Kromě toho ještě letní posila zahodila jednu vyloženou šanci a dokonce i penaltu. K tomu si osmadvacetiletý útočník přivodil nepříjemné zranění v oblasti krční páteře, které mu vystřelovalo i po zápase bolest až do pravé ruky. Docela dost událostí na 77 minut, které na hřišti strávil.

„Hlavní je, že se vyhrálo. Máme tři body a to je nejdůležitější,“ pousmál se.

Sigma se dnes předvedla úplně jinak, než je zvykem. Byl plán hrát vysloveně jen na nákopy a absolutně neriskovat?
Byl to plán. Věděli jsme, že Slovácko hraje podobně, takže jsme byli připravení na to, abychom byli blízko u sebe. Musím smeknout klobouk před Kalvim, který se stáhl na stopera, nebo před Plšou, který hrál šestku. Plán byl hru zjednodušit, sbírat druhé míče a z nich potom ohrožovat branku. V předchozích utkáních se nám moc nedařilo. Dnes jsme ale dali rychlý gól, což nám pomohlo.

Jak důležité bylo, že jste hned po šesti minutách uťali sérii bez vstřeleného gólu, která trvala tři zápasy?
Od začátku jsme věděli, že se musíme zlepšit v agresivitě. Je to o emocích, nasazení a o tom, jak se k tomu člověk postaví. Prostě chlapský fotbal. U gólu tam byla super práce Pilky, který míč vrátil před branku. Já jsem se otáčel a trochu jsem předvídal, že by tam mohl přijít. Pro obránce je to těžké, když nejsou zformovaní.

Vy sám jste měl ještě další dvě možnosti, jak náskok pojistit.
Ta první šance, kdy jsem šel sám a zkoušel gólmana přehodit, šla na bránu. On to ale chytil a vyrazil na roh. Nevím, jestli se to dalo třeba řešit líp střelou po zemi. Byl jsem z úhlu, tak jsem ho chtěl přehodit. A penalta… to je pro nás asi zakleté. Jak se říká, penalta se chytit nedá, jen špatně kopnout a já jsem to kopl špatně. To se určitě dalo udělat jinak.

SK Sigma - FC Slovácko1:0
Sigma zahodila penaltu, ale po boji Slovácko zdolala

Chtěli jsme to hlavně ukopat

Jinak to ale moc pěkný fotbal nebyl. Šancí bylo na obou stranách minimum.
Chtěli jsme to hlavně ukopat. Slovácko opravdu žádnou šanci nemělo, aspoň si nic nevybavuju. My ale potřebujeme v současné situaci sbírat body. Je jedno jak. Dnes se to podařilo. Ty tři body jsou dnes pro nás cennější, než kdybychom hráli hezký fotbal a buď remizovali nebo prohráli.

Mohl váš netypický způsob hry zaskočit i soupeře?
Možná ano. Vždycky jsme zatím chtěli hrát odzadu konstruktivně. Rozehrávat po zemi a tak dále. Většina týmů už na nás ale čekala, chystala si na nás presink a my jsme míče ztráceli. Dlouhé míče nejsou moc líbivé, ale člověk tak udělá kus hřiště. Dvořka a Haus (Pavel Dvořák, David Houska – pozn. red.) posbírali druhé míče, rozhodili je do lajny a byli jsme na jejich polovině. Bylo to nebezpečnější než rozehrávání na naší polovině.

Jaké to bylo pro vás osobně, když vlastně každý míč šel okamžitě vzduchem dopředu, to znamená, že to byl jeden souboj za druhým.
Bylo to vyčerpávající. Občas jsem foukal jako tygr. Ani jsem několikrát nestačil vrátit a zůstal v ofsajdu. Ale jinak, když míč letí, tak mi to nevadí. Já se ve vzduchu cítím nejlíp. Člověk může opravdu snadno udělat kus hřiště, když to stoper správně nakopne. Ne jen odpálí, ale cíleně. Když budete mít blízko záložníky, tak je šance, že se to k nim odrazí, i když souboj nevyhrajete. Nebo se dá míč prodloužit, když jde někdo za vás. Myslím, že nám to celkem vycházelo a připravení jsme byli dobře.

Vy sám jste dal pátý gól. Jak jste spokojení se svou bilancí?
Vždycky to může být lepší. Nejsem člověk, který by byl snadno spokojený. Něco už jsem si v životě zažil. Chci dávat góly a pomáhat týmu. Asi každý ofenzivní hráč by k tomu tak měl přistupovat. Každý může pomoct týmu, i když má třeba nula gólů. Tým je vždycky víc než jednotlivec.

Jiří Ondrušek.
Nečekaný hrdina Ondrušek: Dva góly? V extralize poprvé. S Fořťákem jsme kamarádi

Klobouk dolů, jak to Kalvi uskákal

V minulých zápasech šla od vás kritická slova směrem k obraně, nebo k celé defenzivě mužstva. Dnes přitom hrála v hodně netypickém složení. Jak se vám líbila?
Před kluky opravdu klobouk dolů za to, jak to zvládli. Ať Lukáš Kalvach, Plša i třeba Zahry. Pro hráče je to opravdu složité a něco jiného, když celý život hrajete nějaký post a trenér vás pak zničehonic postaví na jiný. Klobouk dolů, jak to Kalvi uskákal, jak četl hru. Myslím si ale, že všichni jsme odehráli zápas, kdy jsme splnili, co jsme měli. Rychle jsme dostupovali k hráčům a sbírali druhé míče. Opravdu tam moc fotbalovosti nebylo. Nakonec jsme ale zvítězili.

Jak to vypadá s vaším zraněním?
Myslím, že mám něco s krční páteří nebo s nějakým nervem. Dvakrát jsem tam dostal. Už z minulosti mám to pravé rameno takové vyviklané. Doufám, že to nebude nic vážného.

Jak moc limitující to bylo?
Po tom druhém souboji už mi to střílelo i do ruky a byla to taková bolest, že jsem nevěděl, co s ní mám dělat, hlavně, aby to přestalo. Pokračovat už nešlo. Půjdu teď na vyšetření, budu se tomu věnovat s fyzioterapeutem a uvidíme, jak to bude na zápas s Baníkem.

S čím pojedete na poslední zápas do Ostravy?
To je otázka spíš na trenéra. Musíme se na to připravit, je to poslední kolo. Ale nám nezbývá nic jiného, než sbírat body. Když budeme hrát hezky a body mít nebudeme, tak tady na sebe budeme jen koukat a hledat chyby. Když sbírat budeme, tak se nám odlehčí a můžeme pak přidat zase i nadstavbu.

Dá se tedy čekat zase válka?
Nemyslím si, že to tak musí být. Na každého soupeře se připravujeme jinak. Nechte to na trenérovi, aby nás připravil. My si musíme vzít pozitiva třeba z toho, jaké dnes bylo nasazení, nebo jak zodpovědně jsme k zápasu přistoupili.

A co když bude zase penalta? Kdo na ni půjde?
Já si to klidně vezmu znovu. Je to pořád jenom fotbal. Já to tak beru. Když se třeba dozvím, že známý z Pogoně Štětín má nádor na mozku a musí jít na operaci, tak to jsou podstatně důležitější věci, než když člověk nedá penaltu. Hlavně se z toho neto…

Volejbalistky Olomouce (v modrém). Ilustrační foto
Olomoucké volejbalistky zkrotily Šelmy a dál neohroženě vévodí extralize

VÍCE O ZÁPASE SIGMA - SLOVÁCKO ČTĚTE V PONDĚLNÍM VYDÁNÍ OLOMOUCKÉHO DENÍKU