“ (složenou z vytipovaných soudců z prestižních soudů), se politicky nezdařila a vyvolala velké rozčarování, zvláště když se v nové zvolené pětce znovu objevilo jméno předchozího předsedy Lněničky, kvůli kterému se vlastně nová volba uskutečnila…

Svou sílu tak vedení svazu ukázala zejména soudržná parta okolo Řídicí komise pro Čechy. Velmi pozoruhodnou událostí valné hromady pak bylo, přes proklamovanou otevřenost a demokratický přístup k informacím, odsunutí novinářů do „vymezeného kotce“ bez možnosti přímé účasti v sále…

Červenec
Červen a začátek července byly ve znamení jihoafrického MS, které ukázalo nejen na náš ústup ze slávy (od roku 2002 jsme opět chyběli na význačném turnaji), ale potvrdilo, jak kvalitní fotbalisté vyrůstají mimo Evropu. V osmifinále bylo historicky nejméně Evropanů, a tak Španělé ziskem titulu vlastně zachraňovali situaci.

Srpen
Druhý prázdninový měsíc ukázal, že tam, kde nejsou peníze, chybí logicky i kvalita. Liga opět neposilovala, ale přesto překvapilo, že české kluby byly již v předkolech vyřazeny z evropských soutěží donedávna „fotbalovými trpaslíky“ Slováky (Žilina), Bělorusy (Mogilev) nebo Kypřany (Limasol)… Český fotbal sestoupil o další patro dolů!

Uvnitř vládní fotbalové koalice došlo k prvnímu většímu skandálu okolo místopředsedy Rajchla a zasvěcené překvapilo, že jedním z největších kritiků se stal právě jeho kolega, první místopředseda za Moravu Dalibor Kučera…

Září
Pohromu nezastavilo ani září. Propadák národního mužstva v Olomouci s Litvou nečekali ani největší pesimisté. Ale že se fotbal vysměje sám sobě? Postačí položit vedle sebe deníky z 23. března (Hašek – Jestli tady někdo kradl, bude pykat…) a 23. září (Nemohli jsme trestat, Mokrý, ač ředitel v profesionálním klubu, není členem ČMFS…) a 19. října (Fotbalový šéf Hašek chce vyhrát boj s korupcí, představí nová opatření…) Ty titulky jsou opravdu dílem jedné kuchyně…

Říjen
Poslední fotbalovou dekádu 2010 by nazvali meteorologové obdobím oblačným až zataženým s občasným krupobitím. Národní mužstvo i díky ztrátám soupeřů v kvalifikaci částečně napravilo nelichotivé postavení.

Díky problémům a rozkolu v zadlužené Sazce hrozí další zhoršení financování řídících článků fotbalu. Na svůj post ve výkonném výboru rezignoval její další člen zvolený profesionálními kluby – Petr Doležal. Ligové shromáždění tak má ve výkonném výboru pouze 2 aktivní zástupce.

A do toho všeho odchod muže, který patřil k oporám předsedy Haška a vytvářel navenek image svazu – Petra Svěceného. Jeho veřejně pronesená slova mnohé naznačují: „Systém je složitě nastaven a předseda nebouchá do stolu, aby věci prosadil. Razantní změny chybí…!!!“

Popsané skutečnosti, ztracený předseda profesionálního fotbalu, problém s financováním, potřeba nových stanov, bez kterých se problém řádného členství v ČMFS nevyřeší. Závažná témata pro valnou hromadu avizovanou na únor 2011.

Listopad
Proto mě překvapilo, že na konci listopadu bylo oznámeno samotným výkonným výborem, že tato se odkládá až na červen 2011.

Jen pro dokreslení dodávám, že tam, kde se schvaluje zákon spolku, již většinou není časový prostor pro volby a ty jsou díky nekompletnosti současného výkonného výboru nutností! Proslýchá se však, že se připravuje uvnitř svazu rebelie.

Tato informace a obava z další ztráty podpory by vysvětlovaly nelogický posun fotbalového sněmu.

Prosinec
Nezdary jsou vidět víc než poctivá práce. Toho jsem si vědom. Ale protože jsem psal o věcech a lidech, které dobře znám, hledal jsem na vyvážení i pozitiva. Hledala se obtížně. Jako by je současný systém neplodil.

Znovu se mi do hlavy vrátilo to, co jsem vzpomenul na počátku. Odkaz z knihy Svědek na zabití. Na poslední straně je napsána autorem krutá pravda: „Je to vlastně jeden z nejhorších zážitků, které mám od listopadu 1989. Tady se vraždilo, střílelo, unášelo jako na Divokém západě, mizeli záhadně různí lidé, ale jejich vrazi, únosci a objednavatelé nebyli nikdy nalezeni. Nikdo za to nepyká…“

Na svém webu mám již roky motto: „Povinností člověka, který je při smyslech, je umět rozeznat dobré od špatného, správné od nesprávného a spravedlivé od nespravedlivého…“

V českém terénu je však splnění této povinnosti nebezpečné, velmi nebezpečné, zvlášť když se poznané sděluje nahlas a veřejně… Přeji českému fotbalu lepší rok, než byl ten letošní, a vám všem pevné zdraví fyzické i psychické.

Postřeh týdne

Vlastní štít je taková malá osobní výkladní skříň. Funkcionář ji tvoří svými slovy a následnými skutky. U člověka známého a veřejně činného pak je velmi jednoduché se přesvědčit o jejich naplňování. Zejména v pozici Ivana Haška.

Byl jsem účasten valné hromady v roce 2009 a znám Haškův volební program téměř zpaměti. Proto jsem v této pro fotbal složité době očekával alespoň stručné hodnotící sdělení. Ivan Hašek nehodnotí, lze však porovnat jeho slova s realitou. Úsudek si může udělat každý sám.

Červen 2009. „Čeká nás spousta práce,“ tvrdí nový šéf. „Ale nežádám žádných sto dní hájení. Odpovědnosti se určitě nezříkám.“ Redaktor doplnil: „Znamená to, že výsledky Haškovy práce by měly být velmi brzy vidět…“

Prosinec 2010. „Mám čisté svědomí. Nerozhoduji sám. Svoboda je odpovědný za ligu,“ říká Hašek. (po zmizení zvoleného Ing. Kříže je pověřen vedením ligového shromáždění).

Vlivný sportovní deník mu letos při hodnocení napsal v prosinci do kolonky, co se nepovedlo následující: kauza Bohemians, vypořádání s minulostí, výběr trenéra reprezentace, vrácení důvěryhodnosti fotbalu a pokračování sporů… Již v lednu 2010 jsem se ptal Ivana Haška.

„Chceš být dobrým manažerem a pracovat do úmoru? Pak se nechej zaplatit! Jestli chceš být jen mocným prezidentem, zvol metodu Chvalovského a neber odpovědnost za denní starosti!“

Po osmnácti měsících vyvstala otázka. Je Hašek dobrodinec obětující čas i peníze pro český fotbal nebo vazal a nástroj mocných, honorovaný z jiných zdrojů…?

Haškovo vzdání se odpovědnosti a vyjádření v hodnotících článcích mnohé naznačují a odlišují se od dřívějších prohlášení. Mezi lidem zasvěceným v Praze je možné zaslechnout i jeho přezdívku vzešlou z jeho činů – „prezident Obava…“

Jiří Kubíček
Autor je bývalým dlouholetým fotbalovým funkcionářem