Příští rok to bude dvacet let od toho, co třetiligový Uničov vyřadil v poháru ligovou Sigmou Olomouc. Tehdy vyhrál 2:1 po brankách Volfa a Šalamouna. „Pohárový šok“ stálo na webu celku z nejvyšší soutěže. Byl u toho také Daniel Zavadil.

„Na ten zápas si pamatuju. Trénoval je Petr Uličný, hráli tam Roman Hubník, Martin Hudec, byl tam ještě i Stanislav Vlček,“ lovil v paměti dnes už osmačtyřicetiletý borec.

Měl pravdu kromě nich naskočili za Sigmu také Patrik Siegl, Rudolf Reiter, Ivo Krajčovič či Michal Hubník. Ale na Uničov si nepřišli.

Fotbalisté Velkých Losin remizovali na svém trávníku s Medlovem.
Ohlasy z KP: Podzimním mistrem Jeseník. Lutín na závěr zabral, Medlov remizoval

„Tohle byly nejlepší zápasy, byla to paráda a strašně jsme se vyhecovali. Když se vyřadí z poháru ligové mužstvo, tak je to taková satisfakce za ty roky,“ vzpomínal Zavadil.

Ten si za Uničov v poháru zahrál také proti svému bratrovi Pavlovi. „Hráli jsme proti Baníku, to jsme prohráli, ale oni dali gól snad až v 93. minutě,“ popisoval.

Kromě Uničova si ale vyzkoušel také druhou nejvyšší soutěž za Holici. „Když lidé chodili, tak to byla paráda. Přišlo třeba dva tisíce diváků. To byla euforie, na to už teď můžeme jen vzpomínat,“ je si vědom Daniel Zavadil.

Přesto, že za dva roky oslaví padesátiny, pořád se udržuje a když nastoupí, patří mezi opory Pňovic. Těm pomohl v minulém ročníku k udržení se v okresním přeboru a nyní? Nyní tento tým po půl sezoně tabulku stejné soutěže vede o jediný bod před Lužicemi.

„Docela mě to překvapilo, ale mužstvo se dobře posílilo. Přišel nový trenér a dal se tomu trochu jiný řád. Minulou sezonu jsme to hráli ve třech lidech a nakonec se zachránili. Už od zimy se ale začalo posilovat, vytvořila se osa týmu a je to jiné kafe,“ prozradil Zavadil.

Akce Repre mezi fanoušky v Galerii Šantovka. Tomáš Ujfaluši
Ujfalušiho bolavá kolínka drží. Olomouc by si zasloužila lepší repre zápas, říká

On sám ale v tomto ročníku příliš duelů neodehrál. „Bylo to vinou zranění, mám často svalové problémy. Také trénuji děti v Litovli, takže se mi to občas kryje,“ objasnil.

A kvůli tomu nestíhá ani trénovat. Přesto v posledním kole proti Újezdu zazářil. Poločas byl 1:1, a tak začal Daniel Zavadil úřadovat a hattrickem rozhodl o výhře 4:1.

„Povedlo se. Někdy to tak přijde. Spíše na góly nahrávám, ale teď to vyšlo. Odehrál jsem asi jenom sedm zápasů, tak jsem asi měl sílu,“ smál se. „Samozřejmě po mně kluci hned chtějí nějaký půl litr nebo nejlépe litr slivovice,“ dodal s úsměvem.

Titul podzimního mistra tak i díky němu zůstal Pňovicím. Je ale ve hře případný postup do krajské I. B třídy? „To je daleko, ale osobně jim do toho nechci moc mluvit, protože si přijedu z Litovle už jen zahrát. Okres je teď dobře poskládaný, jsou tam samí sousedé, vedlejší vesnice. Hlavně nás čeká ještě jaro a cesta je dlouhá,“ ví.

Přijde brácha?

V době, kdy ještě Danielův bratr Pavel Zavadil válel na ligových trávnících, byla otázka, zda se po konci kariéry nevrátí a nezahrají si spolu bok po boku. Zatím k tomu ale nedošlo.

„Trochu jsem ho lámal. Ale když skončil v Brně, tak dostal nabídku a začal hrát krajský přebor za Řepiště. Dotáhl si tam i mladého, takže hraje se synem. Bohužel se někdy ve třetím kole zranil a laboruje s kotníkem, takže spolu odehráli jen asi dva zápasy. Ale jejich trenér odešel do divize, tak to trénuje,“ přiblížil Daniel Zavadil.

Trenér Šternberka Ivo Lošťák.
Třetí místo? Nevypadalo to růžově, ale zasloužené překvapení, říká kouč Lošťák

Zatím to tak vypadá, že bratrské duo v Pňovicích diváci neuvidí. „Nevím, jestli se někdy vrátí a je otázka, jestli v tu dobu ještě budu hrát. Momentálně to řeším z týdne na týden. Když mi trenér zavolá, že jich je málo, tak jim jdu pomoct. Pořád má člověk fotbal rád a je rád, když v týmu je. Ale když to hodně bolí, tak si nadává,“ usmál se.

„Nemůžu vyloučit, že si spolu ještě zahrajeme, ale momentálně to ve hře není,“ uzavřel Daniel Zavadil.