Celou přípravu se nemohl radovat z vlastní branky, což je zvlášť u útočníka problém. Až přijel na Hanou znovu Zlín a Nešpor jediným gólem rozhodl o vítězství.

„Je to asi lepší takhle, že jsem nedal v přípravě ani jeden gól a počkal jsem si až na soutěžní zápas. Gól samozřejmě člověk vždycky prožívá, jsou to příjemné pocity euforie. Pro tyhle chvíle fotbal děláme,“ usmíval se po zápase.

Jak se z vašeho pohledu akce seběhla?

Faltič udělal pěknou akci a navedl míč. Nečekaně jsem od něj dostal míč na přední tyč, kam mám chodit. Všichni trenéři nám od mala zdůrazňovali, že právě tam máme chodit, je to vlastně jeden z nejjednodušších způsobů, jak ve fotbale padají góly. V tomto prostoru se máme pohybovat. Ten centr byl teď navíc opravdu ideální, ideální výška, přesně do náběhu.

Měl jste ale také ještě jednu další příležitost.

To byla škoda, protože ta situace nebyla zase tak složitá. Dostal jsem to trochu dozadu, ale tím se neomlouvám, protože jsem si to převzal špatně prvním dotykem. Pak jsem měl míč pod nohou. Snažil jsem se to poslat na zadní tyč, ale gólman už tam ležel.

Bral jste při vyloučení Yunise, že teď je tady ta pravá šance se ukázat?

Člověk už má nějaký věk. Já už jsem to říkal dřív, že jsem rád za každou minutu. Ať budu hrát deset minut, víc, nebo míň, vždycky se budu snažit dát maximum pro tým, abychom vyhráli. Na začátku ligy máme těžký los, co si budeme povídat. O to je to radostnější, že jsme po porážce v Plzni získali tři body, když teď jedeme dvakrát ven.

Přijde teď na kopačky lehkost? Dnes bylo vidět, že nervozita zřejmě trochu pracovala.

Je to tak, bylo to vidět. Hlavně v ofenzivě. Měl tam třeba Kuba Plšek střelu, nebo i já a vypadalo to tak křečovitě. Ale myslím, že je to i trochu začátkem ligy. Věřím, že si to teď trochu víc sedne, aby to vypadalo líp a ne tolik kostrbatě.

Zápas jsme především odmakali

Bylo to se Zlínem hodně o trpělivosti?

Ze hřiště se to utkání často hodnotí hodně složitě. Kdybych byl na tribuně, tak to určitě zvládnu zhodnotit líp. Zlín tam měl taky nějaké závary. Myslím si, že jsme ten zápas především odmakali jako jeden tým. Obránci vyhrávali souboje, podržel nás brankář Reichl a všichni jsme hlavně kladli důraz na to, že tady jsme my doma a tady se nám budou těžko dávat góly. V tomto směru jsem rád, že jsme udrželi nulu, protože v minulé sezoně jsme tady doma dostávali spoustu gólů. Ta trpělivost vepředu k tomu patří. To musí být. Dali jsme jeden gól a vyhráli. To je super.

Závěr byl trochu hektický, souhlasíte?

Ano, ale to tak bývá. Soupeř, který prohrává, zjednoduší hru, posílá dlouhé míče do vápna. Zlín tam měl Poznara, který dobře pokrývá míče a váže na sebe bránící hráče. Byly tam nějaké závary, ale naši obránci to všechno zvládli.

Přišla pro vás osobně, ale i v herním pojetí celého týmu, pod trenérem Látalem nějaká větší změna oproti tomu, co po vás chtěl trenér Jílek?

Můj dojem je, že jsem víc ve hře. Celkově jsme naši hru zjednodušili a myslím si, že i víc pracujeme dohromady jako jeden tým. Věřím, že to ponese ovoce.

O trenérovi: každý má svou vizi

Vyhovuje vám tento způsob víc?

Je pro mě příjemnější, že se dostanu k míči častěji. Je to víc kontaktní. Nemám rád, když se míče dotknu jednou za patnáct nebo dvacet minut a míč se obehrává pořád dokola. Myslím si, že i pro diváky je to zajímavější, když se něco děje. Centr, odražený míč, souboj střela. Ale je to asi individuální. Někomu se určitě víc líbí fotbal po zemi a čekání na šanci. Tím ale nechci říct, že pod trenérem Jílkem to bylo špatně. Každý má zkrátka svou vizi.

Nyní máte v mužstvu po příchodu Tandira dalšího konkurenta. Co na to říkáte?

Za mě je to super. V každém mužstvu, kde jsem byl, tak konkurence byla. Ne tři, ale klidně čtyři nebo pět útočníků. Tak to má být, protože konkurence je zdravá a donutí vás ze sebe vymáčknout maximum. Za mě je to ohromě pozitivní, stejně jako Izzy je pozitivní kluk. Mám tyhle temperamentní Balkánce rád.

Do boje o místo jste ale vykročil správně, když jste se hned trefil. To potěší, ne?

Samozřejmě, že je to příjemné, zvlášť u mě, když nejsem žádný gólostroj. Ale nikdo by vám neřekl na mém místě asi nic jiného, než tu klasickou frázi: Je jedno, kdo dá gól, hlavní je jediná věc, že jsme vyhráli.