Dal jste krásný gól přes hlavu, co k němu říct?

Skákal mi balon a věděl jsem, že někde za mnou je branka, tak jsem ji chtěl zkusit trefit. Bylo to štěstí.

V minulé sezoně jste dal z voleje o břevno nádhernou branku v Karviné, které si vážíte víc?

Proti Spartě je to sladší, ale hezčí gól byl v Karviné. Ale nejsem zrovna typ, který se hrabe v minulosti a vzpomíná. Možná, když mi to někdo připomene, tak budu rád. Gól nám pomohl k bodu, to je důležité. Ale více než na góly budu vzpomínat na to, jak jsme vyhráli český pohár. A druhá vzpomínka, jak jsme ve finále poháru prohráli na penalty s Boleslaví. To mi ještě pořád docela šrotuje v hlavně, mrzí mě to hodně. Ale je to minulost, za tu si nic nekoupíte.

Očima trenéra Václava Jílka:

„Už v přípravě jsem viděl, že se mu tyhle brankové příležitosti nedařilo řešit. Před Spartou jsem ale Honzíkovi říkal, že si myslím, že dá branku. Jsem rád, že se to splnilo. Měl tam ale další tři situace, které měl vyřešit lépe. Nebudeme se za nic schovávat, byly to věci, které jsme měli dohrát do koncovky. Za stavu 0:1 jsem přemýšlel, že bychom jej o poločase stáhli a něco změnili, ale gól mu pomohl. Jsme zvyklí s hráči mluvit a sám cítil, že byl potom do utkání jinak vtažený. Byl smutný, že střídal dříve, ale chtěli jsme tam přinést více hernosti. Na druhou stranu jsme tam pak po Honzově odchodu ztráceli trošku běžecky a v rychlosti.“

Vraťme se k utkání se Spartou, cítil jste, že do toho gólu to není úplně váš zápas?

Od první minuty jsem se cítil dobře, jenže pak bohužel přišly nějaké ztráty. Dvakrát jsem zbytečně přišel o míč a byly z toho brejky. Snažil jsem se z toho nepodělat a hrát dál. Je to fotbal, je o ztrátách. Furt jsem chtěl dát gól, nebo něco udělat na hřišti. Po tom gólu jsem se cítil líp a více jsem si věřil.

Gól se povedl, ještě jste připravil dobrou pozici Radimu Breitemu. Nemohl vaši přihrávku zakončit lépe?

Nevím, jestli se míč moc nerozskákal. Je to někdy o štěstí. Když to trefíte, řeknete, že to bylo super. Volal si, tak jsem se mu snažil přihrát pod sebe. Asi bylo těžké to trefit.

V závěru mohl zápas dopadnout jakkoli. Považujete si bodu?

Byl to vyrovnaný zápas, v závěru jsme měli štěstí, když dali tyčku, byla to vyložená šance. Bylo by to asi kruté, ale takové šance nesmíme soupeři v závěru dovolovat. Ovšem také jsme měli nějaké standardky. Dopadnout to mohlo opravdu jakkoli. Remíza je asi zasloužená.

Potvrdili jste si proti Spartě, že byste se mohli rvát o přední příčky?

Může nám to dodat sebevědomí, ale je těžké něco vyhodnocovat po prvním zápase. Na podzim jsme zvládli zápas na Baníku a pak byla černá série. Je to sice klišé, ale musíme pracovat zápas od zápasu. Musíme být sebevědomí i v dalších těžkých zápasech, už další kolo na Slovácku, které je doma hodně silné. V takových zápasech se ukáže, kde můžeme být a kde ne. My si myslíme, že se o to prát můžeme, ale vždycky to ukáží až zápasy.

Čekal jste jinou Spartu?

Čekali jsme, že budou hrát spíš kombinačně odzadu, ale docela to zjednodušili. Nechali jsme je natáhnout presinkem a hráli jsme to na útočníky. Byl to zápas o odražených míčích, kdo získá druhý balon. Kdo ho měl, vytvořil si tlak.

Jak moc vaše plány naboural rychlý gól Sparty?

Vždycky vás to zlomí. Zbytečný gól, byla to taková střela nestřela. Škoda. Ale nepoložilo nás to, hráli jsme to, co jsme si řekli. Chtěli jsme být nebezpeční a nakonec nás to odměnilo gólem.

Lámal se zápas v odvolané penaltě Sparty chvíli před vaším gólem?

Když ji rozhodčí odpískal, tak jsem si říkal, že je to hodně špatné, ale Kuba Trefil nás uklidňoval, že se ho vůbec nedotkl, že stahoval ruce, že by penaltu mohl odvolat. Ale nikdy nevíte. Ani u VARu tady v Česku…

Jak jste vnímali nešťastné zranění Čvančary?

Každé takové zranění je smutné, hlavně ať je v pořádku a může co nejdřív naskočit.

Nastoupil jste s krátkým rukávem, nebyla vám zima?

Radši hraju, když mi je trošku zima, abych víc běhal. Ale zima mi nebyla, zápas vás vtáhne, párkrát se poušťoucháte a jste ve varu.

Nenastupuje na křídle, ale víc pod hrotem. Jak vám nová pozice sedí?

Je to také o zápase, jak sedne. Z podhrotové pozice mi vyhovuje, že můžu nabíhat doleva doprava. Je to těžší při návyku na presink, ale vždy si k tomu něco řekneme. Úkoly se snažím plnit. Jsem rád, že jsem dostal důvěru. Každý hráč chce hrát a je jedno na jakém postě. Hlavně, aby se dařilo týmu.

Celou kariéru se vám vyčítají čísla, malá produktivita. V sezoně jste vstřelil třetí gól. Jste s tím už spokojenější?

Nejsem spokojený, čekám od sebe víc. Ale pro mě je důležitý výsledek, práce pro tým. Sice jsem říkal, když jsem sem vracel, že bych chtěl být jiný, ale nejde to změnit. Na Slovácku jsem pod trenérem Svědíkem chtěl hodně pracovat a góly bohužel nepřicházely. Na začátku kariéry jsem je dával, teď se to zabrzdilo.

Nemrzí vás, že fanoušci více řeší vaše čísla a neocení vaši poctivou práci v presinku, které si u vás tolik považují trenéři?

Člověk, který fotbalu rozumí, to vidí. Ten kdo vidí jen čísla, bude o tom mluvit furt. Kritiků je milion, fanoušků je málo. Důležitý je tým. Z týmového úspěchu máte největší radost. Nehrajeme individuální sport, ale týmový. Snažím se na hřišti pro tým nechat všechno. Pro mě je důležitá radost všech kluků, pak jsem taky spokojený, i když odvádím černou práci pro někoho. Stačí mi to, když vidím radost mančaftu po zápase, pak je to pro mě super.

Rezonovaly před zápasem více volby prezidenta, nebo porážka Plzně?

Bavili jsme se o obojím. Byli jsme rádi, jak volby dopadly. Výsledek Hradce nás zaskočil, ale je to nepříjemný soupeř, hraje se proti němu strašně špatně. Gratulujeme mu k vítězství.