Před pěti lety v jedné z olomouckých čtvrtí doslova vzkřísili z popela bájného Fénixe. Nejstarší olomoucký klub, založený už v roce 1912, se v létě 2015 vrátil na fotbalovou mapu po deseti letech v klinické smrti. A nyní se má tenhle ptáček čile k světu.

„Tak, jak funguje klub teď, jsme si to nemalovali ani v nejlepších snech. Kdybyste mi to před pěti lety řekl, tak bych vám odpověděl, že jste blázen. Sám bych tomu nevěřil. Máme čtyři mládežnická družstva a tým dospělých. Je to organizačně čím dál náročnější, ale jsou to příjemné starosti,“ vykládá Martin Čechovský, šéf klubu a jeden z hlavních hybatelů hodolanského znovuzrození.

V okresním přeboru Hodolany patří k favoritům. A z úvodních kol nové sezony se dá tušit, že mohou zabojovat o postup do I. B třídy. „Každý chce jít co nejvýš. My ale máme kádr poměrně starší, možná nejstarší v okresním přeboru. Nechceme se tlačit nahoru za každou cenu,“ překvapuje Čechovský.

„Kluci u nás hrají za párek a pivo, bez finančních odměn. A tak to chceme mít postavené i nadále. Buď kluci v Hodolanech budou chtít hrát a nebo jim umožníme jít jinam. Od nás se peněz nedočkají, protože na to, abychom někoho platili, zkrátka nemáme,“ vysvětluje záhy.

Více než o postupy a výsledky prvního týmu, jde teď hodolanským o mládežníky a fanouškovskou podporu. „Chtěli jsme mít hlavně mládežníky. Dát děti dohromady je těžké. Výborně se nám daří spolupráce se základní školou Řezníčkova, kde pan ředitel Miloslav Palát sport velmi podporuje. Celkově fungujeme na bázi vesnického klubu. Přece jen nejsme tak blízko centra města jako je třeba Černovír, Slavonín nebo Nové Sady,“ říká Čechovský.

O to větší sepětí s místní komunitou ale v Hodolanech panuje. „Obyvatelstvo je tady spíš starší. Kultura tady moc není, tak lidi vzali za svůj fotbal,“ dodává.

Podpora je vskutku rozsáhlá. Když ještě v srpnu neplatila žádná omezení přišla do Hodolan dvakrát necelá pětistovka diváků. A třetí divácky „nejslabší“ duel vidělo podle zápisu 425 diváků. O tom se ani nesní i klubům z vyšších soutěží. „Vznikla nám tady skupina Tour de Hodolany a postupně se to začalo nabalovat. Je to perfektní. Jezdí s námi i na zápasy ven. Členů přibývá,“ pochvaluje si Čechovský.

Čím to je? „Těžko říct. Zkrátka fungujeme jako rodinný klub. Všichni se mezi sebou známe a nikdo si na nic nehraje. Jsme taková velká rodina,“ dodává Čechovský.