Za vše hovoří statistiky: nastoupil jen do dvanácti ligových duelů, sedmkrát v základní sestavě, pětkrát coby střídající hráč.

Ale pozor: Pokud byl na hřišti, dokazoval, že rozhodně není tuctovým zbožím. Stále jej zdobí dravost, rychlost. Umí být rozdílový. Jen ty peripetie s tělesnou schránkou…

,,Snažím se být psychicky silný. Fotbal mě pořád strašně baví. Za jistou výhru považuji, že se nejednalo o potíže s operovaným kolenem. Zranění byla svalového rázu,“ snaží se hledat pozitiva třicetiletý záložník.

Takže. Jak by obšírněji vypadalo hodnocení první sezony na Hané?
Moc dobře ne. Z týmového hlediska jsme měli špatný podzim. Trochu se na nás podepsala účast v pohárové Evropě. Tam jsme ostudu rozhodně neudělali, jenže jsme to pak honili v lize a nebylo to ono. Hrozil nám boj o záchranu, který jsme na jaře dobrými výsledky naštěstí brzy zažehnali. Mě může těšit, že jsem snad konečně vyléčil operované koleno. Vůbec mě v sezoně netrápilo. Bohužel zase přišla svalová zranění. Prý to mělo nějakou návaznost. Vyšetření ukázala, že jsem podvědomě přetěžoval pravou nohu.

Známý fyzioterapeut Pavel Kolář vám prý doporučil speciální cviky…
Ano. Intenzivně pracuji na tom, aby tělo v příští sezoně fungovalo líp. Pravidelně cvičím. Žene mě touha ještě něco dokázat. Čtrnáct dní před koncem ligové soutěže jsem už trénoval normálně. Zápas o Evropskou ligu se Zlínem nám bohužel výsledkově nevyšel, to mrzelo. Já byl ale šťastný, že jsem opět mohl vyběhnout na trávník.

Jílek je super člověk

Kde berete sílu se pořád vracet?
Nikdy jsem neměl v úmyslu rezignovat. Je mi teprve třicet. Fotbal mě pořád strašně baví. Nechci, aby to vyznělo přehnaně sebevědomě, ale vím, že na to pořád mám. Zranění člověku nepřidají, ale já se s tím už naučil pracovat. Upravuju si stravu, cvičím. Pak je pro mě návrat snazší.

Co spoluhráči? Našel jste u nich podporu?
Oni vědí, že žádný křehounek nejsem. Vždycky jsem do všeho chodil naplno, nevypustil souboj, byť šlo třeba o nohy. Vím, že Olomouci něco dlužím, na jaře jsem hrál jen dvakrát, pokusím se jí vše splatit v příští sezoně.

Velkou oporu jste prý měl v trenérovi Jílkovi…
I on mě držel nad vodou. Často jsme moje komplikace probírali. Pan Jílek je opravdu super člověk, dá se s ním bavit prakticky o všem. Vycházeli jsme spolu náramně. Věděl, že mu na hřišti nechám všechno.

Po sezoně odešel do Sparty. Může ji pozvednout?
Vždycky, když něco řeknu o Spartě, tak to není pravda. (směje se) Teď věřím, že to platit nebude. Trenér Jílek patří mezi skvělé trenéry. Nevím, kdo jiný by mohl ten-hle slavný český klub pozvednout. Má skvělé tréninky. Do šatny Sparty nevidím, ale Jílek je náročný. Vnukne jí styl, který povede k celkovému zlepšení.

Sigmu převzal Radoslav Látal. Je to pro vás dobré znamení?
Vše ukáže až čas. Co říkali kluci, tak je povahově trochu jiný než pan Jílek. Každopádně věřím, že do nás dostane větší agresivitu a touhu vyhrávat. V tomhle směru bychom se coby tým měli zlepšit.

Kubík mě vždy rozsvítí

Pozorujete po očku i dění v Hradci Králové, kde jste fotbalově vyrůstal?
Tady je to pořád o stadionu. Klub s tak dlouhou a slavnou tradicí ho prostě potřebuje. Hradecký fotbal má zvuk. Už by se mělo začít něco dít, celý region i věrní fanoušci by si adekvátní stánek zasloužili.

Teď fotbalově odpočíváte. Jak vůbec trávíte dovolenou?
Týden jsme byli s rodinou u moře, nyní jezdíme po Čechách.

Máte pětiletého syna. Půjde ve vašich stopách?
Na to je ještě brzy. Každopádně si ho moc užívám. Když přijdu domů zničenej nebo naštvanej, Kubík mě rozsvítí. S ním se vždycky parádně odreaguju.