Dlouho jste na Slavii drželi bezbrankový stav, Slavia ale v posledních vteřinách první půle otevřela skóre. Šlo o zlomový moment?

Určitě. Myslím si, že to byl rozhodující moment utkání. Už jsme se asi viděli v šatně s výsledkem 0:0. Kdybychom s ním vcházeli do druhého poločasu, Slavia by byla asi daleko nervóznější, protože výsledek by pro ni nebyl příznivý. Tím, že nám dali gól v poslední sekundě, tak to byl rozhodující moment utkání. Všem hráčům potom narostla křídla a začali si věřit.

Jak jste byl spokojen s tím, jak jste hráli směrem do ofenzivy?

Myslím si, že hlavně v prvním poločase to nebylo úplně špatné. Když už jsme se na půlku Slavie dostali, dokázali jsme si něco vytvořit. Všichni bychom si ale asi představovali, že míčů udržíme daleko více. Ve druhém poločase, kdy jsme de facto běhali celou dobu bez míče, tak je to pak těžší. Síly ubývají rychleji, hlava také nepracuje ideálně. I z toho důvodu jsme míče neuhrávali a valilo se to na nás. Byla jen otázka, kolik dá Slavia gólů.

Václav Jílek
Tři branky byly laciné, štvalo Jílka. Chyběla kvalita i nabídka

Inkasované góly byly dost podobné, Slavia vás vždy vykombinovala. Šlo tomu nějak zabránit?

Určitě šlo, ale Slavia má dnes velkou kvalitu. Sám jsem se o tom přesvědčil. Hrál jsem proti novodobé Slavii jsem hrál poprvé. Dobře rotují, těžko reagovat na jejich pohyby. Krajní hráče mají hodně rychlé. Když to zahrají v dobrém tempu, těžko se na to reaguje. Samozřejmě se na to můžete týden chystat, dívat na videu, ale když to zahrají tak, jak chtějí, jde to těžko bránit. Musíme uznat kvalitu soupeře. Nemůžeme hledat jen, co jsme mohli udělat lépe. Bylo toho dost, ale Slavia ve druhém poločase předvedla takový výkon, že je jedno, proti komu by hrála.