Co rozhodlo pro návrat do Olomouce?

Vzpomínky a to, že se mi tady dařilo. I rodina hrála roli, protože zahraničí mi úplně nevyšlo, bylo to náročnější. Těším se také na české kluky, trenéra a hlavně na fotbal. Na Ibize to nebylo takové, jak jsem si představoval.

Jak probíhala jednání s Olomoucí?

Kontakt vznikl na konci sezony, kdy jsem už věděl, že budu na Ibize končit, protože se spadlo docela brzo. Vlastně to bylo jasné celou dobu a já jsem věděl, že nebudu pokračovat. Olomouc jsem měl v hlavě, i když se objevily pak také jiné varianty. Srdce mě táhlo sem.

Ladislav Minář o jednáních s Lukášem Julišem: „Když už je hráč v zahraničí, tak vidí jen zahraničí. Byli jsme v kontaktu docela dlouho, ale museli jsme si počkat, jestli mu nepřijde nabídka ze zahraničí, která by se mu líbila a dávala smysl. Nakonec asi rozhodlo, že u nás už byl a zjistil, že to venku není zase tak jednoduché. Vstupují do toho také děti, rodina, jazyková bariéra a vyhodnotil si, že je pro něj přesun do Olomouce nejzajímavější. Julda je typově jiný než Mojmír Chytil. Jsem ale přesvědčený, že by mu to mohlo s Tondou sedět.

Po třech letech jste přišel do prakticky nového týmu, až na Breiteho, Beneše a Zmrzlého, že?

Jo, je tady dost jiných kluků. Tenkrát tady byli hráči jako David Houska, Martin Hála. Hodně se to obměnilo, jsou tady mladí kluci. Ale známe se všichni jako soupeři. Bude to fajn.

Vaše tehdejší číslo 39 je však obsazené.

Ale vrátím se k němu, hráč Pokorný mi jej přenechal, takže jsem mu poděkoval. Doufám, že bude pořád úspěšné.

Jak si vlastně představit štaci na dovolenkové Ibize?

Bylo to hodně i o fotbale, nepřijeli jsme si jen zapařit, nejsem ani takový typ. Bylo to náročnější, než jsem čekal. Myslel jsem si, že to bude mnohem víc fotbalovější, ale tím, že jsme byli na konci tabulky, hrálo se hodně jednoduše a prostě se to nepovedlo. Ani jsme se nedocvakli na soupeře před námi. Měli jsme dva tři zápasy, které jsme mohli vyhrát, ale nevyhráli jsme a nůžky se furt nezavíraly. Je to zkušenost, na kterou nikdy nezapomenu. Ale jsem rád, že jsem teď tady.

SK Sigma - Jablonec 3:0Juliš
Potvrzeno. Sigma přivedla útočníka Juliše. Hlásí i další posily

Z rodinného hlediska ale musel být život u pláže fajn, ne?

To všechno bylo v pořádku. V jednu jsem byl doma a užívali jsme si moře. Rodina byla moc spokojená, děti jsme ani nedali do školky. Nechtěli jsme je zatěžovat. Teď už je do ní dáme.

Teď máte nahradit reprezentanta Mojmíra Chytila, byl jste pro Sigmu priorita. Bušili do vás trenér Václav Jílek se sportovním manažerem Ladislavem Minářem po telefonu hodně?

Bušili, bušili, ale to ani nerozhodlo. Od té doby, co jsem odešel, jsem měl v hlavě, že bych se jednou chtěl vrátit. Líbí se mi ve městě, líbí se mi i klub. Teď je tady ještě trenér Jílek, se kterým jsem byl ve Spartě. Všechno hrálo pro. Jsem typ, který nemá rád velké změny na aklimatizaci. Doufám, že to bude pro mě teď rychlejší, když tady většinu znám. A umím jazyk. Doufám, že budu dobrej.

Nyní jste zdravotně v pořádku?

Rok držím. Co přišel trenér Priske a příprava byla dobrá, náročná, tak držím. Ale moc jsem toho neodehrál, bylo by něco jiného, kdybych si dal třicet celých zápasů. Ale cítím se fajn. I teplo tam mi pomohlo. Snažím se dělat některé věci, abych vydržel zdravý. Už jsem snad i zkušený na to, abych věděl, co si můžu dovolit a nezranil se.

Co jste říkal na sparťanské tažení za titulem?

Fandil jsem. Několikrát byly konce zápasů hodně nervózní, ale Láďa Krejčí to pokaždé proměnil. Já vím, co je kopat penaltu a nedat. Jsem hrozně rád, že to dopadlo. Klub to potřeboval, i Česká republika to trošku potřebovala, aby se to uklidnilo.

Sparta už je uzavřená záležitost?

Teď se neozvala, takže asi jo. Ale nikdy neříkej nikdy. Byl jsem tam fakt strašně dlouho. I já jsem chtěl i nechtěl jít a musel jsem jít. Konec jsem nenesl dobře, obrečel jsem ho. Navíc se přesun na Ibizu udělal hrozně rychle, snad během tří hodin. Byl jsem plavat s dcerou a najednou jsem letěl. Před měsícem jsem se vzpamatoval, že jsem na Ibize a teď už jsem zase zpátky. Spartě ale nemám nic za zlé, budu na ni vzpomínat v dobrém. Mám tam spoustu kamarádů za ta léta. Přeji jim jen to nejlepší a když dám Spartě gól, tak ho asi slavit nebudu.

Václav Jílek o Lukáši Julišovi: „Oťukávali jsme i další hráče, ale pro mě i klub byl Lukáš jasnou prioritou. Zná prostředí, byl tady spokojený a sázel jsem také na osobní vazbu. Máme velmi dobrý vztah a víme, co od sebe navzájem čekat. Byl tady půlroku, který se mu povedl. I pro fanoušky je to zajímavé jméno. Navíc bude mít vekou motivaci a chuť, protože na Ibize si možná užil co se týče sluníčka, ale ne tolik fotbalu. Sám řekl, že nám pomůže a góly dávat bude. Je jasné, že mu bude oproti Mojmírovi něco chybět, ale může nám přinést zase jiné věci. Nechtěli bychom však kvůli tomu měnit herní styl. Bavili jsme se také o tom, že neměl rok stabilní zápasové vytížení a možná ani ne takové tréninkové, takže k němu budeme muset přistupovat individuálně, abychom předešli zraněním.“

Sigmě máte přinést hlavně góly.

Byl jsem deset let ve Spartě a tam se čekají jenom góly. Teď na Ibize mi to tak nesedělo, protože tam tlak nebyl takový. Samozřejmě góly dát nemusím, ale doufám, že je dát umím a když se mi povede začátek, tak to bude fajn. Musím zůstat zdravý, udělat přípravu a věřím si na to. Nebudu vám tady říkat, že dám dvacet gólů nebo, že to bude, jak minule, protože to bylo extra úspěšné angažmá, snad z každé střely jsem dal gól. Ale věřím, že si získám tým, který mi bude góly připravovat. O to je to pak jednodušší.

Titul se Spartou, sestup z druhé španělské ligy. Jaká byla sezona?

Zajímavá. Abych to řekl narovinu, tak si ani jedno nepřisuzuju. Když to řeknu, tak mám už druhý titul, ale ani jeden nemám, že bych nějak juchal. Na začátku minulé sezony, když měl Honza Kuchta červenou, tak jsem to odehrál, protože trenér Priske přešel na dva útočníky. Zajímavá sezona, zkušenosti do života.

Hrál s vámi bývalý španělský reprezentant či hráč Manchesteru City Nolito. Jaká byla úroveň tamní soutěže?

On moc nehrál. My jsme tam seděli spolu na lavičce (úsměv). Měl skvělé momenty, ale už má věk. Byl i zraněný. Všichni Španělé jsou fajn, nic proti mě neměli, ale moc jsme se nebavili. Oni si jedou svoji španělštinu, já jsem pak už trochu rozuměl, ale na dlouhé debaty to nebylo. Anglicky moc nemluví, ale to ani já. Bylo to fajn, ale fotbal… Když jdete do týmu, který ztrácí deset bodů, tak je to těžké. Každý zápas jsme byli horší a asi jsme byli nejslabší tým v soutěži. Navíc jsem přišel, už do rozjeté sezony, pak jsem na deset dní onemocněl, což mi nepomohlo. Hrozně to uteklo a čtyři kola před koncem jsme spadli. Jsem rád, že jsem odehrál alespoň ten měsíc, že mě tam trenér dal a vstřelil jsem gól. Ověřil jsem si, že na to mám.

Poslední domácí zápas letošní sezony zvládly Čechovice (v červeném) na výtečnou. Lutínu nasázely šest branek.
Volné přestupy v kraji využilo 43 hráčů. Litovel bez gólmana, kdo kam přestoupil

Stály o vás Pardubice, návrat na východ Čech nebyl ve hře?

Jenom jsem četl, že jsme jim nedali šanci, nebo někdo mi to říkal, ale nikdo od nich mi nevolal. Kovi (trenér Radoslav Kováč) mi volal v zimě před Ibizou. Teď jsem v Česku upřednostňoval Olomouc. Jinak by to bylo jedině, že by se ozvala Sparta, ale jinak jsem měl v hlavě opravdu jen Sigmu a fakt se těším. Byly tam také náznaky i nabídky ze Slovenska, ale to mi za to nestálo. Jsem rád, že jsem tady. Doufám, že si budu v Olomouci fotbal užívat, jak jsem si ho užíval a těším se na českou kabinu.