Zatím je čtvrtá, nicméně přeskočit ji ještě může hned několik týmů.

Remízová série skončila nakonec v posledním utkání roku s Jabloncem, který na Andrově stadionu vyhrál 3:1.

„Určitě jsme mohli mít o pár bodů víc a bylo by to veselejší,“ řekl Hubník.

Proč byl Jablonec dnes ve všem lepší?
V prvním poločase jsme to nezvládli podle našich představ. Zakousli se do nás. Myslím si ale, že pak to bylo v prvním poločase spíš v naší režii. Dali jsme gól, ale zase nepřidali druhý. Místo toho Doležal vyrovnal na 1:1. Ve druhém poločase jsme se bohužel zase nechytli, přišla penalta, gól na 2:1 a pak už to soupeř odehrál zkušeně. Pohlídali si to.

Po penaltové ruce Martina Sladkého jste se hodně rozčiloval. Proč?
Někdo od soupeře se přiznal, že jsme měli kopat roh, místo toho pak z toho byla penalta. Rozhodčí mi pak říkal, že to kontrolovali na videu.

Taky možná mohla být penalta po zákroku na vás…
Nevím, co k tomu říct. Ucítil jsem loket v obličeji, zbytek je na rozhodčích, jestli je to penalta.

Jak byste zhodnotil celý podzim?
Před sezonou jsem říkal, že důležitý je vstup. Ten se nám podařil. Porazili jsme Liberec, pak jsme sice prohráli na Spartě, ale taky jsme zvládli venkovní zápasy. I remíza s Plzní byla celkem dobrá a pak zase přišla pauza. I po ní jsme měli zápasy dobře rozehrané, ale pět bodů z pěti zápasů je velice málo. Bohužel. Mohli jsme mít určitě o pár bodů víc a bylo by to celé veselejší.

Splnil návrat do Olomouce to, co jste čekal?
Asi ano. Kromě jednoho zápasu jsem odehrál všechno, zdraví mi vydrželo. Pomohl jsem týmu na hřišti. Budu se opakovat, jen škoda těch bodů poztrácených v závěrech zápasů.

Na začátku sezony se říkalo, že Sigma už to na rozdíl od minulé sezony dokáže zvládat. I kvůli vám, že jste přinesl zkušenosti a stabilitu. Kde se to pokazilo?
Tak se to brát nedá. Pořád je na hřišti jedenáct hráčů. Klukům nevidím do hlav. Nevím, jestli to byl strach o výsledek. Chyběla mi z naší strany prostě větší bojovnost urvat výsledek. Nedělat zbytečné chyby, kouskovat hru. Takticky jsme to zkrátka nezvládali. Všechno to začalo to zápasem s Pardubicemi, kdy jsme dostali gól v 95. minutě, od té doby už se to nabalovalo. Musíme si z toho vzít ponaučení.

V průběhu remízové série podrobil tým kritice trenér Látal, některé mladší spoluhráče pak i Martin Nešpor. Vy máte vzhledem k úspěšné kariéře právo hodnotit spoluhráče. Vidíte to stejně?
Ano, vidím. Já osobně chci každý zápas vyhrát. Ať je to Příbram nebo Sparta či Slavie. Není to ale jen o mentalitě v zápasech, ale i o tréninku. Tam platí to samé. Několik kluků je tady takových, že prostě do fotbalu jdou nastavení tak, že to zkusíme, uvidíme, a když se to nepodaří, tak si řekneme nevadí a zkusíme to příště. A to nejde. Věřím, že si vezmou ponaučení. Když ano, tak dobře pro nás. Když ne, tak boj o fleky v sestavě budou mít velice těžký. Koneckonců i trenér jasně řekl, že hrát bude hrát ten, kdo více chce a bude bude na hřišti bojovat.

V průběhu podzimu jste vyměnil ve stoperské dvojici parťáka. Václava Jemelku nahradil Florent Poulolo. Jak se vám s ním hraje?
Džema byl levonohý stoper. Věděli jsme o sobě všechno, věděli jsme, kde se pohybuje. S Florentem je to trošičku těžší v komunikaci. Je to pravák, hraje na levé straně, má to složitější. Ale zapadl k nám dobře a věřím, že češtinu trochu opráší. Komunikace v zápase odzadu je velmi důležitá.