Zahrál jste si ve Viganticích. Jak se vám líbil zápas v domácím prostředí?

Užil jsem si ho, ale musím říct, že jsem čekal větší diváckou kulisu. Nevím, čím to bylo. Jestli to bylo tím, že Petra Kvitová hrála ve stejnou dobu finále Wimbledonu, to těžko říct. Jsem z toho ale trochu zklamaný. Poslední tři dny tady hodně pršelo a bylo i nebezpečí, že se tady vůbec nebude dát hrát. Hřiště nakonec ale byla připravena výborně.

Zápas s Podbrezovou sledovalo ve Viganticích okolo dvou stovek diváků. Kolik jste čekal, že by se mohlo přijít podívat?

Ve Viganticích jsem čekal jednoznačně víc lidí. Tady v Hutisku samozřejmě taky. Předpokládal jsem, že přijde aspoň pět set diváků. Pro nás, pro Sigmu to účel splnilo a je to jenom škoda těch lidí, kteří nepřišli.

Kolik jste měl na tribuně známých? Počítám, že jste musel znát prakticky všechny.

Ve Viganticích se známe samozřejmě všichni. Pak také přišli i nějací diváci z okolí, ale myslím, že nemuseli chodit jenom kvůli mně. Byly tam k vidění dva kvalitní týmy a spousta dobrých a zajímavých hráčů.

S Podbrezovou a následně se Žilinou jste odehráli vyrovnané zápasy. Bylo to náročné po bloku kondiční přípravy?

Oba soupeři byli kvalitní, uhráli jsme dvě remízy a po tom čtrnáctidenním běhacím bloku je to myslím super. Bylo to po hrubé přípravě a my se teď musíme nachystat na další soupeře. Nyní se budeme soustředit na herní činnost a už to bude jenom lepší a lepší.

Jak jste se osobně cítil na hřišti po tom těžkém zápřahu?

Já jsem se cítil celkem dobře, ale může to být ještě lepší. Třeba v tom druhém zápase bylo vidět, že Žilina je v přípravě trochu dál, protože začínali dřív. Pro nás to bylo těžké, jít hrát z toho běhání, posilování. Bylo to hodně o morálu a bylo vidět, že slovenské mančafty na tom byly zkrátka lépe. Byly živější, ale jak říkám, my na to máme ještě čtyři týdny.