Nejen kvůli tomu je ale Mandousova sezona, jinak odchovance plzeňské Viktorie, životní. Kromě toho, že se konečně dočkal vysněného postu jedničky jej nejrůznější kolotoč událostí a především dobrých výkonů katapultoval až do reprezentace. Točí se kolem něj největší české kluby jako Slavia či Plzeň a s trochou fantazie se klidně může objevit ve výběru pro letní EURO.

„K tomu se neupínám. Vážím si toho, že jsem v reprezentaci mohl být, ale je to o několik levelů výš. Ale v době koronaviru se asi může stát opravdu cokoliv,“ říká osmadvacetiletý sympaťák.

Je pro vás desátá nula milník, nebo tyto statistiky tolik neprožíváte?

Zaprvé bych chtěl říct, že především těch nul mohlo být daleko více. Bavili jsme se o tom i s klukama. V několika zápasech, které jsme nakonec jen remizovali, jsme inkasovali až v závěru. Rozhodně si vážím každého čistého konta. Pro gólmana je to vždy třešnička na dortu.

Tomáš Binar
Fotbalový návrat do Česka si teď nedokážu představit, říká Binar

Řešíte čistá konta se spoluhráči po zápase? Bývají na to často navázány i finanční prémie…

Hned po zápase určitě ne, ale v týdnu, když už je pak odlehčenější nálada, tak na to nějaký vtípek padne.

A sledujete tabulku vychytaných čistých kont, kde jste druhý v lize?

Já osobně ne. Soutěžíme hlavně jako tým. To je hlavní. Pochopitelně chceme těch nul nasbírat co nejvíc. Je to jednoduché. Když nedostanete gól, nemůžete prohrát.

Berete tuto sezonu jako zatím svou životní. V Sigmě jste jasné číslo jedna, k tomu reprezentace…

Je to tak. Konečně jsem jednička, chytám všechny zápasy. Je to určitě průlomová sezona. Věřím ale, že se nijak nezaseknu a bude to ještě dál gradovat.

Zatím to graduje slušně.

Reprezentace je určitě veliký úspěch. Nesmírně si toho vážím. Musím ale pořád dokazovat, že tam patřím. Když jsem byl na srazu a viděl jsem kluky, se kterými jsem trénoval, tak je třeba říct, že to je opravdu o několik levelů výš. Moc jsem si to užíval a byl jsem rád, že jsem tam mohl být.

V čem je ten rozdíl?

Je to v rychlosti, v myšlení hráčů v zakončení. Hráči používají třeba i jiné způsoby kopů a zakončení, než kluci v lize, nebo tady u nás na tréninku. Když zmíním třeba Patrika Schicka, tak to je hráč s neskutečným zakončením. Přál bych to vlastně každému, aby si to mohl zažít aspoň na tréninku. Od něj by se mohli ostatní učit. Je to opravdu extratřída.

Jak moc vám pomohl záskok z loňského září, kdy se na poslední chvíli v divoké atmosféře dával dohromady náhradní tým na zápas se Skotskem? Bavil jste se o tom s trenéry?

Myslím, že je jasné, že mi pomohl. I s trenéry jsme se o tom bavili. Když jsem v tom zápase obstál a všichni jsme vlastně odehráli velmi dobrý zápas, zviditelnil jsem se a všechno se trochu nakoplo.

David Houska
Kde budu hrát? Zatím nevím, řekl Houska. Gól i zlomená smůla v Příbrami ho těší

Dodává příslušnost k reprezentaci sebevědomí i gólmanovi? Dovedu si to představit spíš u hráče v poli…

Určitě dodává. Zároveň je to ale velký závazek. Každý si řekne, že to je reprezentační gólman. Když pak uděláte chybu, tak vám to dají o to víc sežrat, což se mi nedávno taky stalo.

S Pardubicemi, kdy jste trefil odkopem protihráče a soupeř pak skóroval do prázdné branky.

Chtěl jsem hrát konstruktivně a nechtěl jen zakopnout míč do autu. Bylo to spíš velké štěstí pro hráče Pardubic, že mu to zůstalo přímo u nohy. Určitě ale nešlo o podcenění. Spíš jsem to měl řešit jinak. Ukázali jsme si to na videu, něco jsme si k tomu řekli. Buď to mělo jít do autu, nebo jsem měl zvolit jiný kop. Byl jsem z brány daleko, takže spíš ten aut. Každopádně už je to za mnou. Nebabráme se v tom.

Počítám, že i trenéři po vás budou dál chtít konstruktivní hru nohama, za kterou jste velebený.

Svou hru určitě měnit nebudu. Myslím si, že by to ani nebylo správné. Tohle se stává všem brankářům, klidně i v Barceloně.

I díky dobré hře nohama se o vás mluví často jako o perspektivě pro největší české kluby. Přemýšlíte o tom, jestli není čas posunout se v kariéře dál?

Každý se chce posouvat dál, to je bez debaty. Já ale tyhle věci neřeším. Od toho mám manažera, a ten mi řekl, že teď mi ani žádné nabídky říkat nebude. Jsem teď v Sigmě, soustředím se na Sigmu. Jsem takový, že když něco přijde, tak to prostě přijde. Nepřemýšlím o tom zbytečně.

Nejčastěji se mluvilo o Slavii a Plzni, kde jste vyrostl. Předpokládám, že potenciální návrat do Viktorky by byl pro vás lákadlem.

Plzeň je pro mě pořád „doma“. Teoreticky by ta blízkost domova nějakou roli hrát mohla. Ale já o žádné nabídce Plzně nevím. Na stole nic není, takže těžko říct.

Osmadvacet let na brankáře není žádný velký věk, máte ještě pořád fotbalové sny? Kam by vás to táhlo?

Je pravda, že na věk u gólmanů se dívá jinak, než u hráčů v poli. Mým snem byla vždy italská liga, ale upřímně, snažím se být větší realista (usmívá se). Je mi docela blízké i Německo, třeba ve druhé bundeslize by byly kluby, které by se mi líbily. Ale opakuji: Jsem teď v Sigmě a soustředím se zcela na ni.

Na snech určitě není nic špatného. Koho by před pár měsíci napadlo, že budete v reprezentaci. Tu v létě čeká EURO…

Na tohle vůbec nedokážu něco odpovědět (směje se). Jsou tam pořád přede mnou jiní gólmani. Teď jsem byl v týmu i proto, že byl zraněný Ondřej Kolář. Je tam Filip Nguyen, je tam Tomáš Koubek. Bude to na trenérech. Věřím, že všechno je možné. Ještě teď v době koronaviru, kdy se asi může stát opravdu cokoliv. Nijak přehnaně se k tomu ale neupínám. Hlavní předpoklad je, že musím chytat jako doteď a třeba ještě přidat nějaké nuly v Olomouci.

Tak co olomoucký sen: vyhrát pohár. Co vy na to?

Taky by to bylo krásné. Ale víme, kdo proti nám bude stát (Slavia – pozn. red.). Ani ještě ale nevíme, kdy se ten zápas bude hrát, takže se na něj nijak nepřipravujeme. Soustředíme se na Teplice. Ale se Slavií určitě budeme chtít postoupit.

Trenér Sigmy Olomouc Radoslav Látal
Látal za výhru v Příbrami zaplatí autobus, Hubníkovo zranění není vážné

Co říct k víkendovému zápasu s Teplicemi. Proti takovým soupeřům jsou to často ošidná utkání.

Je to tak. Teplice tady budou muset vyhrát, protože jim Brno už šlape na paty. Pod tlakem budou oni, ale i my budeme chtít doma vyhrát. Potvrdit výhru z Příbrami a pořád taky odčinit ty nepovedené Pardubice. V tom zápase byl náš výkon opravdu špatný, už od prvního poločasu. Se Slováckem jsme odehráli podle mě skvělý zápas, ale neproměnili jsme hodně šancí. V Příbrami to bylo bojovné, tři body byly hodně cenné. Já osobně jsem tam snad nikdy nevyhrál, takže jsem si to taky užíval.

Nemusel jste taky něco věnovat řidiči autobusu jako trenér Látal?

Nene, o té sázce jsem ani nevěděl. Dozvěděl jsem se to až z novin (směje se).