„Já už kancelář nepotřebuji. Já to dělám jinak. Mně stačí televize a dívat se na fotbal," usmíval se pětasedmdesátiletý olomoucký patriot.

Už to bude třiadvacet let, co se Sigmou proháněl velkokluby jako Real Madrid nebo Juventus Turín.

„Tenkrát jsme takové zázemí neměli. Tady vidíte, že samo o sobě vám zázemí k vyšší kvalitě hry a k tomu, abyste udělal takovou akci nebo jinou, nepomůže," pokračoval v lehce humorném tónu.

Jinak se mu ale nová olomoucká tribuna líbí.

„Každé zlepšení toho prostředí, i když přímo nesouvisí s tou hrou na hřišti, s tím magickým obdélníkem a bílými čarami, je součástí fotbalové kultury. Patří to k tomu," dodal už trochu vážněji.

„Všechno má jistou posloupnost. Fotbal musí mít kolem sebe určitou kulturu. Žádná čtvrtá cenová skupina, ale první třída. Ono to pak má další nepřímý vliv. Že se i na hřišti chováte jako v první cenové skupině," řekl Brückner.

Andrův stadion v Olomouci

Zrekonstruovaná hlavní tribuna Androva stadionu v Olomouci. Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

Vítej, Evropo. Sigma dokončila modernizaci Androva stadionu

Nostalgii nesnáší: To už je pryč

V současnosti pracuje jako konzultant trenéra národního mužstva Pavla Vrby.

Jako hlavní kouč dokázal třikrát za sebou postoupit z kvalifikace na evropský či světový šampionát. To se nikomu jinému nepovedlo.

Stejně tak jako jediný vedl tým na olympijských hrách 
v Sydney. To když si v jednadvacítce piplal budoucí zlatou generaci.

Trochu paradoxně s ní Brückner získal v roce 2000 na Slovensku „pouze" stříbro. 


O dva roky později, když tým ve Švýcarsku došel až na vrchol, vedl tým pouze v kvalifikaci a pak přesedlal k reprezentač­nímu áčku.

„To už je všechno pryč. To jsme si už prožili v reálu," nechtělo se mu do nostalgického tlachání, které bytostně nesnáší.

Neseděli na lavičkách, to nám teď chybí

Nakonec ale na dobu, kdy mu pod rukama postupně prošly takové budoucí superstars jako Ujfaluši, Baroš, Jankulovski nebo Čech, přece jen zavzpomínal.

„Je pravda, že většina hráčů se pak dostala do velkých celků a špičkových evropských mužstev. A ne, že by tam byli na lavičkách, oni tam hráli stěžejní roli. Musím říct, že to nám teď trošku chybí, to tady teď není," poznamenal.

Co ale není, může být. Podle Brücknera má český tým na domácím mistrovství ve skupině s Dánskem, Srbskem 
a Německem slušné šance.

„Hráči předvedli, že se s námi musí počítat. I když je pravda, že ta ostatní mužstva, co budou na Euru, jsou na vysoké úrovni a konkurence bude velká. Každopádně, co jsem viděl hráče naší jednadvacítky v našich prvních ligách, prezentují se kvalitními výkony. Teď jde o to, aby jim to šlo i jako celku," prohlásil.

Protagonisté příštího moderního fotbalu

On sám pak plánuje navštěvovat utkání šampionátu především doma v Olomouci.

„Možná zajedu i někam jinam, ale to jsem zatím neplánoval. Každopádně se určitě podívám na všechna utkání v Olomouci. Beru to tak, že se podívám na mladé protagonisty příštího moderního fotbalu. Jestli to budou Švédové, Angličané nebo Italové, to zase tak neřeším," řekl Brückner.

Ani jedno z mužstev, které na Andrově stadionu bude usilovat o postup do bojů 
o medaile, však důkladně zmapované nemá.

„Tak akční a aktivní zase nejsem. Já se na to podívám spíš jako divák 
a fanoušek," usmál se nejúspěšnější český trenér.