Na Maltu jste dorazil kvůli studijním povinnostem později, myslíte už na zadní vrátka?
Už jsem v pozdějším věku a i když můžu hrát fotbal ještě delší dobu, tak člověk nikdy neví. Myslím na zadní vrátka a myšlenky, co bych chtěl dělat dál, v hlavě mám. Třeba mi škola pomůže. Dá se dělat cokoliv, ale chci, aby mě to bavilo.
Co tedy přesně studujete?
Je to střední škola s maturitou. Mám to s humanitním zaměřením a přibyla mi k tomu pedagogika a psychologie. Chybí mi ještě rok a půl k dostudování. Když jsem byl mladší, tak jsem dělal truhlařinu, což asi po osmnácti letech dělat nebudu. Kdybych studium zdárně dokončil, tak jsou i možnosti na další pokračování. Kdybych byl ještě pořád aktivní fotbalista, tak bych do toho šel. Dá se to skloubit docela dobře.
Co byste chtěl dělat po kariéře?
Je to velká otázka. Vždycky jsem chtěl zůstat u fotbalu a být trenér, nebo něco takového. Samozřejmě to chce většina fotbalistů. Je otázka, zda mi to vyjde. Nějakým způsobem se motám ještě kolem esportu, takže je možné, že se budou otevírat vrátka i v tomhle odvětví. Těžko říct, může to přijít až za pár let. Ještě se v tom hledám.
Koukáte už kouči Jílkovi pod ruce?
Ne přímo, že bych koukal, ale trošku to vstřebávám a beru jinak. Tréninky, které děláme, by se mě asi úplně netýkaly, já bych začínal u nejmenších kategorií. Ale těžko říct, třeba budu hned u dospělých.
Trenéři neměli problém s tím, že na soustředění dorazíte později?
Naštěstí jsem to řešil s předstihem. S trenéry i nahoře u vedení a nikdo s tím neměl problém. Jsem rád, že mi to umožnili.
Nebylo pro vás těžké naskočit po jediném tréninku hned do zápasu?
Není to jednoduché, tělo už je starší a cestování a všechno snáším hůře než mladí. Cestoval jsem v pondělí do Vídně, v úterý ráno jsem letěl a odpoledne byl běžecký trénink. Byl jsem tedy unavený. Naštěstí jsme následně měli zátěž rozloženou na poločas, takže nejsem unavený jako po mistráku. Postupně se ale únava kupí.
Jak hodnotíte podzimní část sezony z pohledu Sigmy?
Je to neutrální. Byly tam bodové ztráty. Mohli jsme na tom být o dost lépe, než jsme. Pořád ale musíme brát v potaz, že jsme v té vrchní skupině a pořád máme co říct do dalších zápasů. Můžeme se tam udržet do nadstavby a zabojovat o čtvrté místo.
Jste klíčovým mužem olomoucké defenzivy, jak se poslední dvě sezony, kdy vám drží zdraví, cítíte?
Cítím se dobře. Vždycky nějaké šrámy nebo zdravotní problémy jsou. Snažím se to ale držet a regulovat, abych byl vždycky ready i v týdnu do tréninku. Asi na to koukám už jinak než předtím. Měl jsem zdravotní problémy hlavně v době covidu. Neměli jsme žádnou regeneraci, vůbec nic a tělo dostávalo větší záhul než teď, kdy mám čas se o něj starat. To je jeden z těch faktorů, který mě drží.
Změnil jste tedy regeneraci?
Spíše jsem jí přidal, protože předtím bylo všechno zakázané jako sauny a podobně. Teď mám čas po tréninku a užívám si to. Je to pro mě důležité.
Je něco co vždy po utkání potřebujete?
Třeba saunu praktikuji celkem často. Beru to jako tradici a důležitý bod pro mě. Uvolní mě to také psychicky, což je rovněž důležité. Sauna mi vždycky pomůže. Neříkám, že by to byla nejdůležitější část regenerace, ale pokud je možnost, tak se snažím tam jít.
Do týmu přišel Filip Novák. Pomáhá vám tým řídit?
Asi jo. Jsme na to teď dva zkušenější. Jsem sice starší, ale on má zase zkušenosti ze světa. Znám ho z angažmá v Jablonci, myslím, že nám to sedlo a pomáháme si navzájem. Jsem rád, že přišel.
Nejčastěji nastupujete ve trojce s Jakubem Pokorným. Kdo z vás je ten rychlý stoper?
Nejlépe na tom je Poky. Nevím, jak Novas, ale já to hraji už hlavou, snažím se situace přečíst, protože rychlost není moje nejsilnější stránka. Neříkám, že jsem nejpomalejší, ale hraji to trošku jinak než třeba ve třiadvaceti letech.
Pracujete tedy nějak na poziční stránce?
Přesně to je ono. Snažím se situace číst a poziční stránka je u stopera velice důležitá. Snažím se na tom pracovat. Naopak, když to nezvládáte pozičně, tak to musíte uhasit rychlostí.
Na rychlosti nějak pracujete?
Nevím, jestli je fyziologicky možné v mém věku zlepšovat rychlost, spíše ji udržovat. Nějak navíc si nedávám. Když to jde, tak to chci dělat naplno a to mě udržuje.
Na podzim jste odehrál šestnáct ligových zápasů a neviděl ani jednu kartu.
Je to divné, no. Také minulou sezonu jsem to tak měl, jen jsem dostával karty za kecy. Přemýšlel jsem nad tím, že to je zajímavá statistika u stopera, jde to asi s věkem.
Teď už tolik nekecáte?
Jak s věkem člověk kouká na život a svět jinak, tak takhle koukáte jinak i na fotbal. Už je to někdy zbytečné hrotit. Kdyby ale bylo potřeba, tak tam od toho jako nejstarší jsem. Rozhodčí respektuji, ale věřím, že to je i opačně. Máme si co říct. Už se také stalo, že jsem udělal chybu a pak se omluvil.
Je to dva roky zpět, co se řešilo, jestli s vámi klub prodlouží smlouvu. Stejné to bylo u Romana Hubníka, který nakonec skončil. Vy jste byl tehdy často zraněný.
To je pravda, bylo to v covidové době a bylo to s hodně otazníky. Dopadlo to takhle.
Také teď vám po sezoně končí smlouva. Už se řeší nová?
Tak řeší… Je to jasně nastavené. Jsou tam dané podmínky, které musím splnit, abych tady byl. Rád bych tady zůstal. Je to pět let, co jsem v Sigmě podepsal první smlouvu. Jsem tu spokojený, rodina také a dokážu si představit tady ukončit kariéru.
Oproti té předchozí situaci ale máte asi lepší vyjednávací pozici. Věříte v delší smlouvu než na rok?
Už to beru, jak to je. Vím, co je v moci pana Mináře a Sigmy. Už jsme dopředu domluveni. Myslím, že už asi delší smlouvu nedostanu, že kluby jsou opatrné. Nemám to úplně zmapované, jestli někde hráči v tomto věku dostávají dlouhodobější smlouvy, ale u mě to asi už bude do konce kariéry na téhle bázi. Pro mě je důležité zdraví, které zatím drží a když bude držet, tak věřím, že tady s kluky budu co nejdéle.
Přijal byste v budoucnu pozici mentora, jako tomu je v případě Michala Vepřeka v béčku?
To je jedna z rolí po profi fotbale. Je to jedna z variant, ale je otázka, kdy skončím. V klubu se může změnit spousta věcí a třeba už tyhle možnosti nebudou. Pokud by mi dnes bylo třeba 38 let, měl bych skončit a nabídli by mi tuhle roli, tak bych řekl samozřejmě ano.
Jste pátí, je Evropa velkou motivací?
Určitě, protože jsme tomu blízko. Liga bude náročná, čeká nás spousta bojů. Já jsem skupinu evropského poháru nikdy nehrál, v Jablonci jsme vždycky vypadli v předkole, tak proč si to nezahrát na stará kolena tady v Sigmě. Byla by to pro mě velká radost. Je to velká motivace i pro mladé, protože tuhle šanci mít zase dlouho nemusíte.
Poučili jste se z minulé sezony, kdy to nakonec těsně uteklo?
To se ukáže ve finále, jestli jsme se z toho poučili. Nějaká ztráta tam je, ale pořád se dá postoupit nějakým způsobem také z pátého místa. Musíme chytit začátek, abychom se dotáhli na týmy před námi.