Prosadili jste se v sedmé a jedenácté minutě. S jakým záměrem jste šli do utkání?
Chtěli jsme do zápasu vstoupit aktivně, eliminovat přednosti Sparty a nepustit ji do rozehrávky a na míč, protože je v tom silná. Chtěli jsme být agresivnější, daleko přímočařejší a samozřejmě kvalitnější než v Hradci, kde jsme to nezvládli.
Hráli jste v rozestavení se třemi stopery, proč?
Rozestavením jsme možná Spartu zaskočili, ale pro nás to byla nutnost, protože nám vypadli Zahradníček, Matoušek, Daněk, González, takže jsme neměli krajní hráče a museli jsme zvolit hru se třemi stopery. Kluci to zvládli velmi dobře, naprosto fantasticky a úvod nám strašně nahrál, mužstvo získalo sebevědomí a Spartu jsme drželi na distanc. Kromě závěru a dvou šancí si nevytvořila nic.
Máte tedy tento styl už zažitý, že do něj můžete kdykoliv přepnout?
Na jaře jsme to nepoužili, přitom to je velmi zajímavé a inspirativní rozestavení, protože skýtá velké možností ať už v tlaku nahoře nebo co se týče výstavby. Když soupeř chce hrát, tak to v defenzivě nabývá v účinnosti. Hráčů ve vysokém presinkovém postavení je více, ale zároveň je slušné i zajištění. Když už se Sparta odhodlala k dlouhému nákopu, tak jsme měli všechny odražené míče. Vyhrávali jsme první hlavy a Sparta neměla první ani druhý balon.
Hlavně v úvodu jste často útočili přes vaši pravou stranu, chtěli jste využít toho, že defenziva není nejsilnější stránkou Ladislava Krejčího?
Kdybych měl úplně odkrýt karty, tak jsme nechtěli, aby Sparta hrála čelem dopředu. Nemá tak vysoko krajní beky jako Slavia nebo Plzeň. Chtěli jsme je zavírat, aby hráli do středu, protože jsme věděli, že Bořek Dočkal hraje až ve vyšší pozici, takže když budeme mít dobrý tlak, halvbeci budou vysoko, tak budeme schopni získávat balony a chodit do protiútoků. Krejčí i Wiesner mají přednosti spíše do ofenzivy. Bylo dobře, že na kraji nastoupil Juraj Chvátal, byl odpočinutý, o víkendu zvládl zápas za béčko, takže i sebevědomý a instrukce byly, aby šel přes Ládika. Bylo vidět, že defenzivní činnost není jeho doména. Celkově jsme po hráčích chtěli, aby si přes oba dovolili jít dovnitř.
Radim Breite dal gól a přidal asistenci po rohovém kopu.
Radim vůbec standardky kopat nechtěl, ale museli jsme k tomu přistoupit. Jurajovi Chvátalovi ani Ondrovi Zmrzlému to moc nešlo. Radim to od prvního tréninku trefoval dobře. Ona Sparta dlouhodobě hodně inkasuje ze standardek, ale na druhou stranu se z nich také dost prosazuje, ale to jsme naštěstí pohlídali. V tomto jim Hancko chyběl strašně moc. Pro Radima byl vstřelený gól velký bonbonek. Vnímám, že to je spíše hráč do destrukce, bojovník a on musí sám sobě dokázat a přesvědčit se, že to tak není. Že je schopen i v jeho věku pracovat v technickém zlepšení, potenciál na to má. Také nám strašně pomohl Lukáš Greššák. Podal evidentně dobrý výkon a podržel je.
Sparta vás ani ve druhém poločase nijak nezatlačila. Vážíte si toho?
Sparta měla převahu jen z pohledu držení míče, ale pouze na vlastní polovině. Hodně se mluví o tom, že vedete 2:0 v poločase a mentalita favorita do druhého poločasu je zvrátit to. Říkal jsem si, že je důležité zvládnout prvních deset minut, které jsme zvládli velmi dobře, Sparta se k ničemu nedostala a obraz hry se nezměnil. Od 65. minuty jsem byl přesvědčený, že utkání zvládneme, protože jsem necítil od Sparty nebezpečí, což jde za hráči, kteří dokázali eliminovat přednosti soupeře. Jedna věc je Spartu porazit, to se může stát, ale druhá věc je ji přehrát, a to si myslím, že byl tento případ, což ve mně budí obrovské emoce a respekt týmu.
Navíc jste působil ve Spartě, je ta výhra o to sladší?
Ne z pohledu, že Jílek byl ve Spartě. Ale z toho, že Slavia, Plzeň, Sparta jsou top tři kluby v české lize. My jsme doma se všemi odehráli velmi dobrá utkání. Neměl jsem strach, že bychom to neměli zvládnout herně nebo přístupem, protože mentalita hráčů je v tomto velmi zrádná. Byl bych rád, kdybychom takto přistoupili ke všem utkáním, ale je to velmi složité. Něco ale do kabiny přijde za to, že jsem tam působil. Ale nevnímal jsem to jako souboj Jílka se Spartou. Chtěl jsem připravit tým na souboj Sigmy se Spartou.
Vaše vítězství sledovalo 9157 diváků. Jak jste si atmosféru užil?
Sparta prostě táhne. V Olomouci asi nejvíc z té top trojky. Byl jsem zklamaný, když proti Plzni přišly čtyři tisíce, byť tady lidé vytvořili dobrou atmosféru. Ale kvůli tomuhle hráči a trenéři dělají sport. Emocionalita z hřiště a tribun je pak nádherná. Velmi dobře fandili sparťanští fanoušci, postupem času se více přidávali i naši. V závěru už to byla velká euforie, velké emoce. Zaslouží si poděkovaní a byl bych rád, kdyby to byl v Olomouci standard, ale vím, že je dlouhá cesta k tomu, abychom dostali na tribuny v průměru šest, sedm, osm tisíc fanoušků.
Výrazně jste promluvili do hry o titul. Dvakrát jste sebrali body Plzni, teď Spartě. Nemrzí vás, že nejste v top šestce?
Štve nás to. My pracujeme s týmem stejně, připravujeme jej stejně na Hradec jako na Spartu. Na ni nebyla žádná zvýšená příprava, naopak jsme měli ještě méně času. Potom z toho ale vypadne něco, co je nehodnotitelné, a to v Hradci bylo. Musíme si pak odpovědět, jestli to je chyba hráčů, trenérů, kde je ta chyba. Odpovědi hledáme, ale je to diametrální odlišnost v tom, co jsme předvedli v Hradci. Za to jsem hráče hodně káral a bylo tady dusno. Nebylo tam nic, sebevědomí, běžecký výkon, scházelo úplně všechno. Ale OK, může se stát, jednou za sezonu. Jsem rád, jak k tomu kluci proti Spartě přistoupili a když to řeknu jednoduše, tak si koupili odpustek. Ale jednoznačně jsme v šestce měli být. Proti Spartě hráči ukázali, že když zvolíme správný přístup, jsme schopni hrát s kýmkoliv.
