Dvanáct zápasů v dresu Sigmy čekal záložník Jan Vodháněl na první ligovou trefu. Osm minut před koncem zařídil střelou k tyči Hanákům remízu 2:2 s Hradcem Králové. V české nejvyšší sezoně se prosadil téměř po třech letech - naposledy se trefil 31. května 2020 v dresu Bohemians proti Českým Budějovicím (3:2).
„To datum bych nebral úplně zvláštně. Rok a půl jsem v Bohemce stál a potom jsem odešel do Rakouska,“ říkal pětadvacetiletý Vodháněl.
Když se na to tedy podíváme jinou optikou, branku slavil ve FORTUNA:LIZE po 25 zápasech. Mezitím přidal jednu trefu v rakouské Admiře, za kterou naskočil do čtrnácti duelů.

V létě pak zamířil na Andrův stadion a už půl roku si zvyká na nároky realizačního týmu okolo trenéra Václava Jílka.
„V Olomouci se cítím dobře. Je to tady těžké po kondiční stránce. Kterýkoliv hráč, co přijde, si na to musí zvykat. Myslím, že u mě se to už děje a zvykám si na to,“ potvrdil.
„Určitě udělal obrovský pokrok v kondiční připravenosti, kde to bylo ovlivnitelné tréninkovým procesem. Teď potřebujeme, aby byl plnohodnotně koncentrovaný mentalitou. To znamená soubojové chování, odpovědnost po ztrátě míče, což také zlepšil,“ přitakal svému svěřenci Václav Jílek.
Na jaře odehrál pět minut (plus nastavení) se Spartou, proti které mohl rozhodnout, ale z voleje přestřelil. Na Slovácku nenaskočil a proti Hradci šel na plac v 66. minutě. Nejprve loboval vyražený míč přes vyběhnutého Michala Reichla, ale odkrytou bránu minul. „Chyběly asi dva metry. Viděl jsem, že je venku a na zadní je místo, ale technicky a citem jsem to nezvládl,“ nehledal výmluvy. O pár minut později už uklidil míč k tyči z podobné pozice, ze které proti Spartě přestřelil.
„Byla to ale trošku jiná situace. Proti Spartě mi to šlo na volej a placírkou jsem to neuklidil, kdežto s Hradcem ano. Bylo to teď i blíž k bráně,“ popisoval Vodháněl.

Nebyl to jeho první gól v soutěžním utkání za Sigmu. Dvakrát se trefil v MOL Cupu při postupu přes třetiligové Zápy. Proti Hradci mu míč nachystal Antonín Růsek a dobrou práci odvedl Mojmír Chytil, který odclonil obránce a pustil míč na z druhé vlny nabíhajícího Vodháněla.
„Křičel jsem si na Moju a prý křičel i Jirka Sláma, který byl za mnou, že jsem sám. Takže kdyby to nepustil, tak bychom byli asi hodně naštvaní,“ usmíval se Vodháněl.
„Po gólu mi tam naskočila paralela s utkáním se Spartou. Jsem rád nejen za to, že dal branku, ale na hřiště přinesl hodně energie i agresivity. Bylo vidět, že chce a odměnou mu byl gól. Střídání odehrál velmi dobře,“ chválil Vodháněla trenér Václav Jílek.
S příchodem Vodháněla (zároveň i Matouška a Slámy a před nimi Zorvana) na trávník přešla Sigma z rozestavení 3-4-1-2 na 4-1-3-2 a Vodháněl naskakoval na krajní pozici pod dvěma útočníky. „Myslím, že to je pro něj ideální pozice. Není to podle mě vyloženě křídelní ani desítkový hráč. Byl jedním z krajních středových hráčů společně s Honzou Fortelným a mezi nimi pracoval Filip Zorvan,“ přiblížil Jílek.
„Musím podat co nejlepší výkon na kterékoliv pozici, kam mě trenér postaví. Když se teď hraje bez křídel, tak je pro mě těžké říct, že se cítím nejlépe na křídlech,“ řekl Vodháněl.

Je tak otázka, zda se po chvále od kouče objeví v základní sestavě v následujícím kole proti Liberci, které je na programu v sobotu v 15 hodin.
„Na tohle bych nechtěl odpovídat, to se musíte zeptat trenéra,“ uznal Vodháněl. „První dva duely jsme drželi sestavu s těžkými soupeři stejnou, proti Hradci jsme do ní sáhli. Vnímám to tak, že je tady dvacet kluků, kteří jsou schopni do kádru zasáhnout a konkurence se výrazně zvýšila. Hráči musí na každém tréninku dokazovat, že do sestavy patří,“ uzavřel Václav Jílek.
Vodhánělovi se otevírá šance i s ohledem na to, že jiný záložník Jan Fortelný, který se v závěru utkání s Hradcem Králové chytil za zadní stehenní sval a odkulhal ze hřiště, není momentálně v tréninku a potvrdilo se u něj svalové zranění. Délku absence však klub nekomentoval, záleží, jak se situace kolem hosta ze Sparty bude vyvíjet.