Svou profesionální kariéru jste už před mnoha lety ukončil. Stále však nastupujete za Kožušany, se kterými vedete po podzimu tabulku B skupiny I. B třídy o celých sedm bodů. Čekali jste před sezonou, že bude průběh takto jednoznačný?
Upřímně? To jsem nečekal. Věřil jsem, že budeme na prvních příčkách a na jaře bychom třeba mohli o celkové vítězství zabojovat. Že to ale bude takhle jednoznačné, to opravdu nečekal asi vůbec nikdo.
V minulé sezoně jste také skončili první, nakonec jste ale postup odmítli. Vyjasnili jste si už, jak byste případně postupovali nyní?
Myslím si, že je předčasné o tom mluvit. Soutěž bude ještě dlouhá a některé týmy v soutěži jsou velmi kvalitní. Myslím si, že máme co čekat třeba od Černovíra, se kterým budeme hrát hned druhé utkání doma. Pokud bude postup už jasný, budu o tom určitě velice vážně přemýšlet.
Dobrá. Přesuňme se teď trochu jinam. Co říkáte na letošní výkony české reprezentace, které jste byl také dlouho členem?
Myslím si, že celkový výsledek je uspokojivý. Všichni jsme přece chtěli, abychom postoupili na mistrovství Evropy, což se nám podařilo. Je to super jak pro kluky na hřišti, tak i pro fanoušky z celé České republiky. Do Německa to totiž není daleko a může to pro ně být skvělý zážitek. Výkony ale byly jako na houpačce. A upřímně říkám, že bych si od reprezentace představoval hezčí fotbal. Tato stránka mě vždy zajímala více. Třeba se teď ale kluci připraví a pořádně vyhecují. Euro je přece jen jiná soutěž a já věřím, že ač to nebude nic jednoduchého, mohli bychom minimálně postoupit ze skupiny.
Další věc, na kterou se Vás chci zeptat, už tak příjemná nebude. Co říkáte na takzvanou kauzu Belmondo, která propukla před posledním kvalifikačním zápasem s Moldavskem?
Co na to říct? Zrovna jsem byl na reprezentačním srazu s mužstvem U17, kde dělám klukům mentora a musím říct, že mě to dost zaskočilo. Ze začátku jsem tomu nevěřil a říkal jsem si, jestli si kluci nedělají s prominutím p***l. Protože před tak důležitým utkáním udělat tohle, to prostě není normální. Zvlášť, když se zrovna do těch mladých kluků snažíte dostat nějaký respekt k týmu, trenérům a celkově nějakou zodpovědnost. A oni si hned nato přečtou, co se stalo top ligovým a evropským hráčům. Abych to zkrátil, byl jsem z toho hodně zklamaný. To prvotní zklamání už sice opadlo, ale stále si myslím, že to bylo hodně přes čáru. Reakce vedení týmu pak byla správná, kluci si nasypali popel na hlavu a doufám, že si skutečně uvědomili, co udělali za blbost a co je to může eventuálně stát do budoucna.
Aktuálně se také hledá nový reprezentační trenér. Koho byste na tom postu viděl nejraději vy?
Já osobně bych tam asi nejraději viděl trenéra Trpišovského. Bude to ale složité. Hlavně bych ale jméno nového trenéra rád znal co nejdříve. Sám sebe se ptám, proč už to není dávno rozseklé. EURO se může zdát být daleko, ale ve skutečnosti ten čas strašně rychle běží a realizační tým by už v tuto chvíli měl chystat různé srazy a přátelská utkání. I vůči veřejnosti se mi to počínání zdá takové až neprofesionální. A je to škoda.
Ještě mám k tomuto tématu jednu otázku. Nejčastěji se teď skloňuje jméno Ivana Haška. Co říkáte na tuto volbu?
Z těch potencionálních kandidátů, které jsem měl možnost v médiích vidět, a s přihlédnutím k tomu, že trenér Trpišovský do toho nepůjde, si myslím, že je to pochopitelná volba. Trenér Hašek je bývalý hráč a osobnost, která už pracovala na nejvyšších klubových i reprezentačních úrovních. Věřím, že pokud si k sobě poskládá dobrý realizační tým, tak by to už od samotného začátku mohlo začít fungovat.
Pojďme zase trochu jinam. Vy jste za svou kariéru nastupoval za mnohé velké zahraniční kluby. Zajedete si občas ještě na zápas některého z nich?
Zatím ne. Až jsem překvapený, že to nedělám. V poslední době toho ale bylo opravdu hodně. Věřím tomu, že všude, kde jsem působil, budu mít dveře nějakým způsobem otevřené. A pokud ne, tak není nic jednoduššího, než si koupit lístek přes internet a pokud se v té destinaci budu nalézat, tak si tam určitě rád zajdu. Měl jsem tu čest působit v top týmech Evropy, které mají krásné stadiony a skvělé fanoušky. A už jenom ta atmosféra je skutečně parádní.
Je některý z těch klubů, na který vzpomínáte ze všech nejvíce?
Asi úplně nejlépe jsem se cítil v Paříži. Jak fotbalově, tak i v soukromí. Potom je to Lille, kde jsme s rodinou strávili nejvíce času. Bydleli jsme tam ještě, když jsem skončil kariéru v Ostende. I Brugy ale máme rádi. Jako město i jako stadion a fanoušky. Někdy v budoucnu bych tedy určitě rád udělal takový trip, při kterém bych se podíval jak na ta místa, kde jsme žili, tak i na ty stadiony, kde jsem hrával.
Změňme zase trošku téma. Stalo se v už téměř uplynulém roce něco, co vás vyloženě potěšilo? Řekněme si totiž na rovinu, že tento ani několik posledních let nebyly úplně nejšťastnější.
Použiji takové klišé. Potěšilo mě to, že jsou všichni z mé blízkosti zdraví. To je pro mě asi úplně nejdůležitější. A ten zbytek? Pokud jsme zdraví, tak si to dokážeme nějak zařídit a fungovat v pozitivní atmosféře. A co ještě? Upřímně nevím. Jsem člověk, co se snaží žít ze dne na den a v rámci mezí si užívat i naprostých všedností. Po sportovní stránce jsem pak rád za to, že jsme vyhráli soutěž s Kožušanami a částečně i za to, že jsme postoupili na mistrovství Evropy. Jinak ale asi nic extra šťastného neproběhlo.
Pojďme teď do současnosti. Vánoční svátky už klepou na dveře. Kde a jak je budete trávit?
Budeme doma společně s celou rodinou. Ostatně tak, jako každý rok. Poprvé budeme v našem novém domě, na což se hodně těšíme. Děti už se také těší na ježíška a já doufám, že se všichni trošku zklidníme a od nového roku začneme nějakým způsobem zase znovu fungovat.
Bude čas si třeba mezi svátky zajít i někam na fotbal či nějaký jiný sport?
Pokud se něco naskytne a bude možnost, tak se určitě půjdu rád někam hýbat. Ale třeba v Kožušanech jsme si dali úplné volno a začneme až od ledna. Pokud bude někde na horách sníh, tak bychom chtěli s rodinou zkusit lyže či běžky. Popřípadě zajdeme někam na túru s pejskem. Myslím, že to bude fajn.
Přiblížili jsme se k úplnému závěru. Co byste při této příležitosti popřál čtenářům Deníku do nového roku?
Popřál bych jim hlavně pevné zdraví. Dále potom, ať jsou všichni šťastní a spokojeni s rodinou a přáteli, ať jsou stále co nejpozitivněji naladěni a do nového roku vykročí tou správnou nohou. Dále bych si přál, aby na sebe byli hodní a celkově, ať se tady všichni navzájem respektujeme.
