Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Životospráva na vysoké úrovni

Bývali parťáci na hotelových pokojích, vicemistři Evropy 
z Anglie i spoluhráči z exhibičního týmu. Řeč je o Radoslavu Látalovi, současném trénérovi polských Gliwic, který měl k Pavlu Srníčkovi velmi blízko.

„Když si uvědomím, jak poctivý to byl člověk, tak se mi těžko hledají slova… Já už jsem to prožíval delší dobu, protože jsem měl k Pavlovi blíž. Nedávno jsme spolu ještě hráli na starých gardách proti Německu, potom jsme byli i večer posedět. A hlavně jsme se hodně scházeli v Ostravě, kde jsme měli pár let Kubina Team. Pavel patřil do toho našeho užšího kolektivu," vzpomíná tichým hlasem Látal.

Pro rodáka z Němčic nad Hanou byl bývalý gólman vzorem profesionála. „Jeho životospráva byla na vysoké úrovni. Někdy se o fotbalistech říká, že ji rádi porušují, ale u něj to bylo právě naopak. Na reprezentačních srazech jsme spolu bydleli na pokoji, vyprávěl mi, jaká je to v Newcastlu fantazie, protože já jsem ještě v zahraničí nebyl. Vzpomínal na manažera, který mu tam strašně hodně pomohl, 
a podobně. Měli jsme k sobě hodně blízko," praví.

Žádný frajírek

Na mistrovství Evropy 1996 v Anglii byl se Srníčkem v kádru, který ve finále padl až 
s Německem, i Martin Kotůlek. „Byli jsme si s Pepou Muchou a Míšou Kovářem zahrát fotbal a potom na toto smutné téma přišla řeč, byli jsme z toho špatní. Po dvacetiminutové zástavě srdce asi šance nebyla moc velká. Co ho známe, tak to byl výborný, obyčejný, pohodový kluk, se kterým se dalo krásně pokecat. Žádný frajírek," říká trenér divizního Valašského Meziříčí.

Muž, který má na svém kontě přes čtyři stovky ligových startů, se s ostravským rodákem potkával i po skončení aktivní kariéry. „Byli jsme spolu na Euru 96, potkávali jsme se 
i v lize. On trénoval ve Spartě, já v Sigmě. I na srazech starých hráčů jsme spolu byli. Vůbec ho nějaká Anglie nezměnila. Když jsem ho potkal naposledy, byl pořád stejně přátelský a dalo se s ním bavit o čemkoli," cení si Kotůlek.

„Je to velká škoda a ztráta. Hlavně rodina to bude mít těžké, Pavel měl kluka a holku. Je nám to moc líto…," uzavírá šestačtyřiceti­letý kouč.

Byl vychovaný Anglií

Jiří Vít, bývalý brankář, současný trenér u rezervního týmu olomoucké Sigmy a masér reprezentace, zase se Srníčkem řešil gólmanské záležitosti. „Znali jsme se hodně dlouho už z doby brankářské, kdy já jsem byl v Olomouci 
a on v Baníku. Kdykoli jsem se na něj obrátil, nebo naopak on se mě zeptal na nějakého mladého brankáře, tak jsme si vyhověli. Nemůžu říct, že by někdy mezi námi bylo něco špatného. Byli jsme kamarádi, konzultovali jsme různé věci. Spolupracovalo se mi 
s ním dobře," chválí Vít.

Také on zmiňuje profesionalitu jako jednu ze Srníčkových vynikajících vlastností: „Byl vychovaný Anglií, kde je všechno perfektní. Když se šlo trénovat, tak šly švandy stranou. Proto na něj i v Anglii takhle vzpomínají. Neslyšíte taková pochvalná slova pouze ode mě, ale od Shearera a dalších anglických hráčů."

„Je to pro mě velká ztráta, nedovedl jsem si vůbec představit, že se něco takového může stát. Vídávali jsme se 
v Praze na srazech, protože je ve Spartě. Nebo vlastně byl ve Spartě… Ale takový je život, ten si nevybírá," uzavírá Jiří Vít.