Jako nováček vévodíte tabulce. Čekali jste to?

Osobně jsem čekal, že budeme v první polovině, ale že budeme první, to asi ne. Plno lidí před sezonou říkalo, že musíme posílit a podobně, ale já jsem byl přesvědčený, že s tímto mančaftem budeme hrát v klidu v top pětce. Takže jsem říkal, že nikoho nepotřebujeme a že chci, aby si to hráli kluci, kteří si postup vykopali. Je dobře, že se to ukázalo. Začátek jsme teda neměli tak oslnivý - doma dvě remízy, venku prohra - takže jsme spadli trošku na zem, pochopili jsme, že jsme o třídu výš. Pak se to nějak rozjelo, vyhráli jsme v Mostkovicích a od té doby máme jedenáct výher, takže spokojenost.

Co se změnilo po prvních zápasech?

V podstatě nic. V každém zápase doma jsme měli deset šancí a chyběl nám klid v zakončení. První kolo s Hněvotínem byl výborný zápas, který mohl skončit klidně 10:10. Bylo tam plno šancí na obou stranách. Potom jsme jeli do Slatinic, které byly výborné, my jsme navíc druhý poločas hráli v deseti a na konci jsme dostali gól. Následoval doma Šternberk a kdybychom vyhráli 10:0, tak nikdo ani nemrkne, ale skončilo to 0:0. Kdybychom dávali šance už od začátku, tak jsme první s větším náskokem, ale zase jsme v některých dalších zápasech měli štěstí.

V okresu se střídalo hokejově, v I. B třídě už to nejde. Máte starší mančaft, tak neměli s tím hráči trošku problémy?

Asi ne, ale určitě za mě jako trenéra by nám to vyhovovalo více. Když vím, že někteří nebyli celý týden na tréninku a už vidím, že tam šlapou vodu, tak bych je na deset minut stáhl, dal jim oddechnout, ale teď to nejde, takže se tam musí plácat furt. Ale to je jejich problém, mají trénovat (úsměv).

Pomáhají vám právě ty zkušenosti?

Myslím, že ano. Neviděl jsem, že by nás někdo mladý přehrál. My si to tou zkušeností a fotbalovostí uhrajeme. V nějakých vyšších soutěžích by šlo asi poznat hodně, že máme starší tým, ale I. B třída je kvalitou dost podobná lepší polovině okresu. Tedy až na ty první čtyři mančafty I. B třídy. Jinak tam moc rozdílů nevidím a naši kluci si to v klidu odehrají, a to mají někteří přes čtyřicet roků. Také už chtěli končit, ale když nás je málo, tak chodí a jsou na hřišti jedni z nejlepších.

Co bylo tedy klíčem k tomu prvnímu místu?

Fotbalovost a zkušenosti. Všechno dohromady, plus samozřejmě fantastičtí diváci. Fotbal se úplně jinak hraje. Ještě jsem to za roky, co fotbal hraji, nezažil. Tam nikdo nenadává, což je neuvěřitelné. Hrál jsem asi od patnácti let divizi a tam se člověk bál v desáté minutě něco udělat s míčem, protože diváci nadávali už, když zkazil první balon. Tady prostě jenom fandí a povzbuzují, což je pro kluky úplně jiná hra. Ani já je nedostávám pod tlak a o to je to jednodušší.

Ukazuje se, že jste byli na postup připraveni i ty roky předtím, kdy vám to zhatil covid?

Je to tak. To je ten hlavní problém. Kdybychom postoupili dřív, tak i ty dva roky jsou pro ty čtyřicátníky rozdíl. Je škoda, že jsme nepostoupili už před dvěma sezonami. Určitě by to bylo lepší. Před sezonou mi skončil Michal Spáčil, který byl klíčovým hráčem, skončit chtěl Peťa Sládek, ale já ho nenechám skončit, protože mi vždycky někdo chybí, takže odehrál tři čtvrtě sezony a je nejlepším na hřišti v sedmatřiceti.

Takže místo toho, abyste po postupu posílili, tak jste ještě oslabili?

Před sezonou v podstatě ano, ale my jsme si to nahradili. Od čtvrtého kola, kdy jsme začali vyhrávat, k nám přišel Ota Košta, kterého jsem jenom zahlédl na tréninku béčka a řekl jsem mu, aby v sobotu přišel hrát. On hned zápas rozhodl a potom rozhodl ještě dalších pět zápasů, takže dobrá posila v jednačtyřiceti letech. On do té doby už myslím ani fotbal nehrál. Kluci ho dotáhli, aby si šel zahrát za béčko, ale hned po jednom tréninku jsem ho vytáhl, protože jsem věděl, že to je fotbalista a na hřišti to ukazuje - zkušenost, klid v zakončení, dává pěkné góly.

Asi vám hodně pomáhá i Marek Heinz.

Jak kdy. Samozřejmě je na hřišti poznat, že tam je Mara, protože uhraje každý balon. Zase tam ale chybí ta běhavost a agresivita, co tam mají mladí kluci, takže se to vyváží. On kdyby více běhal, tak bude úplně nejlepší na hřišti. Ale na míči je neskutečně silný a když jsme pod tlakem, tak to pomůže. Můžeme jenom tak nakopnout balon a on ho uhraje, podrží, počká na kluky, než k němu doběhnou. Výborné má i finální přihrávky. Je škoda, že se více netlačí i do zakončení.

Hodně gólů dává také Tomáš Alka.

Na Alíkovi jde poznat, že trénuje. Je jedním z mála, který chodí pravidelně na tréninky a na tom hřišti to jde vidět. Je běhavý, proto se do šancí dostane, má výbornou střelu a teď ho ještě nutím, aby střílel placírkou, takže z toho dává kupu branek a už každá druhá střela nelítá někam do topolů.

Vy občas naskočíte a jste hrající trenér. Jaké to je?

Už se snažím moc nestavět. Ale třeba v posledním zápase nám chybělo osm lidí, kteří můžou v klidu hrát v základu, což je neuvěřitelné. Stejně jsme to nějak zalepili s tím ale, že musím hrát já. Proto jsem rád, že máme široký kádr. Na lavku jsme si vzali kluky z béčka, kteří mají pětačtyřicet let, ale nemusím se bát, protože i oni si to v klidu odehrají. Pokud nechybí stopeři, tak se nestavím a funguje to.

Je na to přece jenom brzy, ale přemýšlíte nad postupem?

Samozřejmě půlka lidí už vykřikuje, že postoupíme. Já bych to brzdil. Čeká nás hodně zápasů a to, že jsme teď jedenáctkrát v řadě vyhráli, podle mě nejde zopakovat. Takový rozdíl mezi námi a ostatními není. Kožušany jsou výborné, Slatinice také a Hněvotín je šikovný. Je hodně týmů, které nám můžou sebrat body a může se to ještě otočit.

Kdyby to vyšlo, tak byste nad tím přemýšleli?

Nevím, museli bychom si všichni sednout, říct si pro a proti, kam by se jezdilo, jestli je to dál. I pro ty fanoušky, jestli by to bylo atraktivní. Jsme taková velká rodina a museli bychom si to rozebrat. Samozřejmě vyhrát soutěž budeme chtít určitě, jestli budeme chtít postoupit, to nechám na jiných.

Věříte, že je první místo udržitelné a nevyprchá z vás nováčkovská euforie a podobně?

Věřím, že fotbalově na to máme. Důležité bude, jestli budou kluci v zimě trénovat a jak moc zamakáme. S naším širokým kádrem se vždycky slezeme a jedenáct lidí dáme dohromady. Když vidím některé kluby, myslím, že Zvole hrálo dvakrát v devíti a dostalo deset gólů, tak to se nás nebude týkat. Jedenáct kvalitních fotbalistů dáme vždycky dohromady, takže se nebojím, že bychom měli začít ztrácet body.

Když se zeptám ještě více do budoucnosti. Tým je opravdu starší, říkáte, že kluci chtějí končit. Nemáte tedy strach, co bude, až opravdu pár lidí skončí?

Určitě obavy mám. Proto bych chtěl, aby kluci z okolí přišli. Ale slyším, že mají strach, že by to u nás nezvládali před těmi fanoušky. Ale to je absolutní blbost, protože před těmito fantastickými fanoušky se chytne úplně každý, kdo má trochu fotbalovost. Nikdo se vůbec nemusí bát přijít a zkusit to. Kluci, kteří nikdy nehráli před lidmi, zjistí, jaké to je.

Takže byste trošičku potřebovali omladit?

Určitě. Kdybychom každý rok přivedli nějaké dva nové hráče, kteří budou mít pod třicet let, tak by to bylo ideální. Následně je postupně zabudovat do týmu, aby ti pětačtyřicetiletí mohli přejít do béčka, kde si zahrají pro radost a žízeň. Nemusíme mít vyloženě dvacetileté. Ale byl bych rád, kdybychom to omladili. Mohli bychom zase hrát jiný fotbal, více presinku a běhání.


Načítám tabulku ...