Jak dlouho už navštěvujete zápasy národního týmu?

Fandit jsem začal na Euru 2004, ale největší akcí, které jsem se zúčastnil, bylo ME 2016. Vyrazili jsme s kamarády a užili si perfektní atmosféru. Na zápasy mimo Česko vždy jezdí „praví“ fanoušci, takoví, kteří nároďák podporují, ať se děje cokoliv.

Kaňkou turnaje byl duel Ruska s Anglií, který poznamenaly násilnosti…
Stalo se to v Marseille, nás incident minul o dva dny. Hrůza, udály se ale i krásné momenty. Vzpomeňte na příznivce Islandu. Jejich vikingské tance byly famózní.

A co český tým? Šlo z vašeho pohledu o správný zážitek?
Taky, ovšem největší mám z Itálie z roku 2013. Hráli jsme kvalifikaci na novém stadionu Juventusu. Když Češi přijedou do Itálie, neočekává se od nich vítězství. A my, i když jsme nakonec prohráli 1:2, jsme o půli vedli! Super to bylo i v Trnavě na podzimním utkání Ligy národů. Přijeli jsme v českých barvách a hecovali se s „bratry“ od prvního momentu.

To se po zimní pauze Wembley jistě nemůžete dočkat.
Jasně! Jde o svatostánek anglické reprezentace, každý hráč sní o tom, že tam aspoň jednou nastoupí. A fanoušci to mají naprosto stejně.

Nemrzí vás, že klání neproběhne na nějakém tradičnějším anglickém stadionu?
Chápu, jak to myslíte, ale ne. Procestovat třeba Old Trafford v Manchesteru nebo Anfield Road či Goodison Park v Liverpoolu mám v plánu jindy. Na Wembley jsem zvědavý, nikdy jsem na tak velkém stadionu nebyl.

Pamatujete, jak v něm Češi v roce 2008 remizovali 2:2?
Ano, Jankulovski tehdy poslal míč nádherně do šibenice. Gól dával i Baroš, což je jeden z mých vůbec nejoblíbenějších fotbalistů. Měl jsem ho rád jak v reprezentaci, tak i v Liverpoolu.

Anglie – Česko: souboj fanklubů.Přál jste jen mu, či klubu?
Dodnes si podle zápasů Liverpoolu organizuji víkendy. Na jeho programu záleží, kdy s přítelkyní půjdeme na procházku. Vysvětluji jí, že každý zápas je důležitý, ale někdy ji o tom přesvědčit nedokážu. (směje se)

Vzniklo pouto k Liverpoolu právě u Baroše?
To spíš u finále Ligy mistrů v roce 2005, kdy „Reds“ porazili AC Milán. V poločase prohrávali 0:3, pamatujete? Říkal jsem si: wow, hrají Šmicer i Baroš, kéž by tak vyrovnali. Ono se jim to vážně povedlo a pak zvítězili na penalty. K tomu ty osobnosti: Gerrard, Hyypiä, Carragher… Velcí hráči, a navíc sympatičtí. Žádní frajírci, naopak, pro mě hrdinové.

Co se reprezentace týče, říkal jste, že u té se „láska“ zrodila při sledování Eura 2004.
Když si vzpomenu na zápas s Nizozemskem, který jsme vyhráli 3:2… Šlo o jedno z nejlepších utkání v historii. Tehdy jsem se do nároďáku zamiloval. To byl v podstatě můj první zážitek, na který si vzpomínám, hodně jsem to tehdy prožíval a sledoval celý turnaj.

Vidíte, a dnes utkání můžete prožívat s fanklubem. Víte, že v Anglii plánuje zóny pro české diváky?
Určitě, to je i důvod, proč jsem na Londýn tak natěšený. Chci nasát fotbalovou atmosféru a potkat se s jinými fanoušky. Dát si pivo, pobavit se… Užít si to se vším všudy.

Dokonce se prý mezi oběma tábory fanoušků plánuje přátelský zápas.
Chtěl bych se jít podívat. Hrát ne, s fotbalem jsem skončil v 1. A třídě ještě v dorostu, ale kouknout a zafandit bych šel rád.


Fanklub má údajně zprostředkovat i občasná setkání s hráči nebo vedením. S kým byste si chtěl popovídat?
Rád bych se seznámil s klukama, kteří hrají v Itálii. Antonín Barák, Patrik Schick, Jakub Jankto. Sleduju je na internetu, jestli hrají a jak se jim daří. Kromě toho bych si popovídal i s našimi gólmany, protože si myslím, že jde o post, na který můžeme být pyšní.

Míříte do britské metropole jen za fotbalovým zážitkem, nebo třeba i kulturním?
V Londýně už jsem byl třikrát, mám tam kamarády ještě z dob, kdy jsem studoval v USA. Plánujeme obejít památky, ale nejprve je na řadě fotbal.

Jak vůbec v Londýně vidíte české šance?
Vždycky bývám nezdravě optimistický. (směje se) Můj tip, nebo spíše přání, je výhra 2:1. Rozhodně nejedeme pro porážku, jsme v dobré formě. Slavii taky proti Seville věřil málokdo, a přesto to zvládla.

Anglie je nicméně jasným favoritem. Souhlasíte?
To ano. Býval to soubor individualit, ale od doby, co jej převzal trenér Gareth Southgate, je týmovější. Strach jde z útoku. Jestli proti nám nastoupí s Kanem, Rashfordem a Sterlingem, bude to mazec. Pokud ale přečkáme ostrý nástup, určitě máme šanci na dobrý výsledek.