Problémy se sestavou a nedostatek zdravých hráčů z kádru áčka často trápil trenéra Tatranu Jiřího Kohouta. Ten tak mnohdy sahal do klubových rezerv a místo zraněných stálic v podobě Petra Dragona nebo Jana Baránka tahal z klobouku jednoho dorostence za druhým.

„Vinou zranění nastupovali patnáctiletí a šestnáctiletí kluci. Hráči kolem dvaceti let už u nás hrají pravidelně a patří k důležitým článkům mužstva,“ popisoval zkušený stoper Martin Jindra.

Postupně se tak v dresu Litovle na hřišti objevilo deset hráčů ročníku 2002 a mladší. Pavel Tomášek, Jan Pěček, Pavel Všetíček, Radek Kohout, Pavel Bandík, David Laža či David Habberman. Ti naskakovali i v době, kdy se Litovli výsledkově úplně nedařilo.

Fanoušci Hodolan na zápase proti Střelicím
Podívejte se: Fanoušci a dýmovnice na nižších fotbalech. Nechybí ženy ani pivo

„Všichni to měli těžké. Určitě by se jim lépe nastupovalo za rozhodnutého stavu nebo kdybychom byli v tabulce výš. Ale oni se dostali na hřiště v zápasech, které byly o šest bodů,“ pokračoval Jindra.

A někteří chytili šanci, jak se říká, za pačesy a několikrát vyběhli na zelený pažit v základní jedenáctce.

V tomto případě mluvíme hlavně o Pavlu Tomáškovi a Janu Pěčkovi. „V každém zápase rostou a je radost sledovat jejich vývoj. Na trénincích už si dovolí skvělé věci a je jen otázka času, kdy se vyhrají natolik, aby to ukazovali i v zápasech. Snad jim snaha vydrží a nenechají se odradit tím, že někdy nejsou v základu,“ glosuje Jindra.

Litovelští fotbalisté uzavřeli sezonu 2020/21 přátelským derby zápasem proti Července (4:2). Martin Jindra
Kapitán Litovle Jindra: Chtěl bych být výš, kopačky vyměním teď za polobotky

Vrcholem pak bylo nasazení borců z ročníku 2006 či 2005 Radka Kohouta a Davida Habermanna. Ti v nominaci zůstali i pro úspěšné zápasy na konci sezony a pravidelně dostávali minuty.

„Všichni se v dospělém fotbale ještě otrkávají a mají všechno před sebou. Ale když si vzpomenu na své první zápasy za muže v podobném věku, byla to pro mě skvělá škola a pevně věřím, že oni to teď cítí podobně a budou z toho do budoucna těžit,“ doufá Jindra.

Sám je rád, když může mladým předávat své zkušenosti, které sbíral mimo jiné také v divizi v dresu Šumperka. „Když jim něco řekneme, tak to myslíme v dobrém a snažíme se jim pomoct. Člověka zahřeje, když udělají něco, co jim radil,“ usmívá se.

Fanynka Střelic Michaela Málková se svým manželem a fotbalistou Střelic Václavem Málkem
Fanynka Střelic: Začalo to jako kompromis, postupně se stal fotbal mým koníčkem

A i přesto, že musela Litovel na zkušenější a tabulkově lépe postavené soupeře vyrukovat s některými dorostenci, vnímá to Martin Jindra přeci jen pozitivně. „Je to obrovské plus, protože mám k Litovli silný vztah a na fotbale mi záleží. Dlouhé roky jsme hrávali v podobné sestavě a kádr se neměnil,“ popisoval.

To bylo dané dvěma důvody. V litovelské mládeži byla určitá mezera, kvůli čemuž do mužů nikdo z dorostu nepřicházel. „Ale také tady byla silná generace místních hráčů v podobném věku, vznikla tu skvělá parta, která držela při sobě a nedostatek mladých nebyl až takový problém,“ dodává Jindra.

Jenže tahle generace pomalu stárne a přemýšlí o fotbalovém důchodu. Někteří dokonce již aktivní kariéru ukončili. „Z toho důvodu je postupné omlazování kádru jednoznačně potřeba. Na těchto klucích, kteří nyní do mužů přichází, může fotbal v Litovli za pár let stát,“ zakončil Jindra.

Fotbalisté Rapotína doma uspěli proti Dolanům
Podívejte se: Statistiky krajského přeboru: Na koho chodí lidé, kdo je zlý muž?