KP: Trápení prvního u posledního, Dolany zvládly těžký duel, Litovel padla

Olomoucký krajský přebor přinesl v sedmém kole těsná vítězství Mohelnice nad Bohuňovicemi a Medlova v Postřelmově. Medlov tak zůstává na čele, Postřelmov je nadále poslední. Shodný výsledkem 2:0 zdolala překvapivě Lipová Rapotín a Bělotín Velké Losiny. Čechovice tímto skóre vyloupily Zábřeh. Vysokou výhru si v derby připsala Konice na hřišti Určic. Dolany si na domácím hřišti poradily s Želatovicemi a Brodek s Litovlí.

7. kolo:

Zábřeh - Čechovice 0:2

Branky: 10. Halouzka, 49. Šteigl.

Zdeněk Opravil (trenér Zábřehu): „Věděli jsme, že soupeř má kvalitu, chtěli jsme hrát z bloku, bránit od poloviny, ale zápas nám ukázal, že jsme na soupeře neměli. Můžeme se měřit s jinými týmy, ne s Čechovicemi ještě na našem velkém hřišti a kvalitním trávníku. Čechovice kombinovaly, my jsme běhali bez míče. Soupeř byl jednoznačně lepší. Stálo nás to hodně sil a soupeř vyhrál zcela zaslouženě. První gól jsme dostali po standardní situaci z boku a hráče jsme nechali úplně osamoceného. Máme se standardkami problémy kvůli vzrůstu hráčů. Druhý gól padl po hezké akci. Ztratili jsme míč, soupeř měl rychlý přechod, dal míč do kapsy a na zadní tyči dal na 2:0. Potom už si Čechovice výsledek pohlídaly zkušeně. My jsme měli jedinou šanci v první půli, kdy Puchr přehazoval brankáře, který míč vyrazil na břevno.“

Pavel Kucharčuk (trenér Čechovic): „Do utkání jsme vstoupili velmi dobře a po standardce jsme šli do vedení, kdy Petržela dobře nacentroval a Halouzka to uklidil hlavou. Hodně nám to pomohlo. Potom přišla hluchá pasáž a Zábřeh se dostával do hry jednoduchými míči na útočníka, ale neinkasovali jsme. Do druhé půle jsme chtěli vstoupit jako do té první, což se povedlo, byli jsme kvalitní na míči. Přicházelo také dost šancí, které jsme neproměnili. Podařilo se nám však dát druhý gól po brejku. Pak už se utkání spíše dohrávalo, drželi jsme míč na kopačkách. My jsme nějaké šance měli, Zábřeh už nebezpečný nebyl. Za mě zasloužená výhra a důležité body do tabulky.“

Mohelnice - Bohuňovice 1:0

Branka: 48. z pen. Kuba.

Roman Kuba (hranící trenér Mohelnice): „Jak už jsem jednou zmiňoval, nikdy nebudu hráče kritizovat za jejich výkony přes noviny. Jsou věci, které by měli zůstat v kabině. Hodnocení našich zápasů je v podstatě pořád stejné, hráče musím pochválit za bojovnost a týmovost. Díky tomu jsme taky získali body i v zápasech, kdy jsme tahali za kratší konec. To, co nám ale chybí, je individuální kvalita hráčů, ale hlavně hráči, kteří jsou sebevědomí a silní na míči. V předchozím domácím zápase s Medlovem jsem byl nadšený z toho, jak si kluci směrem dopředu byli schopni vyhovět hlavně v prvním poločase, jak dokázali kombinovat, ale bohužel to nedokážeme opakovat ve více utkáních. To je to, o čem mluvím už dlouhodobě. Máme v kádru hráče, kteří se jednou můžou stát lídry týmu, ale musí tomu dávat daleko víc. Teď je výkonnost většiny z nich jako na houpačce, a proto ty zápasy vypadají tak jako ten dnešní. Je potřeba taky uznat kvalitu soupeře. Od doby, co hrajeme krajský přebor, tak to byly asi ty nejlepší Bohuňovice. Nakonec musím vyzdvihnout výkony Lukáše Hajtmara, což je hráč, který má od začátku sezony svojí výkonnost na vysoké úrovni, dnes to jen potvrdil, když chycenou penaltou zařídil tři body.“

Lubomír Orlet (trenér Bohuňovic): „Bohužel už třetí zápas po sobě, kdy jsme si vytvořili více střeleckých příležitostí ke skórování, jsme prohráli o jednu branku. Tentokrát to platilo obzvláště. Celý zápas jsme měli územní převahu a byli jsme na míči jasně lepší. Soupeř kromě vstřelené branky z penalty neměl žádnou stoprocentní šanci. Naopak my jsme nedali penaltu a tři tutovky. Měli jsme tam spoustu náznaků po krásných akcích, ale chyběla jim ta nejdůležitější část - finální přihrávka. Prohrát jsme si nezasloužili, chybí nám i štěstí a kdybychom vyhráli třeba 4:1, tak ten, kdo utkání viděl, by musel uznat, že tomu hra odpovídala. Po zápase jsem už dlouho neviděl tolik smutku v kabině. Kluky musím pochválit, že šli všichni na doraz. Potvrdilo se, že fotbal někdy nemá logiku. Zvedáme se herně, ale máme problém střílet branky. Věřím, že se to zlomí a začne nám to tam padat a tím pádem budeme sbírat body. Chtěl bych ještě na závěr podotknout, že jsme měli v základní sestavě devět hráčů do 22 let. Je tam tedy velký potenciál na zlepšení do budoucna a z toho možná také pramení prozatímní chybějící klid v naší koncovce.“

Brodek u Přerova - Litovel 4:1

Branky: 11. Bundil, 60. Bogdaň, 82. Chuda, 89. Chuda - 32. Hrazdil.

Rudolf Pola (vedoucí mužstva Brodku): „První půle byla vyrovnaná. Zaspali jsme a kdyby Litovel proměnila šanci na 2:1, kdy šel hráč sám, tak bychom to měli komplikované. Ve druhé půli Litovel odpadla, neměla kromě nějakých náznaků ze standardních situací nic. My kdybychom proměnili šance, tak to mohlo skončit vyšším rozdílem. V první půli se mi nelíbil přístup hráčů. Proto došlo na střídání a pak to začalo fungovat. Na šance jsme byli lepší a zaslouženě jsme vyhráli. První půla výsledku neodpovídala, ale Litovel si za druhý poločas nezasloužila ani bod.“

Ladislav Gallo (trenér Litovle): „Rozhodlo neproměňování šancí. Brodek je kvalitní mužstvo, vletěli na nás. Prvních dvacet minut nás dostali pod souvislý tlak, který jsme neustáli, nepokryli jsme situaci na straně. Brodek hrozil hlavně po křídlech, ale další gól nepřišel. Od 25. minuty se to začalo uklidňovat a z ničeho nic jsme dali gól. Hrazdil dostal míč za obranu a proměnil to. Do konce poločasu se hra střídala ze strany na stranu. Nějaké šance přicházely, žádné velké, ale my jsme pak šli znovu sami na branku, ale tentokrát Hrazdil neproměnil. Ve druhé půli šel sám na bránu Smrček, ale také nedal. Jinak se hrálo ve středu hřiště, ale pak jsme propadli při standardce, nevyhráli jsme hlavičkový souboj, nepokryli hráče a prohrávali. Nic jsme však nezabalili, kluci bojovali. Měli jsme buď smůlu, nebo to byl spíš náš neum. Pavel Kvapil hlavičkoval na zadní tyči a stačilo trefit bránu, netrefil. Dragon měl příležitost z malého vápna, ale netrefil. Pokud z tohoto nebudeme dávat góly, tak to bude pořád stejná písnička. Potom dal soupeř snadno na 3:1, nedostoupili jsme hráče a dali si vlastní gól. Potom tam měl ještě Dan Hrazdil střelu z voleje z malého vápna, ale přestřelil. Mohli jsme utkání zdramatizovat, což se nestalo. Poslední gól přišel po standardce, kdy se od zdi míč odrazil do protipohybu brankáře. Výsledek vypadá jednoznačně, ale kdyby zápas skončil 1:4 pro nás, tak se nikdo nedivil. Na gólovky to bylo vyrovnané utkání, oni je dali, my ne. V závěru ještě soupeř hrozil, když jsme to otevřeli. S výkonem spokojený, ale chybí proměňování šancí.“

Postřelmov - Medlov 0:1

Branka: 19. Skřebský.

Radim Netopil (trenér Postřelmova): „Zápasem s Medlovem jsme ukončili sérii duelů s vrchem tabulky. Teď budeme snad narážet na tabulkově nám bližší soupeře. Zas až tak ale v utkání nebyl cítit fakt, že hrál poslední tým s prvním. Medlov byl v určitých momentech nebezpečnější, ale my jsme odehráli dobré utkání a dokázali jsme několikrát zahrozit. Mrzí mě, že jsme dostali gól z takové situace, kdy jsme se hnali za autem, ale pak jsme nezavřeli slabší stranu a inkasovali do prázdné po pěkně provedené akci. Potom jsme dali vyrovnávací gól, který nám sudí neuznal pro příliš blízké postavení našeho hráče u zdi soupeře při standardce. Pravidlo samozřejmě znám, ale ještě jsem neviděl, aby to rozhodčí takto vyřešil. Mohl našeho hráče upozornit a upravit postavení, aby odpovídalo pravidlům. Mrzí nás to, protože se na góly nadřeme a když už jej dáme, tak neplatí. Bylo to ale podle pravidel. Ve druhé půli jsme přežili klíčový moment, kdybychom dostali druhý gól, tak bylo asi po zápase. Nás podržel brankář a dal nám šanci vyrovnat. Měli jsme dvě nebezpečné zakončení, ale opět jsme neskórovali. Když nedáme gól, tak nemůžeme pomýšlet na vítězství. Z tohoto pohledu Medlov vyhrál zaslouženě.“

Bruno Nezval (trenér Medlova): „Dnes jsem spokojen pouze s třemi body a herním projevem týmu v prvních pětatřiceti minutách. Do té doby jsme měli šance, drželi jsme míč a hráli tak, jak jsme chtěli. Už v závěru poločasu se nám hra vytratila, byli jsme nepřesní a vzadu jsme také nebyli dostatečně jistí. V kabině si řekneme, že se chceme vrátit na hřiště sebevědomí a více koncentrovaní. Nic z toho se nepovedlo. V druhé půli nám nehrála záložní řada, nebyli jsme schopni si vytvořit tlak, stále jsme hráli křečovitě na dlouhé míče, na náhodu. Utkání se nám herně nepovedlo hlavně v druhém poločase.“

Dolany - Želatovice 3:1

Branky: 32. Foukal, 54. Foukal, 90+3. z pen. Foukal - 40. Bubeník.

Vojtěch Pospíšil (trenér Dolan): „Jsem spokojený s tím, že jsme vyhráli. První poločas byl hodně vyrovnaný, hráli jsme z bloku a snažili se chodit do rychlých brejků. Želatovice spíše držely míč a kombinovaly. Dali jsme gól, kdy Štěpán Outlý po individuální akci přes dva hráče vystřelil a Aleš Foukal, náš střelec, si na to trpělivě počkal a dorazil to. Soupeř nás pak na straně vykombinoval a zaslouženě vyrovnal. Druhý poločas se hrál v podobném duchu. Nám se podařilo po křídelní akci jít do vedení a po centru se do toho zase položil Aleš. Soupeř víc chtěl, více riskoval, trošku nás přitlačil. Dobře jsme bránili a pak přišla penalta a Foukal, který má formu, zkompletoval hattrick. Soupeř musel být nešťastný. Měl tam nějaké situace, kdy nám proletěl míč celým vápnem nebo jej lapil brankář Urbášek. Jinak příliš velkých šancí neměli. My jsme neměli tolik šancí, ale měli jsme lepší produktivitu. Co jsme měli, to jsme dali, proto bereme tři body.“

Jiří Jemelka (trenér Želatovic): „V této sezóně máme zatím ten dar, že umíme udělat ze soupeřova brankáře hrdinu utkání. Dnešní zápas tohle opět potvrdil. Domácí hráli ze zataženého velmi dobře organizovaného bloku a snažili se chodit do rychlých brejků. My jsme se s tím v první půli vypořádávali celkem dobře a byli jsme hodně času na míči. Za mě jsme se ale velmi málo dostávali do situací z kraje hřiště, chyběla nám ostrost, rychlost, vítězné souboje jeden na jednoho. Z ojedinělé akce a našem nedůrazu před šestnáctkou jsme po odraženém míči inkasovali. Nedlouho nato jsme srovnali z pěkné akce. Druhou půlku jsme ale nezačali dobře, utkání bylo vyrovnané a my z druhé šance domácích inkasovali další gól. Od té doby jsme začali dobývat branku domácích a mezi 60. až 80. minutou jsme měli minimálně pět velkých příležitostí, z čehož v jedné jsme šli sami na brankáře, který opět chytil a držel domácím vedení. Bohužel, neprosadili jsme se, a proto jsme prohráli. Domácí měli velmi dobře postavený hluboký blok a byli nepříjemným soupeřem. Nám chyběl daleko větší tlak do branky a zachování klidu v šancích, které jsme si vytvořili.“