Nejlepší střelec české reprezentace se po konci profesionální kariéry „uklidil“ domů. Už deset let (nepravidelně) obléká dres mateřské Smetanovy Lhoty. „Utíká to dost rychle,“ říká legendární útočník, jenž plné stadiony vyměnil za okresní přebor na Písecku.

V rozhovoru pro Deník hovoří mimo jiné o tom, jaký svůj gól považuje za nejhezčí a proč už nechodí do vzdušných soubojů.

Jeden gól, taková je bilance Jana Kollera z podzimní části sezony. Nechci být drzý, ale na vás je to málo, ne?
Není to žádná legrace. Každý další rok je znát, navíc když za soupeře vyběhnou mladí kluci… Musím se smířit s tím, že se do šancí už moc nedostávám. Vlastně s tím jsem smířený. Nevadí mi to. Nejsem ten obávaný kanonýr jako kdysi.

Počkejte, vy už nechcete dávat góly?
Neřekl bych, že je nechci dávat. Na druhou stranu se mi v útoku už tolik nelíbí, spíš se ze mě stal záložník.

Martin Pechlát během natáčení v Ostravě
Sparta nepřináší radost, řekl známý herec Pechlát. Okresní přebor byl doma hit

A někdy i gólman. Zaznamenal jsem, že jste se v jednom utkání postavil do brány. Co vás k tomu vedlo?
Máte pravdu. Způsobily to dvě věci. Zaprvé mám zdravotní problémy se srdcem, proto se šetřím a ani jsem na podzim tolik nenastupoval. A zadruhé nám chyběl brankář.

Skončilo to výhrou nad Skálami 4:1, čímž jste potvrdil, že jste opravdu univerzál. Deptal jste soupeře, nebo vás šetřili?
Nějaké střely na mě šly, žádná pohoda to nebyla. Navíc musím být sám k sobě kritický, ten inkasovaný gól jsem mohl chytit. Šlo o střelu zpoza šestnáctky, kterou se oni dostali do zápasu.

A slavili, že dali gól Janu Kollerovi?
Chvíli ano, ale nemyslím, že by na to měli dlouho vzpomínat. Navíc prohráli (úsměv).

Zkuste představit tým Smetanovy Lhoty. Koukal jsem, že sice evidujete zhruba čtyřicet hráčů, ale náhradníků na zápasy moc nebylo. Čím to je?
Lepíme to. V týdnu netrénujeme, scházíme se jen na zápasy. Rozhodně nemáme ambice na postup. Jsme takový průměrný tým. Ani nemáme mládež. A teď si vezměte, že v kádru jsou tři starší hráči, než jsem já. Zírám, jakou mají kondici. Takže když máme den, mladí jsou bez šance.

Sejdete se aspoň po zápase u piva?
To zase ano. V kabině máme klubovnu, takže často pustíme televizi, koukáme na fotbal a povídáme si. Třeba o Spartě.

Je sparťanů v mužstvu víc?
Bývalo to lepší, teď je stav vyrovnaný. Jak se slávistům začalo dařit, je jich čím dál víc.

Tomáš Holeš (vpravo) při derby se Spartou
Bitcoin i domy. Hvězdy Slavie a Sparty zhodnocují peníze, příkladem je Dubaj

Máte jinak ve Smetanově Lhotě dobré podmínky?
Tak tady nemůžu říct jediné špatné slovo. Starosta má rád fotbal. Sem tam děláme nějaké speciální akce, máme tým starých veteránů, do kterého už patří půlka áčka. Takhle si to představuji, že za klub hrají místní, který mají vztah k vesnici.

V klubu je i váš bratr a vaši synovci.
Brácha už nehraje. Ale s jeho syny si občas kopnu. Tam se geny Kollerů nezapřou. Ten starší je ještě vyšší než já. Takže když nastoupíme spolu, my dva jsme dohromady vyšší než celý tým soupeře (smích).

Nejen díky výšce jste měl skvělý výskok, dokázal jste dát balonu skvělou razanci. Pořád tím děsíte obránce?
Teď už ne. Šetřím se, chci balon po zemi. Neskáču, do hlavičkových soubojů nechodím. I kvůli tomu srdci.

Teď mi řekněte: Štěpán Kacafírek dal za podzim 47 gólů v III. třídě a vysloužil si titul Kanonýr Deníku, protože v celé zemi není lepší útočník. Jak byste to okomentoval?
Klobouk dolů, to je opravdu hodně. Já ho znám, hraje za Janovice někde u Kutné Hory (pozn. aut.: Červené Janovice). Mají kvalitu, přivedli tam další bývalé profíky. Hrát proti nim musí být docela za trest.

Fotbalista Štěpán Kacafírek.
VIDEO: Nejlepší fotbalový kanonýr v Česku. Kacafírek umí dát gól jako Schick

Kromě aktivní činnosti jste nově i funkcionář, dostal jste se do výkonného výboru okresního svazu na Písecku. To už vás tak štvaly poměry v českém fotbale?
Věřím, že krůček po krůčku se to bude zlepšovat. Dám vám příklad: dřív bylo skoro pravidlem, že se na konci sezony zápasy pouštějí, prodávají. Teď už ne. Aspoň mluvím za Písek. Tady se tím bavíme. 

A překvapily vás ty pasáže, co vypluly na povrch? V korupci podle všeho nešlo jen o druhou ligu.
Divil jsem se, jak moc to bylo organizované a kam až to došlo. Jak byl ten fotbal zkažený. Dokonce bych řekl, že jsme tady měli mafii. Teď jen doufám, že namočené kluby a lidi budou správně potrestáni.

Poznal jste někdy během své kariéry, že zápas byl slušně řečeno divný?
Já v Česku hrál naposledy v roce 1996. Když jsem se vrátil… No, překvapilo mě, jak to tu chodí. Ale už je lépe. Minimálně tady za náš okres mohu dát ruku do ohně. V minulosti se na konci jara zápasy pouštěly, teď ne. Spousta týmů spíš řeší, aby udržela fotbal, ne nějakou soutěž.

Nejvíce gólů v jednom zápase
Vladimír Šmicer a Milan Baroš se dívají Janu Kollerovi na záda. A nejen v počtu reprezentačních branek. Dvoumetrový čahoun vévodí i jiné statistice: v jednom utkání zaznamenal nejvíce branek. Stalo se tak v roce 2006 proti Makedonii, kdy síť rozvlnil hned čtyřikrát. Zmiňovaná dvojice má na svém kontě „pouze“ hattrick – Šmicer se předvedl proti Spojeným arabským emirátům, Baroš pomohl k demolici San Marina.

Pojďme k lepšímu tématu. Na jaký gól nejradši vzpomínáte?
Těžko říct, takových je. Hlavně mám rád ty z důležitých akcí, z mistrovství světa, Eura. Samozřejmě první gól v reprezentaci. A pak gól v kvalifikaci proti Skotsku. Dlouho jsme prohrávali 0:2, povedlo se to srovnat a já v 90. minutě vstřelil vítězný gól. A pak ten gól, po kterém jsme s Dortmundem slavili titul.

Jste nejlepším střelcem české reprezentace. Dal jste někdy - v jakémkoli zápase - víc než čtyři branky Makedonii?
Co si vzpomínám, víc ne, možná ve Spartě B ve třetí lize.

Víte, že když se o vás teď píše v cizině, je to i s přízviskem „Czech destroyer“?
To jsem nezaznamenal.

Ale potěší to.
Abychom byli upřímní. Měl jsem štěstí na skvělé spoluhráče. Není náhoda, že já a Milan Baroš jsme nejlepší. Ty fantastické přihrávky od ostatních je třeba připomenout.

Zmínil jste Dortmund a gól, který znamenal titul. Mně osobně utkvěla v paměti trefa z finále Poháru UEFA proti Feyenoordu Rotterdam. Za vápnem jste si na prsou zpracoval míč a hned ho napálil do šibenice.
To byl asi můj nejhezčí gól, vzhledem k tomu způsobu hry i dost atypický. Máte pravdu, ten se povedl. Akorát nestačil, jen korigoval výsledek a my finále prohráli.

Letos to bude dvacet let, co jste šel do brány proti Bayernu a nedostal jste gól. Ptají se vás na to lidé často? 
Teď už méně. Většinou když je nějaké jubileum, nebo se řeší absence brankáře. Nebo jednou, to se to objevilo v nej historických momentech. Byla to rarita, v tak vyhroceném zápase, kdy bylo jasné, že se bojuje o titul. 

V Německu jste dodneška nejlepším českým kanonýrem. Zaznamenal jste tam 61 gólů. Překoná vás Patrik Schick (teď 39), co myslíte?
Jestli zůstane v Bundeslize, tak mě překoná. A asi nejen tam.

Patrik Schick
Naděje pro baráž? Schick se vrátil do tréninku, jeho účast ale brzdí ultimátum

Přál byste mu přestup z Leverkusenu?
Rozhodně, souhlasím se spekulacemi kolem Bayernu Mnichov, ale jen v případě, že odejde Robert Lewandowski. Patrik by ho mohl krásně nahradit, je sebevědomý, mají podobný styl. Teď jen aby se brzy uzdravil a byl fit.

Ještě se chci zeptat na váš film. Premiéra byla odložena z února na srpen kvůli koronaviru?
Přesně tak. Ještě připadal v úvahu duben, jenže to zase půjdou do kin všechny světové filmy. Agenturou bylo doporučeno, abychom to posunuli až na srpen, tak to bude 11. srpen. Aspoň se budou dobře dělat doprovodné akce. Určitě i na nějakou exhibici dojde.

A už jste se na plátně viděl?
Surovou verzi ano. A o mě nejde, chci, aby se to líbilo lidem.

Nejlepší střelci v historii české reprezentace
Jan Koller 55 gólů
Milan Baroš 41 gólů
Vladimír Šmicer 27 gólů
Tomáš Rosický 23 gólů
Pavel Kuka 23 gólů