Jaké byly souboje s Haalandem?
Jiné, než jsem čekal. Když ho sledujete v televizi, jak dává spoustu gólů, tak máte k němu obrovský respekt. Ale když nemá servis top hráčů, tak je to obyčejný hráč. Nebo takhle, top hráč, který se dá ubránit s pomocí spoluhráčů a týmovosti. Samozřejmě v soubojích jeden na jednoho je to složité, protože má všechno, je to top světová klasa.
Bolely ty souboje?
Řekl bych, že ne. Je to férový hráč, super zápas a spousta zkušeností.
Jednou vás tam sroloval a tým zachraňoval po hlavičce Staněk.
Udělal jsem maximum, to je ta top klasa. Šel tam skvěle. Kila, váha, výskok, dynamika. To se složitě brání. Kdyby to bylo naopak, tak hráč, co jde proti, má výhodu, protože jde proti a má sílu v prvních krocích směrem dopředu. Jindra podržel a to je ta týmovost, o které jsem mluvil. Na souboje jeden na jednoho nemůžete spoléhat.
Stihli jste si něco říct?
Ne, nejsem komunikativní typ. S hráči, které neznám, během zápasu nemluvím.
Sám jste dal první gól v reprezentaci, jaké byly pocity a kolik to bude stát?
Pocity normální, pro mě je důležité, že jsme vyhráli. A nevím, jak to bude drahé. Normálně, nic moc (smích), je to přátelský zápas, ale jsem připravený na všechno. Jsem rád, že jsem to dal, ale neřeším, kdo střílí góly. Nejdůležitější je týmový úspěch.
Byl gól odměnou za ten asi osmdesátimetrový sprint?
Já tam takhle chodím vždycky. Ale doufám, že jo. Nechtěl jsem to vypustit. Když jsem viděl, že Suk (Tomáš Souček) vyhrál důležitý souboj o odražený míč, tak jsem věřil, že to tam přijde. Přišlo to přímo mně na hlavu, věděl jsem, že to je stoprocentní šance a musím proměnit.
Jak hodnotíte premiéru pod novým trenérem?
Vítězství se hodnotí vždycky pozitivně. Začátek jsme měli slabší a postupně jsme se do toho dostávali. Vzhledem k tomu, proti jakým jménům jsme stáli, jsme ukázali charakter, který nás poslední roky zdobí a týmovostí jsme to otočili.
S jakým plánem jste do zápasu šli?
Chtěli jsme do toho vstoupit aktivně bez nějakého tlaku. Užít si zápas, protože o nic de facto nešlo, byl to přípravný zápas. Norsko nás po pěti minutách zatlačilo do hlubokého bloku a my jsme se z toho nedokázali vymanit. Dobře nás presovali a měli kvalitu na míči. Měli jsme přílišný respekt. Potom přišla desetiminutová pasáž, která vyvrcholila gólem a byli jsme poté vyrovnaným soupeřem. Do konce poločasu to bylo padesát na padesát. Úvodních pětadvacet minut druhé půle byl soupeř lepší. Řekli jsme si, že musíme podržet míč a čekali jsme na šance, které v závěru přišly. Byly tam nejprve náznaky a potom ta standardka, kterou Tony (Antonín Barák) trefil. Potom už neměli sílu na to, aby s tím něco udělali.
Vnímal jste, že vám pomohli střídající hráči?
Také nám pomohlo, když šel Haaland dolů. Trošku se to tím odlehčilo. Druhá věc byli ti střídající hráči, když jsme vepředu podrželi míč a závěr jsme měli lepší.
Je výhra impuls pro tým?
Vůbec bych o impulsu nemluvil. Každý zápas za nároďák je impuls. Máte to štěstí, jste ti vyvolení, můžete reprezentovat svoji zemi a každý do toho vždy musí dát maximum nehledě na to, jestli se hraje přátelák, mistrák, nebo se mění trenér. Jsme rádi, že jsme to zvládli.
Jak jste se cítil ve čtyřčlenné obraně?
Jsem zvyklý ze Slavie, takže super. Byl jsem na to zvyklý, než jsem šel do Itálie a hraje se mi v ní dobře.
Týmu úplně nešla rozehrávka, v čem byl problém?
Řekl bych, že v hřišti a celkově v kvalitě terénu. Mohli jste vidět, že rozehrávka nešla ani Norům. Je to těžké dát dohromady hřiště, když tady před dvěma měsíci byla vánice a dva metry sněhu. Technické chyby, kterých se musíme vyvarovat, tam byly, ale je to přátelák a musíme si vyzkoušet různé styly rozehrávek, které můžeme využít v budoucnu.