Na druhou stranu naděje, které ve fanoušcích vzbudil nadějný rozjezd ligového ročníku 2020/21 jsou už zase v podstatě ty tam. I když do konce ligy zbývá v banku spousta bodů, je dost bláhové domnívat se, že by Sigma shrábla dostatečný počet, aby mohla pomýšlet na Evropu.

„Rozhodně neplánujeme soustředit se jen na pohár,“durdil se trenér Radoslav Látal ještě po remíze 0:0 na Bohemians.

Teď po dvou týdnech už to vypadá spíš jako realita. Hanáci porazili doma se štěstím po utrápeném výkonu Brno, ale pak prohráli se Zlínem.

„To je velká rána. Je to rána a bolí to,“ hlesl Látal. „Dva domácí zápasy jsme chtěli zvládnout. Teď jedeme do Plzně, týmy před námi body sbírají, ale uvidíme v dalších kolech,“ dodal kapitán mužstva Roman Hubník.

KAM ZMIZELO KOUZLO VETERÁNA?

Právě s jeho letním příchodem bylo spojeno vzepětí Sigmy z konce léta. Po osmi kolech byli Hanáci třetí. Kouč, který v minulé sezoně po nevýrazných výsledcích ocitl pod tlakem fanoušků i médií a na stadionu zaznělo i obligátní „Látal ven!“, zažíval pro změnu své nejlepší období u týmu.

Čím to? Příchodem zkušeného Hubníka zpevnila defenziva, ale ještě důležitější prý byla veteránova práce v kabině. Agresivní přímočará hra, na které Látal lpěl, nesla v ofenzivě ovoce.

Jenže Hubníkovo kouzlo jako by vyprchalo po nucené koronavirové pauze v říjnu. Na Slovácku Sigma ukopala plichtu 0:0, a pak porazila Karvinou 3:0, ale výsledek už neodpovídal dění na hřišti, což kouč i sympaticky přiznal.

Koronavirové přerušení mimochodem fatálně Sigmu zbrzdilo i na jaře 2020 a je to rozhodně další námět k přemýšlení trenérského štábu.

Každopádně od utkání s Pardubicemi v jejich azylu ve vršovickém Ďolíčku a inkasované branky na 1:1 v poslední vteřině nastaveného času se Sigma dosud vlastně úplně nevzpamatovala. Nejdřív začala málo vídaná série pěti remíz 1:1 za sebou, pak i porážky.

LÁTALOVA ÉRA TAKY NA REMÍZU

Remíza je pro šedesátku zápasů pod trenérem Radoslavem Látalem vlastně dokonale vypovídající. Jednak je to nejčastější výsledek jeho éry, ale především i samotné působení někdejšího fantastického fotbalisty na lavičce Sigmy je taková jedna velká plichta.

Jsou tu pozitiva. Bez diskuze. Začíná pod ním hrát supertalent Daněk, ale do mužstva zabudovává i další mladíky Zmrzlého, Chytila a Zifčáka. Poslední zápas se Zlínem, kdy tři ze čtyř jmenovaných byli mimo základ a dva dokonce mimo lavičku snad budiž výjimkou z pravidla.

Jestli se týmu pod předchozím koučem Jílkem vyčítala absence větší rvavosti a občas i nedostatečné kondice, obojí Látal do týmu dostal. První částečně, druhé zcela zřetelně.

Na druhou stranu pěkné ofenzivní kombinace Jílkova výběru jsou fuč. Na „hru bez rizika“ se často vážně nedá dívat. Pohledná utkání jako se Spartou (navzdory porážce 2:3) jsou výjimkou.

Do očí bije absence nápadu v ofenzivě. To, že z šedesáti zápasů pod Látalem je s 10 góly nejlepším střelcem Lukáš Juliš, který odehrál jen 14 zápasů, je doslova alarmující. Ukazuje to na výjimečnost sparťanského střelce. A na to, že Sigma směrem dopředu prostě nemá propracovaný systém, který by střeleckou hvězdu udělal z kohokoliv.

OTÁZKA ZA MILION

Má Sigma vlastně na víc? To je otázka za milion, nebo možná i za vyšší obnos.

„Sigma hraje lepší příčky, než na jaké má rozpočet. Vím, jak se pohybují rozpočty v jiných klubech a Sigma patří do druhé poloviny tabulky,“ řekl nedávno v rozhovoru pro Deník někdejší akcionář Josef Lébr.

Zase je tu ale i druhý pohled. „Kde jsme mohli být, kdybychom tak zbytečně neztráceli dobře rozehrané zápasy,“ opakoval zarmouceně Látal už tolikrát.

Na něm touha uspět v domácím olomouckém prostředí byla vidět vždycky. Až v posledním zápase byl nezvykle chladný a za celý druhý poločas skoro nevykoukl z lavičky. Může to signalizovat rezignaci, ale také nemusí.

Dvouletá smlouva mu každopádně končí v létě a vedení Sigmy si musí zodpovědět, jestli všechny peripetie prostě jen patří k budování mužstva, nebo je čas vydat se jinou cestou s jiným vůdcem. A rozseknout tohle správně by také zasloužilo šestimístnou odměnu.