Kliknutím zvětšíte
Seriál Deníku V rukavicích. Každý týden se můžete těšit na exkluzivní příběhy a rozhovory s gólmany z vašeho regionu.„Chytat jsem začal až někdy v mladších žácích. Přiznám se, že mě to do branky táhlo pouze, když jsme si šli jako děti zakopat za dům. Pak to ale tak nějak vyplynulo, že tým neměl brankáře, a tak jsem si do branky stoupnul i na tréninku a zůstal tam dodnes,“ říká 30letá opora Lipové, která dle svých slov poprvé s fotbalem začala zhruba v sedmi letech v Drnovicích. Tedy klubu s tehdy ještě prvoligovým A-týmem.
Tento gólman, který ve své kariéře absolvoval i jeden divizní start za Vyškov, si pak své začátky v poli lehce připomněl na konci minulé sezony na hřišti Litovle, když v pro něj již dlouho nezvyklé roli odehrál druhý poločas.
Od té doby samozřejmě došlo k nespočtu zápasů a v nich k ještě většímu množství zajímavých momentů. Bylo by sice nemožné si je všechny zapamatovat, některé však jen tak vymazat nejdou. „Jednou jsem v dorostu dal jako brankář gól. V poslední minutě jsem šel kopat přímák z půlky a gólman ten míč podběhl,“ vzpomíná se smíchem brankář, jehož vzorem byl vždy Gianluigi Buffon.
Špatná komunikace a zlomená ruka
V letošní sezoně, která má zatím odehranou pouze svou podzimní část, nastoupil Holásek do čtrnácti zápasů, během nichž inkasoval sedmnáct branek a dopomohl svému celku k sedmnácti bodům z celkových třiadvaceti.
Představujeme seriál Deníku „V rukavicích“
Ve stínu kanonýrů a hvězd v poli jsou často opomíjeným klíčovým jazýčkem na misce vah mezi úspěchem a neúspěchem. Co by se stalo, kdyby Emiliano Martinez ve finále MS v Kataru nepředvedl fantastický zákrok v závěru prodloužení? Také brankáři bývají hrdiny okamžiku a Deník na ně v novém seriálu „V rukavicích“ nezapomíná. Každý týden se můžete těšit na exkluzivní příběhy a rozhovory s gólmany z vašeho regionu.
„Začátek byl celkem podařený, ale ke konci se nám dařit bohužel přestalo. Všechny zápasy probíhaly jako přes kopírák. Tlačili jsme a drželi balon, nedali jsme ale branky a následně lacině inkasovali. Ať už to byly vlastňáky nebo chyby v komunikace mezi mnou a obránci. To mě dost mrzí a nemůžu tak být se svými podzimními výkony celkově spokojen,“ popisuje.
Tak jako všude jinde, i do Lipové přišla zimní příprava. S tou ale tento 30letý borec nemůže být spokojen ani náhodou. „První měsíc byl dobrý. Remizovali jsme se Šternberkem a vyhráli se Skašticemi. Ve třetím zápase jsem si ale bohužel zlomil ruku a jsem od té doby skoro měsíc bez fotbalu,“ říká.
„Teď v úterý mi budou sundávat sádru. Na tréninky se tak chodím pouze dívat a v rámci rehabilitací chodím do posilovny. Tam se zaměřuji hlavně na spodní část těla,“ dodává.
Velké cíle
Celkově ale vidí gólman budoucnost rozběhnuté sezony z pohledu svého týmu dost pozitivně. „Cíle jsou stále ty nejvyšší. Přišli teď navíc zkušení hráči, takže budeme samozřejmě chtít vyhrát každý zápas a skončit mezi prvním až třetím místem,“ věří.
Občas nějakou chytím…
Jedním z velkých fotbalových témat je zvládání pokutových kopů. Jak mezi hráči, tak i mezi brankáři se najdou ti, kteří si v těchto mnohdy infarktových situacích libují a zvládají je s přehledem, a na druhé straně jsou i jejich přesné protiklady. Tomáš Holásek patří, alespoň dle svých slov, někam přesně doprostřed.
„Občas se mi nějakou podaří chytit a párkrát jsem je šel také kopat. Z nich jsem jednu proměnil a druhou narval do břevna,“ směje se.
„Při chytání se snažím dívat hráčům do očí a pozorovat, kam se dívají. Kdysi jsem se také snažil dívat na sestřihy a zjišťovat, kam to který hráč kope. Nakonec to ale každý z nich kopl úplně jinak,“ uzavřel.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
