Pro Tomáše Zahradníčka si však branky cenil z jiného důvodu.

Střelecky se v poslední době docela trápil.

„Už jsem na to i myslel,“ přiznal se olomoucký záložník, který v poslední době alternuje i na místě pravého obránce. „Budu hrát tam, kam mě trenér dá.


Jak jste si užil zápas na nové stadionu?
Hrálo se tady krásně, stadion je fakt nádherný. Zároveň jsme ale byli trochu unavení, protože jsme z toho přece jenom šli z plné přípravy. Byl to pro nás ale výborný zápas a jsme rádi, že jsme vyhráli.

Trávník byl dobrý, vypadalo to, že jste trochu klouzali?
Na tuhle dobu byl velmi dobrý. Přechod z umělky byl trošku komplikovaný, ale s tím se musíme popasovat. A určitě je to příjemnější, než jít z normální trávy na umělku. Odskoky jsou jiné a umělka vám nic neodpustí.



V závěru jste pokazil Slovanu první zápas na novém stadionu rozhodujícím gólem. Se zakončením vám to přitom v poslední době moc nevycházelo, že?
Musím se přiznat, že na to poslední dobou i docela myslím. Jsem rád, že jsem ten gól dal, už jsem to potřeboval jako sůl. Že to ještě bylo v takovém krásném prostředí je pro mě plus.

Je to velké povzbuzení? Zvlášť, když jste mluvil o únavě.
Samozřejmě. Ale ta únava je prostě klasická, jako v každé přípravě. Musíme se s tím vyrovnat. Na ligu se musíme připravit kvalitně, takže musíme něco snést.

Co pozice pravého obránce? Jak vám sedí?
Nemůžu říct, že je mi úplně cizí. Párkrát jsem tam hrál už na podzim. Pan Jílek mi tam věří a dává mě tam, takže žádný problém. Snažím se tam hrát stejně jako kdekoliv jinde, třeba na záložníkovi.

Je to výhoda, že jste univerzální?
Asi ano, ale to je opravdu spíš otázka pro trenéra, kde mě chce využívat. Já budu hrát tam, kam mě dá. Jsem rád, že hlavně hraju.