Jak jste spokojen s přípravou?

Václav Jílek: Rozhodně jsem spokojen. Když se budeme bavit o Maltě, tak to sice bylo velmi krátké, čemuž jsme ale dokázali přizpůsobit program. Jediný problém byl, že nám tam vypadli dva nebo tři hráči, které jsme si ještě chtěli ověřit. Nakonec si ale myslím, že jsme tam našli určité optimum pro sezonu. Jsme si ale samozřejmě vědomi toho, že když to šlo na Maltě, tak to nepůjde samo i nadále v lize.

S čím půjdete do jarní části sezony?

VJ: Když se budeme bavit o bodové stránce, tak s podzimem určitě spokojeni nejsme. A to hlavně z toho důvodu, že mnohá utkání ztrácíme v závěru. To nebyl problém jen letos, ale i loni. Věřím také, že už jsme našli důvod tohoto stavu a také klíč k budoucímu zlepšení. Při aktuálním tabulkovém postavení máme ale blízko do všech tří skupin. Věřím v to, že pokud zabojujeme, tak bychom mohli i o to šesté místo zabojovat. Na druhou stranu je ale blízko i skupina o záchranu. Do té ale rozhodně nechceme.

A jaký máte tedy recept na zamezení ztrát  v posledních minutách?

VJ: Každý si musí sám uvědomit, co se tam stalo a příště udělat vše pro to, aby se to neopakovalo. Myslím si, že je to hlavně v hlavách, protože fyzická stránka je dobrá.

Jaké jsou ambice pro pohár?

VJ: V něm budeme samozřejmě chtít dojít co nejdál.

Bavíte se v kabině i o pohárově Evropě?

VJ: Určitě ne. Nyní jsme ve fázi, kdy potřebujeme hlavně klid do závěru sezony. Nejdůležitější je hlavně nabrat sebevědomí a posbírat body. O Evropě se pak můžeme začít bavit, když budeme ve finále poháru anebo dvě kola před koncem atakovat pohárové příčky. V tuto chvíli si ale pokládáme úplně jiné cíle.

Sledujete i výsledky B-týmu a jejich hráčů?

VJ: Béčko samozřejmě sledujeme. A navíc tím, že mají ambici k postupu do 2. ligy, tak i my tam budeme hráče vytěžovat, s některými budeme ve stálém kontaktu a plán je takový, že jim budeme dávat „čuchnout“ k první lize tak, aby měli pocit, že k tomu mají blízko.

Pokud se postup nepovede, tak mladí hráči mohou ztratit další půlrok v třetí lize, i když třeba v druhé lize by hráli.

Ladislav Minář: Chceme s béčkem postoupit, ale kluci si to samozřejmě musí uhrát. Proto jsme nechali kádry trochu širší v návaznosti na covid, protože snad každý týden vám někdo vypadne.

Ale například Radka Látala jste pustili do Karviné.

LM: Máme tam totiž Slavíčka, kterého chtěly dva druholigové týmy do přípravy. Z Karviné jsme navíc vycítili, že by chtěli Látala do základní sestavy, tak jsme si vyhodnotili, že by to v tento moment bylo pro všechny strany nejlepší.

Mnoha hráčům po sezoně končí smlouvy. Jedním z nich je i Vít Beneš. Řekl jste někomu na rovinu, že ho čeká poslední půlrok v Sigmě?

LM: To jsem nikomu neřekl. Důležitým měřítkem k dalšímu prodloužení smlouvy ale bude zdravotní stránka hráčů. Někteří navíc ani prodlužovat nechtějí. Z devadesáti procent mě ale zajímají všichni hráči a dál se rozhodneme podle jejich zdraví. Nemůžeme totiž kádr zbytečně nafukovat, protože nějaké platové mantinely mít musíme.

Jak to vypadá se zájmem o Václava Jemelku?

LM: Důležité je, že nikdo nebude odcházet. Mohu nyní potvrdit, že na Vaška jsme dostali konkrétní nabídku, za kterou jsme poděkovali a následně ji odmítli. Rozhodla sportovní stránka. Měl sice na podzim zdravotní problémy, ale jinak drží víc než starší kluci. Nemůžeme si dovolit nemít zase na zápas ani jednoho připraveného stopera, jako se nám to stalo na podzim. Ta nabídka nebyla ani špatná. Nebyla ale ani taková, že bychom se z ní měli zbláznit. Třeba se bude moct dál jednat po dobrém jaru. Smlouvu má u nás až do roku 2024.

A o Kryštofa Daňka?

LM: O něj konkrétní zájem nebyl.

Je post stopera tím, kde vás nyní tlačí bota nejvíce?

VJ: Je to zase otázka zdravotního stavu. Myslím si, že kvalita stoperů je dobrá. Když je ale nemáte k dispozici, tak pak ten problém samozřejmě nastává. Záleží také na jejich věkové struktuře. Někteří jsou zkušenější a někteří méně, ale prvotní je vždy zdravotní stav. Já si myslím, že jsou už natolik protřelí tou ligou, že tu odpovídající kvalitu prostě mají. Například Václav Jemelka maká, ukázal stoupající formu.

LM: Jenom doplním, že největší problém cítíme ve středové řadě. Hlavně se to týká individuální kvality hráčů. Proto se tomu snažíme i přizpůsobit způsob hry. Kluci jsou sice pracovití. Cítíme ale, že kvalita na míči vedoucí k tomu, abychom byli v zápasech dominantní, tam bohužel chybí.

Co datový skauting? Má od příchodu Dominika Radiče v Sigmě zavřené dveře?

LM: Je to tak. Zkusili jsme to jednou a vůbec se to nepovedlo. Když něco zkusíte a hned se to nepovede, začnete k tomu mít určitý odstup. Navíc to není jen o zanalyzování a doporučení, měsíčně to stojí velké peníze. Řešíme každou korunu, a když jsme si pak spočítali, že by to každý měsíc stálo jako jeden nejlépe placený hráč v Sigmě, trochu se to zbrzdilo. Radiče jsme měli nasledovaného a cítili jsme, že je to padesát na padesát. Nechali jsme se přemluvit, ale nepovedlo se to, protože rozhoduje strašně důležitý faktor, kterým je přechod do české soutěže. Ve Slovinsku měl velmi dobrá čísla, ale adaptaci vám už žádný analytik nezaručí. Neříkám, že se k tomu nevrátíme, někdy bychom rozbor potřebovali, protože trenéři sledují spoustu hráčů. Je to trend, Sigma to třeba ještě v budoucnu využije, ale máme k tomu teď blok. Rozhodně to ale nehaním. Naopak.“

Jak je na tom klub po ekonomické stránce?

LM: Stejně jako každou sezonu. Když náhodou něco chybí, během ročníku s tím bojujeme, abychom měli vše vykompenzované. Jsem tady už devátý rok a nepamatuji si, že by hráči čekali třeba čtrnáct dní na výplatu. Navíc je výborné to, že klub nemá ani korunu dluhů.

Český fotbal prochází po konci Romana Berbra očistou, věříte v ni?

LM: Já tyto otázky nemám moc rád, a proto teď ani nebudu odpovídat. Pár let ten fotbal dělám a když vidím, jak někdo něco takhle vykládá… Znám zákulisí a vím, že je lepší se k tomu nevyjadřovat. Někteří se totiž vyjadřují a spíš by neměli. Já se do toho pouštět nebudu.

V prosinci jste dostal pokutu od disciplinárky LFA za vniknutí na hřiště. Dosud jste se k tomu nevyjádřil…

LM: Pokutu jsem přijal. Jelikož se v covidové době komise fyzicky nescházela, měli jsme to setkání on-line. Tam si mě vyslechli, otázky neměli žádné a pak udělali nějaký závěr. Měl jsem navíc jednu polehčující okolnost, protože jsem jeden z nejhodnějších a dosud jsem před ně předvolán nebyl. Celý podtext mého chování se vztahoval k druhému zápasu, kdy jsme byli několikrát hodně poškozeni a ještě nás tam zbili. Navíc jsme jim vyšli vstříc se změnou termínu. A oni nám v prvním zápase nespravedlivě vyloučili hráče a v druhém jsme zase prohráli gólem nególem. Nakonec to tam ve mně vybouchlo. Přiznávám, že to z mé strany bylo trochu buranské chování.